Tak a je to tu.. Jsem doma.. Právě mi Thomas podává můj tyrkysový kufr, do kterého jsem všechno balila s radostí a teď to uvnitř vypadá, jak bych se stěhovala po rozvodu.. Vzala jsem kufr a povzdechla si.. Celou cestu byl odemě Cameron dál pět sedaček, ale pokaždé, když jsem se ohlédla a naše pohledy se střetli, by mi ho čím dál víc líto.. Pořád si kladu otázku "Proč".. Proč to musel udělat? Proč se to děje mě? Proč on? Proč tohle? Proč já.. My?..
"Tak a je to tu. Zase při starým.. Ale kdyby jsi si to s tou párty rozmyslela, víš komu volat" řekl Connor a ukázal na sebe.."Kdybych si to rozmyslela, budeš to vědět jako první, ale já si to nerozmyslím, takže už nepruď" odpověděla jsem a tiše se zasmála, i když mi do smíchu vůbec nebylo.. "Takže mi tři se ještě uvidíme?" řekla Kate na mě a Leu.. "Jo, za hoďku u mě" řekla Lea a já přikývla.. "A proč nemůžeme s vámi? Nejsme snad parta už.. jak je to dlouho?" zamyslel se Thomas a objal Kate zezadu.. "Pět let, osm měsíců a.. Dvacet dní" řekla jsem se sklopenou hlavou.. "Ještě pořád jsi to nepřestala počítat?" uchcetl se Connor.. "To nikdy" odsekla jsem a pak se usmála.. "Máma je tu.. Tak zatím" řekla Kate, dala Thomasovi letmý polibek a odešla.. Jak já jim záviděla..
xxx
"Teto?" zakřičela jsem, když jsem zavřela vchodové dveře.. "No- Noro?" zakoktala a pak se objevila ve dveřích do obýváku.. Měla ubrečený obličej a v ruce tak patnáctý kapesník- typuji.. "Co se stalo?!" vykřikla jsem a přišla k ní.. "Víš.. Willy" zakoktala se.. "Počkej.. Co Willy? Co Willy? Pane bože Willy! Kde je?" začala jsem zašteřit a brečet.. "Snaží se ho dostat do pořádku, ale má 5% na přežití.. " řek,a a zlomil se jí hlas.. "Jedu tam" řekla jsem a vyběhla ven.. Cameron stál u nás před domem a koukal na mě.. "Noro? Co se stalo?!" řekl najednou a snažil se mě zastavit.. "Nech mě na pokoji!" zakřičela jsem a snažila se ho odemě odehnat.. "Je mi jedno, jestli na mě budeš křičet, budeš mě nenávidět, ale budu tě tu držet do tý doby, dokud mi to neřekneš!" vyštěkl, asi s o mě fakt bál.. Fakt se bál, mě strach. O mě.
"Willy" vydechla jsem nakonec, protože mi nic jiného nezbývalo.. "Jedeme" odpověděl a vedl mě ke svému autu.. "Ale já s tebou nikam nejedu!" vykřikla jsem a vysmekla se mu ze sevřetí.. Odběhla jsem k autu mé tety a nastoupila.. Nastartovala a odjela.. Cameron mi ani nebyl v patách. Neodjel.. Aspoň něco dobrého..
Přijela jsem na veterinu a viděla, jak akorát Willyho veterínář diskutuje o něčem se sestřičkou.. "Pane Langtone!" vykřikla jsem na celou chodbu, až někteří psy v čekárně začali štěkat.. "Ehm, Noro? Jsi tu pro Willyho, že?" přišel ke mě.. "Ano, jak na tom je?" zeptala jsem se.. "Ehm, minutku.." odpověděl a začal listovat v nějakém notesu.. Měla jsem chuť mu jednu trefit.. Minutku?! To už mohl být Willy v nebi.. Ne nejsem věřící, ale chápete.. "Noro.." řekl po chvíli zklesle.. "Já.. Je mi to moc líto, ale.." "Ne!! To ne, to není pravda! To nemůžete!" začala jsem vyšilovat.. "Noro!" uslyšela jsem za sebou známý hlas.. Cameron a ostatní.. Otočila jsem se a viděla, jak Cameron běží za mnou.. Nezmohla jsem se na nic.. Spadla jsem na zem a začala brečet.. Cameron přiběhl a vzal mě do náruče. "Nuu.. Teda Noro.. To zvládneš, Willymu je teď už dobře.." začal mě utěšovat a já se rozbrečela ještě víc..
xxx
Tak a je to tu.. Willy je pryč a já se cítím ještě víc sama, než dřív. Měla jsem se komu aspoň svěřit a věděla jsem, že to nikomu nepoví.. On byl moje zlato.. Můj život.. Jediný "muž" společně s taťkou, u kterých jsem věděla na 100%, že je budu milovat na vždy.. Možná si myslíte, že přeháním, ale on byl pro mě jako bratr.. Jsem moc přecitlivělý člověk a on byl to, co mě tu ještě drželo..
Právě ležím ve své posteli.. Přesněji už 4 dny a jen koukám do stropu.. Přemýšlím nad Itálií, mými narozky, WILLYM, Lucasem a CAMERONEM... Prostě to asi nikdy nepřestanu řešit, myslet na to a doufat..¨
Doufat, že to není pravda..
Tak dnes trochu kratší.. Je to teď trochu zamotaný, já vím, ale nebojte, zpravím to :D
Mám tu pro vás ale ještě jednu informaci.. Budu přejmenovávat tenhle příběh, už to nebude "Dance with YOU", ale "Failing dance with my life".. Moc se omlouvám, ale obrázek, název ani prolog-popis už nemajá vůbec nic společného s dějem příběhu.. Příběh měl být převážně o tanci, ale nějak se to samo předělalo a já to prostě chtěla změnit.. Chci ale taky říct, že příběh, který bude OPRAVDU o TANCI najdete na mém profilu s názvem "Best dancer".. Zatím tam jsou jen 2 kapitoly, ale hodlám začít psát pravidelněji a začít psát i tento příběh, tak se koukněte :) Ještě jednou se omlouvám za náhlou změnu, předělala jsem úryvky o tanci jak v prologu, tak v samotným příběhu.. Úvodní fotografii s názvem (nevím, jak se to nazývá, ale rozumíme si :D ) vyměním nejspíš zítra.. Ještě se musím rozhodnout, protože jsem udělala 4 a teď nevím jaký vybrat :D tak se těšte a hezké čtení.. Vaše -free- <3
ČTEŠ
Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]
RomanceNora je 17-léta středoškolačka, která si žije život po svém, je to prostě problémová holka. Matka jí zemřela, když jí bylo 5 let. To co jí poté provedl její otec, mu nedokázala odpustit. Žije se svou tetou Elizabeth, která musí snášet všechny její p...