𝙵𝚎𝚎𝚕 𝚒𝚜 𝙵𝚊𝚕𝚕¹ (FF Spider-Man CZ)

=I promise=

Po skončení záchrany a bitvy na Xandaru, jsme ve své lodi odcestovali na nejbližší obyvatelnou planetu, a umístili loď hluboko do pustého lesa. Ihned jsem si zabrala naši dost malou koupelnu. Kde jsem ze sebe svlékla své těžké oblečení, a vlasy si zadělala jakousi gumou. Vlezla jsem do malé utulné vybavené sprchy, a stiskla tlačítko pro vodu. Teplé kapky vody mi dopadaly na kůži a já jsem stále cítila pálení a žár na mé kůži od ohně. Všechny popáleniny jsem si opláchla a zle myšlenky též. Vylezla jsem se sprchy a oblékla se do možného přístupného oblečení, tílko a kalhoty. Všichni na lodi nosí stejné oblečení potád do kola, co kdyby si ho někdy vyměnili? Aspoň někdy, Gamoru jsem postřehla.. asi jako jedinou. Vlasy jsem si nechala zadělané a vyrazila z koupelny. Gamora seděla v křesle a hned jak mě zaregistrovala dala mi pokyn ať si sednu naproti ní. Dámská porada?

Usedla jsem tedy do červeného křesla naproti ní a podrbala jsem se na zátýlku. ,,Dneska si to zvládla bezvadně." pochválila mě Gamora a koukala pořád před sebe bez očního kontaktu, byla jako v tranzu, jen ústa se ji zvedaly. ,,Mantis mi řekla co viděla." Objasnila mi Gamora a zvedla na mě zrak, její pohled je vždy tak přísný, ale přitom na mě působí mateřsky a hrdě. Věnovala jsem ji malý úsměv a stiskla jsem sama sobě dlaň. ,,Zachránila jsi holčičku. Malou a tak nevinnou. Tak jako jsem byla já." Řekla potichu a sklopila zrak k podlaze. Chtěla jsem něco namítnout, říct ji ,že to měla tak těžké. Vím jaké je to být bez matky...

,,Moji matku zabili , stejně jako ostatní na mé rodné planetě. Thanos nechal všechny vyvraždit. Jen mě nechal, vychoval mě jako svou vlastní, ale ne jako milované dítě, jako vojáka do boje, na porážku." Řekla prostě a přitom si mezi prsty otáčela s krásnou zdobenou malou dýkou. Řekla mi její příběh o kterém nikdy, nikomu neřekla. Ale jedna otázka mi pořád vrtala hlavou.

,,Kdo je vlastně ten Thanos?" zeptala jsem se na rovinu, nemá cenu to nějak dál rozebírat. ,,Je to nejsilnější stvoření v galaxii, které jsem poznala." podotkla potichu a podívala se mi zpříma do očí. Křeslo otočila směrem ke mně a do její dlaně chytla mou. ,,Teď mě poslouchej," Začala tajemně. ,,Přemluvím tvého tátu, aby si jezdila na mise s námi, vím že na to máš. Zvládneš to. Jsi bystrá, hbitá, chytrá, ale jedno mi slib. Nikdy, nechoď nikam sama. Rozumíš, Thalie?"

Překvapeně jsem párkrát zamrkala a kývla hlavou. ,,Slibuji." Usmála se na mě, pustila mou ruku opřela se o svá stehná, poplácala mě po zádech, jako nějaké zvíře a odešla ven za ostatními , kteří rozdělali oheň. Na tílko jsem si oblékla svou bundu, a vydala se ven za nimi, nehodlám tu být sama, když se venku baví. Rocket jedl neohrabaně nějaké opečené maso, Groot měl zase v ruce tu svoji přihlouplou hru a doslova pařil. Drax jedl také, akorát víc kulturně a Mantis ho s úžasem pozorovala. Koutky mi zacukaly,když se Gamora opřela o mého tátu a ten ji objal kolem ramen. Sedla jsem si vedle Rocketa a zamyšleně koukala do ohně, kterého jsem měla až po krk.

.
.
.
.
.
Hlava mě třeštila, poslední polínka v ohni dohořely a zůstaly tam už jen rozžhavené uhlíky. Nohy jsem si přitáhla k sobě a hlavu jsem si položila na svá kolena. Kolíbala jsem sebou dopředu a dozadu, po přemýšlení jsem zbytku ohlásila , že už jdu spát, zbytek byl Star-lord a Gamora, měli to spolu pod kontrolou, i když. Popřali mi dobrou noc jako správní rodiče, Gamoru bych klidně brala za svou matku.

A s chutí dohajan jsem od ohně odešla. Skočila jsem do postele a doufala , že jsem nevzbudila ostatní, ti se sebou ani necukli a odchrupovali dál. Uvelebila jsem se pod dekou a ve vteřině dalšího přemýšlení jsem usla.

.
.
.

Stála jsem uprostřed hořící budovy , okolo mě létal popel, a moje pokožka byla rozpálená. Rozhlížela jsem se kolem sebe, nikde nic, jen oheň, nade mnou spadl strop přímo na mě, a taky hořel, Zaskučela jsem nepopopsatelnu a strašnou bolestí, snažila jsem se pohnout, vyhrabat se z ohně, ale nemohla jsem se ani pohnout nic. Jen neskutečná bolest. Rožhavené dřevo se mi doslova vráželo do stehen. Najednou jakoby mě někdo nějakým kouzlem vyhodil do vzduchu a já stála vedle ohně , ale stále v té hořící budově. Začala jsem popálenou pokožku hystericky škrábat, ale bolest neustálá. Najednou mnou projela řezavá bolest a hned po ní, mrazivá. Cítila jsem v sobě oheň, jak se mě zmocňuje. Jak moc. Najednou mě nevidomá síla vynesla nahoru a natáhla jsem ruce před sebe, mezi prsty jsem luskla a pokraj prstu začal hořet. Měla jsem v dlani oheň. Tentokrát žádná bolest, to samé jsem udělala i na druhé ruce a v obou dlaních jsem držela plameny ohně. Byl to nepopsatelný pocit. Pocit radosti, vzrušení, překvapení? Bylo to několik emocí schovaných v jedné. Vypadalo to vše tak skutečně, oheň jsem i přehazovala z dlaně do dlaně jako nějaký kulatý míč, ale tohle bylo o mnohem lepší pocit, než nějaký míč, mnohem lepší. Oheň přestoupil od dlaně dál po zápěstí až po celé paži. Otáčela jsem různými úhly paži , abych oheň prozkoumala. Oheň se , ale šířil dál, přes krk a dekolt dál na druhou paži, tentokrát od ramene do konečků prstů, kde následovně zabrněla. Oheň se , ale rozrostl ještě více, vzplanul po celém mém těle a já bylo v plamenech. Pocit jsem si výrazně užívala, jako by ten oheň spálil vše dobré v mém těla a přestoupil k zlu. Neuvěřitelné. Natáhla jsem ruku doleva a oheň se rozletěl přímo tím směrem. Teď, se vše zastavilo, oheň uhasilo dobro a já se bolestně vracela zpět. Každá buňka po buňce se vracela zpět, vrátila se zpět na místo které opustila, bolest, tentokrát jsem cítila jen a jen studenou bolest. Padla jsem vyčerpáním k zemi, nohy se mi prohly a spadly na zem stejně jako celé mé tělo. Koutkem oka jsem stále okolo sebe viděla oheň, který se v sekundě rozmázl , protože jsem zavřela únavou své oči.

Stála jsem v černé osamocené místnosti. Měla jsem na sobě černý dres, byl jen černý a elastický. Vlasy jsem měla zvláštně upravené, a na ruce se mi zdobil krásný zvláštní náramek. Vypadala jsem úplně jinak, nebyla jsem popálená, nic jakoby vše najednou ustálo. Přede mnou se objevil muž , měl delší hnědé vlasy, a byl i pohledný. Na jeho svalnatém těle měl červenou bundu, ihned se vedle něho objevila žena v červených šatech, měla plné rty a blonďaté delší vlasy. Muž se po ní natáhl a hned ji věnoval dost vášnivý polibek, jak jsem je sledovala, muž stárl, ale žena vedle něho zmizela. Z toho muže jsem později poznala Ega. Tátu Petera Quilla, mého dědu. Přivřela jsem oči a pořád si opakovala stejnou věc: Tohle není skutečné. Muž se , ale otočil o 360 stupňů a hned potom na mě, ukázal na mě prstem, moje zorničky se rozšířili a srdce mohlo každou vteřinu vybouchnout. Natahoval ke mně ruce, natáhla jsem proto k němu ruce u kterých vyšlehli plameny ohně přímo na Ega. Oheň mu zpálil pokožku, každou buňku v těle i orgán, z očí mi začali chrčet slzy, byl to hrozný pohled, svezla jsem se k zemi, a hlavu jsem dala do dlaní. Co se právě stalo? Zabila jsem člověka? A kdo byla ta žena? Matka Petera Quilla? Meredith Quillová?