Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]

Kapitola 22.

Právě jsem v ruce držela mobil, koukala na fotky, co jsem stihla nafotit s Camem, než se stalo to, co se stalo a brečela.. Moje oči byli jak vodopády.. Doslova.. Jen jsem tak ležela a za chvíli usnula.. 

Cameron view

Měl jsem už dost těch nenávistných pohledů od holek, kluci to brali ještě v pohodě, ale holky mě nenáviděli.. Já to takhle přece nechtěl! Noře bych nikdy nic takového neudělal.. Je v ní něco, co jsem dlouho nezažil s nikým jiným.. Taková jiskra. Bože jak mi chybí! Nevím, co jí Melanie nakecala, ale až přijedeme, tak si to s ní pěkně vyřídím! Teď hlavně musím přesvědčit Noru, neříkám, že jí miluju, ale je v tom něco víc než kamarádství nebo kamarádství s výhodama.. Na to už nejsem, už dávno ne.. Po tom všem, co mi udělala ta mrcha z minulý školy, už nikdy..

Byl jsem dost unavený, ale věděl jsem, že ty čtyři cucáci mají na dnešek určitě plány.. Chtěl jsem se někde ukrýt, ale nevěděl jsem kde.. Pak mi to došlo, ten prázdný pokoj navíc! Tak rád bych byl právě teď s Norou v pokoji, i kdyby jsme si jen povídali.. Stačil by její smích, který je způsobený mnou a byl bych nejšťastnější člověk na světě.. Být jen s ní, bavit se s ní. 

Vešel jsem do našeho pokoje a zval klíč, nabíječku, petku s pitím a šel jsem... Náhle jsem začal dávat klíč do zámku, ale nešlo s ním otočit.. Jak je to možný? Jedině, že by byl někdo uvnitř, ale kdo.. NORA! No jasný, asi měla stejný důvody, taky se u večeře na ty cucáky nekoukala zrovna s úsměvem.. Chci se k ní dostat, je tam sama, mohli by jsme si to vyjasnit.. Jestli tam bude Lucas, tak ho vlastnoručně zabiju.. Kéžby byl gay, nebo tak něco..

(Moje vžití do příběhu: Pusťte si písničku v médiích, sice jsem nevěděla, jestli se tam 100% hodí, ale myslim, že jo.. Pěkný čtení😄)

Přemýšlel jsem, jak se tam dostat, a pak mit to došlo! Balkóny! Rychle jsem běžel do našeho pokoje a šel na balkón, přelezl zídku a byl tam.. Pootevřel jsem dveře a vyděl ji.. Byla jak anděl.. Přišel jsem blíž a zjistil, že spala.. Opatrně jsem se k sklonil, protože mi na jejím obličeji něco nesedělo.. Byla ubrečená, kvůli mě.. Já jsem takový idiot.. Telefon jí ještě svítil, a tak jsem jí ho opatrně sebral z rukou a koukl se, na co koukala.. Vím, že by se to nemělo, ale já to prostě potřeboval.. Otočil jsem obrazovku směrem k mému obličeji a když jsem se vzpamatoval z prudkého světla, uviděl jsem to.. Byli jsme to my.. MY.. My.. My.... Prostě my ve všech směrech, ve všech tvarech.. Náhle mě začali štípat oči a já se rozbrečel.. "Camerone?" uslyšel jsem.. "A-ano?" odpověděl jsem.. "Proč brečíš?.." ..... "Protože se mi stýská"...."Po kom?"..."Po tobě.." odpověděl jsem z posledních sil a rozbrečel se.. Připadal jsem si jak holka a nějaký zoufalec, ale pomohlo mi to víc než všechno, co jsem za ty 4 dny dělal.. "Ty.. Ty brečíš, kvůli mě?" zeptala se a najednou vyskočila z postele a sedla si vedle mě.. "Noro.. Já, já se ti omlouvám.. Vím, že mi nevěříš a asi už nikdy ani nebudeš.. Ale- ale já s Melanie nic neměl.. Přísahám.. To ty jsi mi všechny ostatní holky oslepila.. Jsi na úplně jiný úrovni, než ona.. Prostě je pro mě Melanie nic.. Já- já.. " zakoktal jsem se.. Měl jsem to slovo na jazyku, ale nevěděl jsem, jak to vezme.. Já jí chtěl říct, že.. jí miluju..

Nora view

"Co- co Came?" odpověděla jsem.. Já usnula a on přišel a rozbrečel se.. Nevím, co si teď myslet.. Vím už na 100%, co k němu cítím.. Já ho miluju, ale on není na vztahy, znám ho.. Tohle nikam nevede.. 

