𝙵𝚎𝚎𝚕 𝚒𝚜 𝙵𝚊𝚕𝚕¹ (FF Spider-Man CZ)

=We're Avengers, guys=

Až teď mě to trklo, ten muž s pláštěm a v tom železném obleku, jsou z mého snu s Thanosem.

Upřela jsem na oba vyděšený pohled, a nespouštěla z nich oči. ,,Jestli jste s Thanosem, tak se asi moc nedomluvíme." Řekl můj táta a povolil stiskl pistole, upřenou na muže v železném obleku. Stále jsem držela kluka pod krkem a nahla jsem se k tátovi.

,,Oni nejsou s Thanosem." Zašeptala jsem mu potichu do ucha, jediný kdo to mohl slyšet je ten kluk, kterého jsem držela pod krkem a ohrožovala ho dýkou. ,,Jak to víš?" podíval se mi hluboko do očí, můj táta a já se k němu zase nahla. ,,To jsou oni. Ti z té mé vidiny." řekla jsem mu potichu a naznačila mu pohledem, ať to s nimi vyřeší. S mírně otevřenou pusou pochopil, a já se od něj vzdálila, všichni na nás beze slov hleděli a nevěděli co si o nás mají myslet.

,,Co jste zač?" řekl a přimhouřil oči táta a podíval se na neznámé osoby. Povolila jsem stisk kluka a zezadu si prohlédla jeho modro-červený železný oblek. Mohl by být ten třetí z mé vidiny...

,,Jsme Avengers, chlape." Řekl kluk, kterého jsem držela pod krkem. Sundal si masku a odstoupil ode mě, když jsem ho pustila a s otevřenou pusou na něj zírala. Stáhla jsem paže a dala je rovně podél těla a bez dalších pohybů jsem jen vnímala kluka před sebou. Je to on. Ten třetí z vidiny, snu.
Probrala jsem se z tranzu a odvrátila od něj pohled a zbytřila při slovu, Avengers.

,,O těch nám přeci říkal Thor." řekla jsem k tátovi, který sice protočil oči nad tím jménem, ale chápal o co jde. ,,Vy znáte Thora?" Vyhrkl rychle starší muž v železném obleku, mezitím co pomohl Draxovi na nohy ze země a čaroděj z Mantis sundal červený plášť.

,,Takový vysoký chlapík, nic moc." Řekl můj táta a ukázal odhadlou výšku Thora, která nebyla vůbec pravdivá, šťouchla jsem ho do ramene a podívala se na naše obecenstvo. ,,Našli jsme ho bitvě s Thanosem, zníčil jeho loď a zabil jeho lidi." Objasnila jsem muži v červeném železném obleku, který pokývl hlavou, že chápe.

,,A kde je teď?" Chtěl vědět muž naproti mně.

,,Odjel na Niddavelir, prý potřebuje své kladivo." Řekla jsem mu, z naší skupiny všichni mlčeli a tak to zbylo na mě.

,,Jestli to jeho kladivo fakt někdo zničil, tak to musel být Bůh." řekl muž v železe a zamyšleně se podíval do země. ,,Byla to jeho sestra, kdo zničil jeho kladivo." Doplnil mě Drax a stoupl si vedle mě. Mantis ihned přicupitala vedle Draxe. Thor nám o sobě tolik napovídál, že by jsme mohli společně napsat knihu od jeho narození až do teď.

,,Dobře, ale teď nemáme čas se bavit o Thorovi, ale o Thanosovi a jak ho zničit." řekl znovu chlapík naproti mně a máchal rukama kolem sebe. ,,Moje řeč, kašleme na Thora." Řekl s milým úsměvem můj táta a já s Mantis s Draxem jsme si ho sjeli nenávistným pohledem. Párkrát na nás zamrkal a vedl nás i s novými spojenci ven z Thanosovi lodě. Ti dva muži šli vepředu s mým tátou a plánovali plán, Drax šel přímo za nimi a Mantis mu šla přímo za nohami. Za mnou šel ten pavoučí kluk a stále jsem cítila jeho pohled na mém krku, ohlédla jsem, ale když mi zahleděl přímo do očí, otočila jsem se zpět a radši sledovala Draxův vypracovaný zadek. Stoupli jsme si do kruhu mezi trosky Titanu, mezitím co vzadu za námi Mantis skákala do vzduchu, protože tu přestávalo fungovat gravitace a Drax ji se zájmem sledoval. V plánovacím kruhu jsem zůstala tedy jen já, čarodej, můj táta, železňák a ten pavoučí hezounek s rozcuchanými vlasy.

,,Než , ale začneme plánovat náš veliký plán jak zabít Thanose, bylo by dobré, abych věděl vaše jméná." promluvil muž v železném červeném obleku a mile ukázal na naši skupinku, jako by jsme byli v nějakém seznamovacím klubu pro lidi, kteří nemají kamarády a jsou opuštění.

,,Zavolejte tu s těmi tykadli a toho svalnatého chlapíka." ukázal gesto ať jdou sem a oni poslušně až jim to Star-lord zopakoval, přicupitali k nám do kruhu. ,,Připadám si jako v klubu seznámení." Podotkl hned potom a promasíroval si čelo. Neříkala jsem to snad?