Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]

Kapitola 34.

"Neboj se, zamiluje si tě" chytl mě za ruku Cameron. Stáli jsme společně s Theem na chodbě v nemocnici a čekali, až příjde sestřička a zavede nás za na pokoj, za jejich maminkou. Byla jsem strašně nervózní, doslova jsem se klepala.

"Jo, díky" zašeptala jsem. Jen se na mě usmál a já mu úsměv opětovala. Jeho úsměv byl pravější.

"Jste Cameron a Theodor?" uslyšeli jsme za sebou, a tak jsme se otočili a spatřili sestřičku. "A vy jste?" pokračovala, když si mě všimla. To jsem byla tak malá?

"Moje přítelkyně" odpověděl Cam místo mě, než jsem stačila něo říct.

"Oh, dobře ty. Může s vámi, ale nemáte moc času, dám vám 20 minut." odvětila a rozešla se.

"Cože?!" vykřikli naráz Cam s Theem. 

"Prosím?" otočila se na ně s povytáhnutým obočím.

"Jak můžete být tak krutá, že nám dáte 20 minut na to, vidět se s matkou, která může do zítřka zemřít!" vykřikl Theo. Přišla jsem k němu a chytla ho za rameno. Jen se na mě nehápavě podíval.

"Nešlo by to na hodinu? Nějak to zařídit?" zeptala jsem se a vzhlédla směrem k sestřiče.

"Promiňte, ale nešlo, přišli jste pozdě." smutně se ušklýbla. Všichni tři jsme si povzdechli.

"Dám vám 45 minut." řekla po chvíli.

"Vážně?" zeptal se radostně Theo a Cam se usmál.

"Ano, ale musíte pak zadním vchodem, je už docela pozdě na návštěvy, jak už jsem řekla." 

"Děkuji!" vykřikl Theo.

"Není za co, ale teď už pojďte." řekla a ukázala rukou směr, kam se pak vydala. Šli jsme jako poslušní pejsci za ní. Oba se usmívali.

Došli jsme ke dveřím a sestřička je otevřela a vešla. Nejdřív vešel Theo, pak Cameron a nakonec já. Když jsem vešla uviděla jsem, jak zesláblá, ale přesto krásná žena drží Thea s Camem v náruči, usmívá se jako oni dva a brečí. Měla jsem na krajíčku z toho pohledu. Já se se svojí maminkou ani nestihla rozloučit, zato s otcem jo. Jak ráda bych to prohodila. Potichu jsem natáhla, abych nezačala brečet. Upoutala jsem pozornost. Hlavně té paní.

"A kdo pak je tahle krásná slečna?" optala se a usmála se. 

"Dobrý den." usmála jsem se na ní a zamávala.

"Mami to je-"

"Cameronova holka! No není úžasná!" přerušil Camerona Theo. Okamžitě dostal od Cama pohlavek.

"Jo je, ale je JENOM MOJE!" zamračil se na Thea. Jen jsem se uchehtla.

"No jo, dávám ruce pryč." zvedl ruce na hlavu Theo ve znaku, že vzdává.

"A jméno?" optala se paní znovu.

"Nora, Nora Wilsonová" usmál se na mě Cameron. Přišla jsem blíž a Cam si mě stáhl k sobě, při tomž udělal vražedný výraz na Thea.

"Ráda vám poznávám, paní Chrisová" usmála jsem se na ní a podala jí ruku.

Stáhla si mě do náruče a řekla "Pro tebe Elenn, jsem moc ráda, že si Cam někoho konečně našel a vydrželo mu to. A jsem ráda, že jsem tě ještě stihla poznat, protože nemám málo času přeci." odtáhla se a usmála se na mě.

Všichni jsme se  následně posadili okolo Elenniny postele a povídali si.

xxx

"Je úžasná" chytla jsem Cama za ruku, když jsme vycházeli z nemocnice. Je opravdu úžasná. Má srdce ze zlata. Strašně mě mrzí, že se zrovna jí muselo stát tohle. Jako mé mamce.

"Jo, já vím." odpověděl a stiskl mou ruku ještě víc.