Jen tak koukal do země a brečel.. Rozbrečela jsem se taky a následně mu prstem otřela slzu z tváře.. Otočil se na mě a já cítila, jak to zajiskřilo.. Už takhle nemůžu dál, já ho prostě potřebuju, ať udělal nebo neudělal cokoliv.. Prostě to tak je..Dala jsem mu ruku zpět na tvář a nechala jí tam.. Svou rukou zakryl tu mou a pomalu se přibližoval.. Udělala jsem to samé co on.. Bylo to jako věčnost, a tak jsem to zakončila.. "Já už to nevydržím!" řekla jsem a přitáhla si ho k sobě.. Začala jsem ho líbat a on se hned přidal... Zapojili jsme i jazyky a já byla v ráji.. Tohle jsem potřebovala, jen tohle.. Jen tohle mohlo vyléčit můj žal.. Jen Tohle..Sedla jsem si na něj obkročmo a našerty byli, jak přilepené lepidlem, co se už nedá odlepit.. V mém břiše začali poletovat motýli a jak rychle přiletěli, tak taky i odletěli.. "Noro já.. Já chtěl říct, že..." začal Cameron a zakoktával.. Byl najednou tak roztomilý, už nikdy jsem ho nechtěla opustit.. "Co?" zeptala jsem se podezíravě.. "Já- já tě miluju Nuu" vypustil a zklopil hlavu.. "C-co?" začala jsem koktat já..  "Rozumím, necítíš to stejně.. To- to nevadí" řekl už tiše.. "Ty blázne!" vykřikla jsem " Taky tě miluju, ani nevíš jak.. A- a já... Já ti věřím, věřím, že jsi to neudělal a už nikdy tě neopustím!" pokračovala jsem a měla na krajíčku.. "Pojď sem.. " vydechl a přitáhl si mě do obětí.. "Mimohodem.. Kde se ty fotky vzali? Neměl jsem je jen já?" zeptal se po chvíli a uchechtl se..  "Ty jsi se mi koukal do telefonu?" podívala jsem se na něj a zvedla obočí.. "Umm.. Ne?" odpověděl a koukl do stropu.. "Ale ty jo, když ty fotky máš!" pokračoval.. "To ne, jen jsem si to       - jak to říct- zařídila" odpověděla jsem a usmála se .. 

Jen tak jsme leželi v posteli a povídali si, chvíli se smáli zvukům z vedlejších místností, chvíli si dělali naschváli, uráželi se a podobně.. "Nenávidím tě" řekla jsem po tom, co mě přestal lechtat.. "Tak brzo?" zeptal se.. "Ne, máš pravdu, ještě ne" odpověděla jsem.. "Nikdy" řekl a sladce mě políbil.. "Jasně" odpověděla jsem mu sarkasticky do jeho rtů a prohloubila polibek.. "Jdu se osprchovat a spát.. řekla jsem po chvíli a stoupla si.. "Fajn" řekl a odebral se do koupelny.. "Co si myslíš, že děláš?" zeptala jsem se, když jsem vešla do koupelny a nadzvedla obočí.. "Em.. Vysprchovat se?" odpověděl a já se uchechtla.. "Zapomeň" zazubila jsem se.. Políbila ho a začala se s ním pomalu přesouvat ke dveřím.. Vystrčila ho ven řekla "Pa" a zavřela.. Náhle jsem zamkla a šla se vyprchovat.. 

Byla jsem už ve sprše a po dlouhé době si tu sprchu i užívala, bylo to osvobození.. Náhle jsem zaslyšela šustění.. Myslela jsem si, že to je jen Cameron, který se pokouší, se dostat do koupelny a zjišťuje, že jsem zamčené, ale bylo to uplně jinak.. Teda skoro.. Byl to Cameron. Snažil se dostat do koupelny.. Ale oknem... Jen jsem se praštila do čela a chytla dvířka od sprchy.. "Tak ty jsi mě vážně svedla, vykopla z koupelny a řekla jen PA, to chce trest.." slyšela jsem u dvířek.. Náhle se otevřeli dvířka a v nich stál Cameron se své plné parádě.. Zkousla jsem si ret a nemohla zpustit oči z jeho těla.. Jeho břicho bylo, jako kopečky zmrzliny. (Ano, musím myslet pořád na jídlo).. "Líbim se ti?" zeptal se po chvíli pozorování MĚ, jak pozoruju JEHO tělo.. "A já tobě?" odpověděla jsem a zakryla se.. "Hm, řečnická otázka.. Eh, teď už ne" odpověděl a snažil se dát moje ruce dolů.. Povedlo se mu to a jeho obličej jen zvážnil.. "Co je tohle?" zeptal se a jemně přejel po mé jizvě na levém boku.. "Em, nic" odpověděla jsem a zakryla to rukou.. "Dobře, ale až budeš chtít, tak mi to řekneš, ano?" zeptal se tak jemně a chytl mou hlavu do dlaní.. Jen jsem kývla a on mě jemně políbil.. Byl úplně jiný.. Jako vyměněný... Tak starostlivý, pečlivý, citlivý a opatrný.. Nebyl to ten Cameron, kterýho jsem znala, sice byl stejně vtipnej, ale otevřeli se mi další vrátka, do jeho světa.. Tajemství.. Citů.. Když jsme se od sebe odlepily chytl mě za boky a pustil vodu.. "Camerone, já.. " .. "Neboj, nikdy byh nic neudělal, bez tvého svolení.. Nikdy, teď se spolu jen vykoupeme, prolíbáme celou sprchu, pak ti udělám kakao a pujdeme spinkat.. Zítra nás toho čeká hodně princezno.. " řekl a drncl mě prstem do nosu.. "Miluju tě" odpověděla jsem.. "A já tebe"..