Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]

Kapitola 40.

Nechtěla jsem být moc nápadná, a tak jsem si sedla k baru. Po chvíli ke mě přišel barman.

"Nějaké přání, princezno?" usmál se a podepřel si hlavu o pult.

"Vodu, prosím" odpověděla jsem nepřítomně a dál se rozhlížela po tom chlápkovi. Najednou jsem uslyšela výbuch smíchu.

"Vodu? Děvče, jsi na správném místě? Tohle je bar, tady se pije alkohol, ne voda." začal se smát na novo.

"Vím to moc dobře. A víte co? Už nic nechci." zamračila jsem se a rozešla se směrem k parketu.

Chvíli jsem se ještě rozhlížela, a pak ho spatřila. Splňoval přesný popis Nashe. Jen jsem pokročilá rameny a rozešla se k němu. Po chvilce mě ale vyrušila něčí ruka, co mě chytla. Prudce jsem se otočila a spatřila Phila. Sakra.

"Noro, co tu děláš?" zeptal se mě podezíravě.

"No, já- ehm." nevěděla jsem, co říct. "Jak jsem volala s mamkou, zjevil se předemnou Nash a doslova mě sem dotáhl, hledám ho." plácla jsem první volovinu, co mě napadla.

"Aha. Ví to Cam?" pozvedl obočí.

"Ehm- jo, jasně." snažila jsem se usmát. Jen kývl.

"No, já už budu muset jít, hledám tu jednu.. Ehm, kamarádku." zasmál se.

"Nějak nám rudneš." uchechtla jsem se a skřížila si ruce na hrudi.

"Ticho buď." zamračil se na mě, ale hned se zase začal usmívat. "Tak ahoj." pokračoval a s máváním pomalu odcházel. Jen jsem si nervozitou vydechla a pokračovala v cestě. Sakra co to dělám!? Všem lžu!

Ohlédla jsem se po tom chlápkovi, ale už tam nebyl. Jen jsem naštváním zafuněla a začala se rozhlížet. Najednou jsem ho spatřila s nějakými muži, jak otevírají nějaké dveře.

Rychle jsem se prodala mezi lidma, s nechápavými nebo naštvanými pohledy, kvůli mým drkáním a za chvíli byla skoro u nich.

Ten muž, kterému jsem to svinstvo měla dát už pomalu mizel ve dveřích, tak jsem začala křičet.

"Pane Drewisone!" zamávala jsem na něj. Sundal si brýle a nadzvedl obočí. Pomalu jsem přikráčela k němu.

"Mám pro vás zásilku od Nashe Melldona." vydechla jsem nakonec a on se usmál.

"Tak pojďte, mladá dámo." řekl a ukázal mi rukou, abych se vydala do dveří. Jen jsem přikývla a rozešla se do dveří.

Když jsem prošla dlouhou chodbou, ocitla jsem se za budovou, mezi kontejnery.

"Tak, na své částce určitě trvá, že?" optal se mě a začal z kapsy vyndavat bankovky v gumičce.

"Ten koks?" pozvedl obočí, mezitím, co.přepočítával peníze.

"OH, jistě." vydechla jsem a začala hrabat v kapse. Vyndala jsem malý pytlíček a ukázala mu ho.

"Dobrá, tady máte." podal mi peníze. Vzala jsem je a podala mu pytlík s tím hnusem.

"A řekněte panu Melldonovi, že je radost s ním obchodovat, a že se jistě ještě ozvu." mrkl na mne. Jen jsem přikývla a vydala se pryč. Uf, to byla hrůza.

Z pohledu Camerona

Seděl jsem v křesle a díval se na televizi. Nebo takhle. Já se na ní snažil koukat, ale moje myšlenky byly jinde. Byly u Nory. Nechápu, proč se Nashe zastávala. Ale na druhou stranu zase nechápu, že jsem na ní naštvaný jen kvůli prkotině.

Všichni, kromě Phila, Nashe a Nory, která už je hodinu pryč, šli spát. Jen já tu na ní čekám, jak idiot a každou chvíli se přemlouvám, abych jí nešel hledat, protože jsem na ní přeci jen naštvaný.

"Came, pojď spát. Je hodně pozdě." uslyšel jsem za sebou chraplavel hlas. Beth.

"Ne." odfrknul jsem a dělal, že sledují televizi. Sakra, co to tam dávají za hovadiny?

"Came, ona se vrátí, neboj. Volá si někde s mamkou, přece se jí nic nestane." sáhla mi na rameno.

"Máš pravdu." vydechl jsem nakonec poraženě.

"Šikula, pochopil. Tak pojď." vybídla mě k pohybu drknutím do ramene.

Už jsem vstával, že tedy půjdu, ale najednou se ozval můj mobil. Nora?
Mobil jsem odemkl a moje nadšení, že mi napsala a je v pořádku vyprchalo. Byl to Phil.

Phil: Ahoj, chtěl jsem ti jen oznámit, že Nora je s Nashem u Trippse. Řekla mi, že to víš, ale když to říkala, byla nesvá, tak ti to radši píšu. Nechci, aby jsi seděl v tom zaprášeným křesle a čekal na ní zbytečně, protože vim, že to právě děláš. -Phil

"Cože?!" prohrábl jsem si vlasy.

"Co?" pozvedla Beth obočí a kývla směrem k telefonu. Telefon jsem jí podal a ona si to přečetla. Jen na me lítostně koukla a nic neříkala.

V tom se ozvalo bouchnutí vchodových dveří.

Ahoj všichni! Doufám, že se vám kapitola líbila. Co si myslíte, že bude dál? 😇

Vaše -free-