Já? Ne!

76.

,,Mami, vážně?“ zeptal se Dylan a podíval se své matce hluboko do očí. Pokývala hlavou v náznak pravdy.

,,Jsem tak rád, nesnášel jsem to když tě uhodil. Když jsi mi potom říkala že to není pravda a já nemohl nic dělat. Jen se koukat jak se trápíš“ zamumlal jí Dylan do ramene, hned po tom co jí objal.

,,Taky jsem ráda“ pohladila ho po vlasech. Dylan se s úsměvem od ní odtrhl a šel ke mně. Sklonil se nade mnou a dlouze mě políbil až to mlasklo. Všichni nás s úsměvem pozorovali.

Konečně jsem se cítila plná, už jsem neměla tu díru v srdci. Už ji Dylan vyplnil. A já byla jedině ráda. Jen mi bylo líto že se mnou nebyl už od začátku.

+++

Dny ubíhali jako voda, zrazu to bylo 5 dní od mého porodu Chrise. Christian byl to nejhodnější dítě které jsem znala. Přes den byl v klidu a v noci taky v pohodě spinkal.

Dylan tu byl s námi každý den. Vždy přišel ráno a pak tu byl až do večera. Z Chrise byl úplně unešený. Dokonce se ho naučil i přebalovat. Bylo úžasné je pozorovat.

Zrovna bylo odpoledne čtvrtek. Byla jsem sama s Chrisem na pokoji. Čekali jsme na tatínka. Dylan byl dopoledne na pohřbu jeho otce. Teď už by měl být na cestě zpět. Potom už pujdeme domů.

Zrovna když jsem tak přemýšlela kde by mohl být, tak se objevil. S velkým pugetem rudých růží.

S úsměvem přišel ke mně a přitáhl si mě k sobě. Za chvíli se jeho rty ocitli na mých a já si ho přitáhla za zátylek blíž k sobě.

Musel se ohnout protože byl o takových 40 cm vyšší než já. Takže to neměl se mnou jednoduché.

Po dlouhém polibku mi podal puget se slovy 'Miluju tě'.

Taky ho miluju. Tak moc, až to bolí. Ne kecám, láska je nádherný vynález. Bez ní by se nedalo žít.

A já tu lásku mám právě teď před sebou. Miluju ho a moc. 

25 hvězdiček pro další část

Moc vám chci poděkovat. Za votes, nádherné komentáře. Prostě za vás všechny. Jste úžasní. Zbožňuju vás

  🌹