Šli jsme směrem k autu a vydali se k Camovi a Theovi domů.

Když jsme dojeli a vešli dovnitř, objednali jsme si pizzu, protože v lednici nic nebylo.

"Hele, co kdybych pozval pár starých známých?" ozval se najednou Theo, když jedl poslední trojúhelník své sýrové pizzy. Cameron už jí měl v sobě a já jedla tprve třetí kus.

"Koho přesněji?" pozvedl Cameron obočí.

"Znáš je. Phil, Nash, Jessica, Marcus a Beth." odpověděl Theo a pokrčil rameny.

"Nemyslím si, že mě chtějí vidět." řekl tiše Cameron.

"Chtějí, ví, že jsi tady." usmál se Theo.

"Co? Fakt?" vykulil oči Cameron.

"Jo" uchechtl se Theo "Celou dobu si s nimi píšu." pokračoval.

"Ehm, jo dobře. Nebude ti to vadit?" otočil se Cameron směrem ke mě. 

"Ne vůbec." usmála jsem se.

"Od kdy se ty prosíš o souhlas?" Uchechtl se znovu Theo.

"Od tý doby, co jí znám. Ona mě změnila. K lepšímu." sladce se usmál a chytl mě za ruku. Já.

xxx

"Už jsou nejspíš tu." řekl Theo a ukázal prstem na dveře. Ozval se zvonek. "Jdu tam." pokračoval. Cameron jen hlasitě polkl. 

"Proč by tě neměli chtít vidět?" zeptala jsem se opatrně.

"Protože- Já. Já je opustil. Nemohl jsem tu už déle být. Umřela jedna holka, naše společná kamarádka a- a moje bývalá." kouktal. Cože?!

"Cože?!" v tom jsme uslyšeli hlasité kroky přímo k nám. 

"Camerone?" znejistil jeden kluk, co šel hned za Theem.

"Ahoj Phile." odpověděl Cameron. Již už mě známý Phil si sedli na sedačku naproti Cameronovi a mě. Za ním hned přišli další dva kluci a dvě holky. Připomělo mi to mojí starou partu. I s Lukem.

Všichni se nejdřív koukli na Cama, a pak i na mě. Bylo tu opravdu, OPRAVDU velké dusno. Jedna dívka vzlykla. Všechny pohledy se otočili na ní. Byla to brunetka s modrýma očima. Zajímavá kombinace.

"Tak dost. Tohle nemá cenu." ozvala se zase druhá. Pro změnu Zrzka. Měla zelené oči. Byla nádherná. Přišla až k Camovi a natáhla ruce.

"Pojď sem" řekla smutně. Cameron se zvedl a objal jí. Všichni ostatní se okolo nich obmotali a mě najednou ukápla slza. Nenápadně jsem se zvedla a šla k Theovi, který je s úsměvem z povzdálí sledoval. 

"Theo?"

"Hm?"

"Prosímtě, kde máte koupelnu?" 

"Támhle za rohem, Bílé dveře." ukázal mi Theo s úsměvem, který ho ještě stále neopustil. Jen jsem kývla a běžela za roh. Vešla jsem do koupelny a zamkla se. Sjela jsem po dveřích a začala brečet. Nemohla jsem si to připustit, ale Lucas mi neskutečně chyběl. Bylo to, jako kdybyh přišla o dalšího člena rodiny. Jako přijít o sourozence. Bratra. I přes to všechno.

"Noro?" uslyšela jsem najednou za dveřmi Theův hlas. 

"Ehm, jo?" otřela jsem si slzy. 

"Jsi v pohodě? Přišlo mi, že jsi- jsi brečela." optal se a já cítila z jeho tónu starost.

"Ne, to se ti jen zdálo." odpověděla jsem a otevřela dveře. Usmála jsem se na Thea.

"Dobře. Jdeš za námi? Asi se budeš divit, ale dusno vyprchalo." uchechtl se.

Po delší době přes 1000 slov! To by chtělo nějaký hlas, nebo komentář nemyslíte? :D 

Vaše -free-