𝙵𝚎𝚎𝚕 𝚒𝚜 𝙵𝚊𝚕𝚕¹ (FF Spider-Man CZ)

=Sweet dreams are better=

Zděšeně jsem se vyhoupla ze spánku do sedu a hltavě jsem oddychovala, kapky potu mi stékaly po čele a moje celé tělo se třáslo. Obejmula jsem sama sebe rukama a snažila se uklidnit. Byl to jen sen. Jen sen. Dlaněmi jsem si vjela do vlasů, měla jsem pocit, že mi každou chvíli vybouchne hlava, a nebo že se psychycky zhroutím. Hlava mě třeštila a bodala ukrutnou bolestí už od včera. Moje paže mě brněli, nohy jsem necítila a oči jsem nemohla skoro ani otevřít. Nádech a výdech. Oči mi kmitaly ze strany na stranu a já jsem se snažila nepodlehnout. Uklidni se. Začala jsem se pohupovat dopředu a dozadu, jako malé dítě, ale nic nepomohlo. Nemohla jsem ten zlý sen vyhnat z hlavy. Jen sen. Jen špatný sen. Nic víc. Nádech. Výdech. Opakovala jsem si pořád sama sobě a u toho se pohupovala ze strany na stranu, až teď jsem si všimla zděseného Rocketa jak sedí na gauči a sleduje mě. Věnovala jsem mu pohled, a narovnala jsem se. Rocket přimhouřil oči a prohlédl si mě od hlavy až k patě. Párkrát zamrkal a já ho následovala. ,,Jsi v pohodě?" Zeptal se mě nevrhle a vyděšeným tónem, který bych obzvlášť u něj nikdy nečekala. ,,Ano. V doprostém." řekla jsem co nejvíce klidně, ale znělo to moc nápadně.  Rocket slezl z pohovky a přešel na druhou stranu pokoje. ,,J-jen špatný sen." zakoktala jsem a pohodila  vlasy na druhou stranu.

,,Nemám ti zavolat Quilla?" Mykl rameny Rocket a opřel se o stěnu. Záporně jsem zakývala hlavou, a Rocket bez dalších slov odešel. Nejsem malé dítě, aby při jednom špatném snu volal tátu. Oddychla jsem si znovu a vyhrabala jsem se konečně z postele. Studenou vodou jsem si opláchla svůj bledý obličej a konečně vyšla nahoru za ostatními. Když jsem vyšla nahoru, stále jsem se klepala a asi jsem vypadalo dost děsivě. Do všech stran mi ze zadělaného účesu trčely vlasy a pod očima jsem měla fialové opuchliny. Ani jsem se na ně neusmála a sedla si ke stolu jako ostatní. Drax ke mně přisunul misku horké polévky, a já ji přijala. ,,Nespala jsi večer?" podzvedl na mě táta obočí a všichni se na mě hned otočili a začali si mě starostlivě prohlížet. Od horké polévky, jsem je všechny sjela pohledem a dál je ignorovala. Až když si táta odkašlal, domyslela jsem si, že touží zřejmě po odpovědi. ,,Noční můra." Řekla jsem nevrhle až jsem přitom vylila polévku z talíře, na tváři vytvořila zápornou grimesu. Mantis, seděla hned vedle mě a jak jsem zmínila svůj zlý sen, ihned se dotkla mého ramene. Dlouho jsem si ji ani nevšimla, dokud se ode mě rychle neodtáhla, všichni jsme upřeli pohled na Mantis, protože ostatní hned poznali, že není něco v pořádku. Sklopila oči k zemi, a hned se na mě utrápeně podívala. A sakra. Viděla to. To není nic na večerní povídky u ohně. Od Mantis se podívali všichni na mě, rychle jsem schovala nervozitu a zvedla jsem se z židle. ,,Jdu. Se. Projít." Řekla jsem oddělená slova od sebe zasekaně a u Mantis jsem se zastavila. ,,Pomlč, prosím." Zašeptala jsem ji u ucha a ona se jen koukala jak odcházím, stejně jako ostatní. Hned jak jsem sešla zpět ke své posteli, opřela jsem se o nejbližší kovovou stěnu a nahlas oddychovala. Cítila jsem ji. Tu sílu. Od konečků prstů mě hřalo a můj tep byl čím dál víc impulzivní. Posadila jsem se na postel a koukala jsem se zamyšleně do stropu. To musí být krásný a jednoduchý život, chci být strop. Žila bych dlouho, dokud bych se nerozpadla, a nebo nevybouchla.

.
.
.
Nevím jak dlouho jsem do toho stropu civěla, ale byla to dost dlouhá doba, až mě rozrušil Draxův skoro neslyšný krok po pokoji přímo ke mně. Posadil se vedle mě a zapřel se dlaněmi do jeho svalnatých stehen. ,,Měla jsi zlý sen?" zeptal se trpce, polkla jsem velký knedlík v krku a podívala se na něj. Jen jsem nervózně přikývla a doufala, že už to nebude více rozebírat. Smůla Quillová. ,,Byl hezký?" zeptal se znovu, zkřivila jsem obličej a pomalu na něj otočila hlavu. ,,Ne. Byl hnusný." Vyprskla jsem a sedla jsem si do sedu a zamotala nohy pod sebe, stále na své posteli hned vedle Draxe. ,,Zlé sny nebývají hezké, to nevíš?"

,,No, mohl to být zlý romantický sen." objasnil a zapřel se víc do stehen. Zakroužila jsem očima až jsem viděla bělmo a pro uklidnění se nadechla. ,,Ne. Nebyl to žádný zlý romantický sen!" vykřikla jsem najednou pobaveně a odvrátila jsem od něj pohled. ,,Tak zlý erotický sen? Víš ve tvém věku by to mohl být špatný s-" Začal dlouhou větu , kterou jsem chtěla rychle utnout. ,,Ne! Žádný romantický ani erotický sen to nebyl, Draxi. Byl to jen zlý sen. A navíc mi je 16." Odsekla jsem provokujícím hlasem a odešla jsem do koupelny.

,,A já myslel , že je ti 12 let." slyšela jsem ještě Draxe skrz dveře. Plácla jsem se do čela tak moc až se plesknutí ozvalo po celé koupelně a já se začala oblékat.

_______________________________

Čau, ahoj-

Omlouvám se, že kapitola nevyšla už ve středu, ale nebyla jsem doma a neměla jsem přístup k wifi :D