𝙵𝚎𝚎𝚕 𝚒𝚜 𝙵𝚊𝚕𝚕¹ (FF Spider-Man CZ)

=Your smile=

Ušklíbla jsem se a zavřeného Petere v zachráněn modulu už dál neřešila, nemáme totiž času nazbyt. Přidala jsem rychlím krokem podle mapy k nejbližšímu obchodu, kdybych mohla utíkám co nejrychleji k němu, ale tady na Contraxii, zrovna v téhle části planety jsou stvoření a lidi velmi klidní a plachý, nemůžu je tu tak vyděsit, házela bych na sebe dobrovolně podezření, a ještě bych měla větší problémy než zamknutého Petera Parkere ze Země v záchranném modulu, měla bych je až po okraj.

Obešla jsem z jedné strany uprostřed dlažby na zemi, rozrostlý, ale umělecky upravený strom jako symbol. A zaplula do uličky mezi dvěmy podniky. Úzkou uličkou jsem proběhla až jsem si ramena dřela o zdi mezi sebou, ale nakonec doběhla na konec zatoulané a opuštěné uličky a objevila jsem se přímo naproti obrovského zdejšího obchodu. Radostně jsem nadzvedla obočí, jak už je mým zvykem a otevřela dveře do obchodu.

Bála jsem se, že to tu nenajdu, ale naštěstí mám dobrou paměť na zapamatování, v tom jsem dobrá. U dveří zevnitř byl z každé jedné strany, elektrický robot, který měl místo obličeje zaobloubený display, na kterém byl obličej, který budil až hrůzu jaký to byl široký úsměv od šroubu k šroubu.

Po robotech jsem se dál neohlížela, a radši se rozhlížela po tom kvůli čemu jsme sem s Parkerem přijeli. Jídlo. Skupinka hladových mužů ze Země plus k tomu Strážci galaxie. No já myslím, že pro kuchařku by to byla pohroma a její zkáza. Doslova jsem vlítla do první uličky vpravo a rozhlížela se po potravinách, s kterými už jsme dávno seznámeni. Obrovské regály do výši s vysokými žebříku nahoru, naštěstí to, co jsme hledala bylo dole, a já nemusela lést po žebříku který měl asi 10 metrů. Z regálu jsem zezadu vytáhla lahve bylinkové limonády a rovnou jich vzala několik, aby jsme se najedli a doplnili energii, jestli se toho dožijeme...

Thanos by měl na Titan přijet každou chvíli a já jsem tu v městském obchůdku na planetě Contraxia, a ne na Titanu.

Popadla jsem další láhev limonády až jsem usoudila, že tohle stačí a vyrazila jsem rychlým krokem do dalšího regálu, kde jsem popadla balíčky oříšků, Zargy a ovoce, až jsem si myslela , že to neunesu s těmi láhvemi limonády, teď by se mi šiknul Peter. Ale na to jsem měla myslet předtím.

Nákup jsem si znovu narovnala do náruče a rychlým, nebezpečným krokem jsem vyrazila do dalšího regálu. Kde jsem popadla pár konzerv a schválila dnešní rychlý nákup. Prosmýkla jsem se mezi uličkami s regály na konec obchodu kde se platilo. Dostoupila jsem k platícímu displayi a na pult položila svůj nákup, který zaznamenala na displayi a uložila jsem ho do svého záludného batohu. Převedla jsem jednotky za nákup, a s tím, že je krásný sluneční den, a je všechno v pořádku, tady na Contraxii vyrazila k východu. U dveří stáli, ti roboti, u kterých jsem se zastavila a chvíli na ně civěla.

,,Jste hnusní jak Thanosova brada." řekla jsem robotovi s úsměvem.

,,Rádi jsme pomohli, přijďte zas." řekl automaticky a roboticky robot a nastavil si ještě větší úsměv na displayi než předtím. Hnusně sladcí roboti, pryč s nimi.