Kapitola 25.

999 32 0
                                    

A je to tu zase... Zase ve starých kolejích..  Škola, spánek, škola, spánek.. a furt dokola.. ale něko je tu jinak.. přesněji 2 věci.. přesněji Willy a Cameron.. Nevím, o mám dělat doma, strašně se nudím, ale sehnat si dalšího psa, je pro mě právě moc těžké.. Protože vím, že nikdo už nebude jako Willy a stejně pak umře a já budu zase smutná a v depresích.. A pak je tu ta věc s Cameronem.. Právě totiž vcházím do školy a nevím, jak se chovat.. Co dělat až ho uvidím.. Co dělat, až uvidím jí.. Tu holku, co mi vše pokazila... Jediný štěstí, kromě Willyho...

"Ahoj" špitla jsem směrem k partě, kde byl i on... Sedla jsem si na židli a vyndavala na lavici učebnice na hodinu biologie.. "Tak jsi konečně vylezla z postele? To ti to trvalo!" řekla radostně Lea.. "Leo já ti asi fakt už jednu trefím, vždycky říkáš ty věci, který by jsi v tu chvíli měla uplně zapomenout, bože.." vynadala jí Kate a plácla se do čela.. "No jo.. Promiň Noro.. Jak ti je?" zeptala se opatrně Lea.. "Jo, fajn" pokrčila jsem rameny a vytáhla mobil.. 

Celou hodinu jsem s nikým nemluvila.. A když zazvonilo, chtěla jsemhned odejít, ale když jsem vycházela mezi posledními ze třídy, něco nebo spíš někdo mě zatáhl zpátky.. Vyjekla jsem a pak se otočila.. No kdo to asi byl.. Správně, Cameron.. "Potřebuješ něco?" odsekla jsem.. "Noro.. Já- já nevím, co to tam semnou bylo.. Já s ní jít nechtěl, ale nic mě neposlouhalo.." odpověděl se starostí v očích.. "Něco tě poslouchalo a bylo to přesněji to dole, co posloucalo jí.." odsekla jsem znovu.. "Ale já to s ní nedělal.. Zatáhla mě dovnitř a já jí utekl, přísahám.. Ty jsi pro mě ta jediná.. Noro, já to myslím vážně.. Ani s jednou jsem nic neměl, prosím, věř mi.." odpověděl a ztekla mu po tváři slza.. "Já ti ale věřila, to ty jsi se hned spakoval, když jsem si jen odskočila, můžeš si za to sám.." řekla jsem zklamaně a odešla.. Jen jsem slyšela, jak si oddechl, do něčeho praštil a rozvzlykal se.. Já to nemohla poslouchat.. Začala jsem taky brečet a  odběhla na záchody.. Smozřejmě mi muselo "přát štěstí" a byli tam silikony.. Jen jsem si oddechla a odešla.. Jediné, o jsem slyšela bylo, jak jedna z nich řekla, že si pro něco zajde.. "Noro?" slyšela jsem za sebou.. "Noroo!!" zakřičel někdo znovu.. otočila jsem se a viděla, jak jedna silikonka běžela za mnou a div si nerozmlátila držku s těmi snad 30 centimetrovými podpatkami..  Lehce jsem se uchechtla, protože to bylo fakt vtipné, ale sama jsem se tomu divila.. "Potřebuju ti něco říct, ale ne tady.. Myslím, že by tě to mohlo opravdu hodně zajímat.." řekla Patricia? Myslím.. "Ehm.. Patricia, že?" řekla jsem a ona kývla.. "Jak hodně je to důležité?" pokračovala jsem nedůvěřivě.. "Jde o Camerona.." odpověděla tiše a mě se zatnuli pěsti.. "Fajn.. Kdy a kde?" zeptala jsem se rychle.. "Víš, kde je kavárna Golden cup?" ... "Jo, vím.." ... "Tak tam, ve 4?".. "Fajn".. támhle skončil náš rozhovor a my dvě se rychle rozešli, jako by nechtěla, aby někdo věděl, že semnou mluvila.. Nasadila mi boruka do hlavy, proč by mi zrovna ona chtěla říkat něco o Cameronovi? Proč by mi pomáhala? Že by Cam nelhal? Že by to nebyla pravda? Že by mě opravdu miloval? Nahrnulo se mi tolik otázek, na které jsem nevěděla odpovědi.. Jak v neplánované písemce.. 

Náhle zazvonilo a já si uvědomila, že mi začala hodina Franouzštiny, terou mám uplně v posledním patře.. Přesněji v 5 a já byla ve 2.. Myslela jsem, že umřu.. Rychle jsem vyběhla všechny schody a s udýchaným dechem jsem zaťukala na dveře a náhle vstoupila.. Všihni se na mě ohlédli a já jen řekla "Promiňte, nestihla jsem to" ... "Dobře, pro dnešek ti to odpouštím, protože si nechci kazit den, ale ať se to v mých hodinách neopakuje.." řekla učitelka Mortthová a poslala mě, ať se jdu posladit.. Prej ať se to v mých hodinách neopakuje.. Vždyť už se mi to stalo tak po 4, ale to je jedno..  Když jsem se posadila, Kate po mě hodila nechápavý pohled.. Rty jsem jí naznačila, že jí to pak vysvětlím a začala si vyndavat učebnici Francozštiny.. Lea, Thomas  Lucas tu nebyli.. Cameron taky ne, takže mi spadl kámen ze srdce a já si mohla užít aspoň jednu hodinu, bez přehlížení nenávistních nebo nechápavých pohledů.. Učitelka začala vykládat látku a další hodina, plná mučení mohla začít.. 

xxx

Když nám škola zkončila, rovnou jsem nasedla do auta, které jsem si půjčila od tety, protože jsem ráno nestíhala a jela domů.. Cestou domů jsem si zakouřila a uvědomila si, že měla Lea vlastně pravdu, fakt už to přeháním.. Ze vzteku jsem cigaretu odhodila z okna a rozjela se.. Přijela domů a zjistila, že jela teta nakoupit.. Udělala jsem si toust s mlékem a sedla si k počítači.. Projela jsem sociální sítě a přečetla asi 35 zpráv od Camerona.. Jako už pátý den jsem vše smazala a ignorovala.. Takový "normální všední" den.. Když jsem se podívala na hodiny, zjistila jsem, že je 15:48.. Zase nestíhám.. Rychle jsem vše dala do dřezu, napsala tetě na lístek zprávu, kterou jsem připnula na lednici, oblékla se a vyšla z domu.. Jelikož jsem OPĚT nestíhala, tak jsem si musela OPĚT půjčit tety auto.. Rozjela jsem se a jela směrem ke kavárně.. 

Když jsem vešla Patricia už na mě mávala od jednoho stolu uplně vzadu.. Zamávala jsem jí nazpět a šla k ní.. Pozdravili jsme se, objednali si kafe a ona začala.. "To co ti řekla Melanie, není uplně taková pravda.."..

Dnes zase kradší a taková nezáživná, ale buď zítra, nebo pozítří napíšu delší, to slibuju..

Vaše -free- <3

Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat