Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]

Kapitola 18.

Začal víkend, venku bylo krásně a já si začala představovat, jak bych šla na vycházku, kdyby tu byl Willy.. Nahrnuly se mi slzy do očí a já to nevydržela.. Najednou se otevřeli dveře a v nich stála teta, která se mi asi chystala něco oznámit, ale když uviděla do mého obličeje, sedla si ke mě a opatrně spustila "Willy?" .. "Jo" odpověděla jsem, ale v tom se můj hlas zlomil a já se rozbrečela ještě víc.. "Nemyslím si, že je dobré tě litovat.. Vím, jak to nesnášíš,a le mám pro tebe něco, co by tě mohlo zajímat.. ".. poračovala.. "Dobře, spusť".. "Dole někoho máš" řekla a usmála se.. "Fajn, jdu dolů" odpověděla jsem otráveně a vyšla z pokoje.. 

Když jsem přišla dolů, už podle hlasů jsem věděla, kod to je.. Moje nejmilovanější parta!.. "U schodů sem se zastavila a pomalu šla do chodby.. "Ahoj lidi" řekla jsem bez emocí.. "A-ahoj Noro, ehm.. Děje se něco?" zeptal se Lucas.. "Ale to nicc.. Co tu děláte tak brzo?".. odpověděla jsem a snažila se usmát.. "Měli jsme takový návrh.. Brzo budeš mít narozeniny a tak jsme se dohodlli, že kromě obrovské párty ti chceme dát, ještě něco.. " začala Lea.. "Aha- ale víte, že nic nechci.. a proč tak brzo?".. zeptala jsem se.. "Protože to později nejde.. Objednali jsme totiž apartmá pro nás všehny na 14 dní v Itálii!!..." vykřikla Lea.. "Co?? Zbláznili jste se? To nemůžu!" začala jsem vyšilovat.. "Ale můžeš! Dárek k naroženinám!".. Začala se smát Kate.. "Pojedu s vámi, ale zaplatím si to sama.. Teda.. ehm, pokud mi to taky dovolí teta.." odpověděla jsem už klidně.. "A já ti to dovolím".. ozvala se teta za mnou.. "A taky ti to zaplatím.. vím jak dlouho si šetříš na to auto, takže nechci, aby jsi takovou dřinu vyhodila za dovolenou, kterou ti můžu zaplatit já" pokračovala a mrkla na mě.. "Dě-děkuji.. Já nevím co říct.. Jste ta nejlepší parta a nejlepší tetička na světě.. " vykřikla jsem obejmula tetu a pak se vzhla na holky s klukama.. "Akorát.. je tu jeden háček.." řel nejistě Thomas.. "Já to věděla.. Tak to vyklopte.." řekla jsem na oko uraženě a pak se zasmála... "Andrey nemolh jet, tak se toho ujal Cameron, jede s námi.."

xxx

Byl den odjezdu.. Bylo úterý.. Ani včera, ani dneska jsem nebyla ve škole.. Včera se balilo a dneska se odjíždí.. Je přesně 5:45 a my máme být za 2 hodiny na letišti. Ptáte se, proč jsem vstala tak brzo?.. Jsem taková trubka, že kdybych neměla aspoň hodinu na to, si všechno ještě jednou zkontrolovat, určitě by se kvůli mě nestihlo letadlo a nikdo by díky mě, nikam nejel..

Byla jsem už připravená.. Když jsem před půl hodinou vstala, oblíkla jsem se do co nejvíce pohodlného a ani se namalovala.. Poletíme nejméně 5 hodi, tak na co.. (čas letu jsem si vymyslela, tak žádný "super" komenty plsss) .. Dále jsem se šla nasnídat.. Nedělá se mi na žádné cestě, ať už autem, busem, letadlem nebo čímkoliv jiným špatně, takže jsem si mohla dát to, co jsem chtěla.. Udělala jsem si lívance se šlehačkou a ovocem.. Dala jsem na tácek ty co jsem nesnědla a napsala k tomu Dobrou chuť!.. Věděla jsem, že jsem tetě usnadnila snídani.. Když jsem po sobě umyla nádobí a uklidila ho, koukla jsem na hodiny.. Málem jsem měla infarkt.. Bylo 7.."Zase nestíhám!" vykřikla jsem.. V tom do kuchyně hned přiletěla teta.. "Zlato?? Děje se něco?" zeptala se.. "Pane bože.. Teto promiň.. Já jen. zase nestíhám, bojim se, že něco zapomenu..".. odpověděla jsem zklesle.. "Jako vždy.. Pojď, jdu ti pomoct to zkontrolovat" řekla se smíchem.. "Dobřě, moc- moc děkuju a promiň, že jsem tě vzbudila.." poděkovala jsem a omluvila se.. "Za nic" řekla a mrkla na mě.. Odebrali jsme se do mého pokoje, kde jsem měla připravené kufry..

xxx

Všechno jsem díky tetě stihla, vše jsem měla a byla spokojená.. S celou partou jsme už byli na letišti a čekali na náš let.. "Let do Itálie je připraven. Cestující se prosím odeberou k tunelu číslo 62." řekli v rozhlase a my se tam hned vydali.. S Cameronem jsem za celou cestu na letiště ani tady nepromluvila.. Navíc sedím vedle něj.. Kate se mě ptala, jestli se chci vyměnit.. Já bych fakt chtěla, ani nevíte jak.. Ale nemůžu ty dvě hrdličky rozdělit, to ne.. 

Když jsme procházeli tunelem, který vedl do letadla, Lea zakopla a spadla na zem.. Začali jsme se hlasitě smát.. Byla totiž tak zabraná do toho, kolik památek musíme projít, jaké kavárny musíme navštívit, kde se vyfoťit a hledat, jestli není nějaká její milovaná hvězda zrovna v Itálii, že nedávala pozor a zakopla.. Typická Lea.. Musí být pro ní vše perfektní.. Pomohli jsme jí vstát a šli dál.. Došli jsem do letadla a letuška nás odvedla na místa, kde máme sedět.. Celou dobu, po sobě s Cameronem poukovali a já to nemohla snést.. Bylo to divné, nevěděla jsem proč..

Sedli jsme si a já si začala povídat s Leou, která seděla na druhé straně u mě.. Udělali jsme si selfie a prohlíželi si různé fotky na Instagramu, kam musíme rozhodně zajít.. Pak Lea řekla, že by bylo fajn, udělat i jednu fotku se všemi.. Seděla u okna a my měli jako jediní všechny sedadla u sebe.. S Leou jsme zároveň vykřikly SELFIE a všichni se otočili a nevěděli co se děje.. Jediné my dvě, jsme vypadaly normálně.. Zaraženě se na nás podívali a já pak řekla.. "Fajn, tak ještě jednu normální" .. Všichni přikývli a my se vyfotili.. V momentu, než se selfie vyfotilo, mě obmotaly dvě velké paže a cítila jsem dech na svým rameni.. "Hej, co děláš?" zeptala jsem se Camerona, když jsme se vyfotili a on byl furt přitisklý na mě.. "Ehm-já.. Promiň" řekl nechápavě.. Kate mi ukázala tu fotku a vypadalo to, jako kdyby jsme spolu chodili - s Cameronem.. Asi účel, ale dost mě to naštvalo.. Nechala jsem to být a šla raději spát.. Byla jsem hrozně unavená.. 

Ahoj všichni, nová kapitolka je na světě! Doufám, že se bude líbit.. Děkuju za každý vote,odběr nebo komentář.. <3 -free-