Kapitola 35.

839 36 1
                                    

"Ehm a ty jsi?" optala se mě po chvíli zrzka, když jsem přišla za ostatními.

"Nora, a ty?" snažila jsem se usmát.

"Beth. Ty jsi příbuzná, nebo?" povytáhla obočí.

"Moje přítelkyně." ozvalo se těsně za mnou a když jeho dech dopadl na můj krk, byl to nepopsatelný pocit. Být tu s ním, sdílet s ním pocity, mluvit o rodině, problémech. Bylo to pro mne ještě nové a myslím si, že u amerona to bylo to samé.

"Počkej. Cože?" zašklebila se a přemýšlela.

"Slyšíš dobře." uchechtl se Cameron.

"Ty ale nerandíš." zašklebila se znovu.

"Teď už jo." pokračoval Cam.

"Co jsi udělala s Méďou?" vytřeštila najednou obočí a koukla na mě.

"Já? Co?" zarazila jsem se "Méďou?" pozvedla jsem obočí. Já přece nikdy nebyla žárlivý typ. Nikdy mi nevadily takový přezdívky vůči lidem okolo mě, nebo mým přítelům. Měla jsi sotva jednoho. Smála jsem se sama sobě.

"Takže vy dva" ukázala na nás Beth "spolu chodíte?" vypískla. To to vstřebala až teď? "Jo a Méďa je jeho přezdívka už od malička." uchechtla se a Cameron taky. Od malička? Co ty dva spolu měli? Mají? Budou mít? Bože, asi se ze mě stává žárlivá přítelkýně.

"Jop." usmá se Cam a objal mě zezadu. Musela jsem se pousmát.

Najednou k nám přišli dva kluci. Ani jeden nebyl vlastně vůbec k zahození. Jeden byl blonďák s křišťálovýma modrýma očima a druhý byl zase trochu tmavší, hnědovlasý se zelenáma očima. Být tu Kate, nebo Lea, už po nich sápou, při nejmenším mluví a basní ještě další tři týdny od shledání. Jak mi ty dvě chybí.

"Ahoj?" řekl Hnědovlasý a sjel mě pohledem od hlavy až k patě. "Ty jsi?" pokračoval, když se vrátil k mému obličeji.

"Nora." odpověděla jsem a udělala to samé, co on. Né, že by byl lepší než Cameron, ale prohlédnout si ho můžu, ne?

"Marcus." zazubil se blonďák vedle něj. Úsměv jsem mu opětovala a kývla na pozdrav.

"Nash." ozval se zase hnědovlasý, teď už Nash. Natáhl ke mě ruku a já mu jí podala. Otočil jí a políbil. Jen jsem s úšklebkem zakroutila hlavou.

"Já tu furt jsem!" uslyšela jsem vedle sebe Cama. Všichni jsme k němu vzhlédli. "A tahle holka" ukázal na mě "Je jenom moje. Musím to říkat každámu?" vyzdvihl ruce nahoru.

"Ale ty nerandíš" ozval se se stejným úšklebkem a nechápavostí v tváři Marcus.

"To jsem taky říkala." ozvala se pro změnu Beth.

"Už jo." přitáhl si mě k sobě Cameron a usmál se na mě. Úsměv jsem mu opětovala. Už mě chtěl políbit, když v tom se ozval Paul.

"Jdeme si něco zahrát?" zamával ze dveří a držel v jedné ruce krabice s deskovkami.

Cameron si jen vzdechl, ale přikývl. Všichni jsme si tedy sedli do kolečka a vybírali, co si zahrajeme.

xxx

"Lidi, jdu spát." ozvala se Jess. Asi po půl hodině hraní kluci přinesli dvě flašky a právě teď bylo asi tři ráno.

"Já taky." snažil se zvednout Nash, který měl víc vypito, než nahráno.

"Jdeme všichni." promluvil Cameron. Všichni jsme se tedy zvedli a začali uklízet.

Když jsme všechno uklidili, šli jsme spát.

"Jdeš ještě pokecat?" zeptala se mě Beth.

"Jo, klidně- Ty jdeš semnou" skočil mi do řeči Cameron a chytl za ruku. Začal mě táhnout do dveří našeho pokoje a já se jen s omluvným pohledem ohlédla po Beth. Jen se na mě usmála a pak zalezla do svýh dveří.

Když si to tak vezmu, byla jsem vlastně ráda, že mě Cameron odtáhl. Tak dlouho jsme neměli čas jen pro sebe. Ne, že by mi to nějak extra chybělo, přei jenom jsem byla neustále v jeho přítomnosti, ale nebylo to ono. Nebylo to jako na začátku.

Vzala jsem si věi na spaní a chtěla jít do koupelny, když v tom se ozval Cameron.

"To nemyslíš vážně, že ne?" vzdychl. Jen jsem se na něj zašklebila a ukázala prostředníček. Zalezla do koupelny a začala se převlékat.

Když jsem se jen v tílku a krátkých šortkách vrátila do pokoje, uslyšela jsem vísknutí, to ale nebylo Camerona.

Bylo Nashe.

Takk další kapitola je skoro po měsíci na světě! Mo se omlouvám za neaktivitu, ale nějak se na mě všechni sesypalo, že jsem opravdu neměla čas, napsat něco dalšího. Dále se omlouvám za to, že je tak krátká, ale přece jenom jí vydávám docela dost pozdě a už mi to prostě nemyslí. Za další kapitolu, spíš motivaci k napsání další kapitoly, můžete poděkovat mé kamarádce, která má dneska narozeniny a čte tenhle příběh. Popřejte jí do komentáře! Určitě si to přečte. Zítra nejspíš vyjde další.

Mějte se hezky, vaše -free-.

Failing Dance With My Life [POZASTAVENO,KOREKCE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat