𝙵𝚎𝚎𝚕 𝚒𝚜 𝙵𝚊𝚕𝚕¹ (FF Spider-Man CZ)

=Guardian of guardians=

Star-lord přede mě položil velkou zničenou krabici a začal se v ní přehrabovat. Převážně tam byly všelijaké různé kabely, a taky věci z nějakého smetiště. Nějaké věci jsem ani nepoznávala. Táta z velké krabice vytáhl  svaz zvláštních šípů a hned potom i luk. Krásný černý zahnutý luk zdobený možná , že byl trochu poníčený, zřejmě z nějakého pádu, ale jinak byl plně funkčí a perfektní pro můj případ.
Táta si začal luk prohlížet a při tom střídavě nadzvedával obočí. ,,Yondu, ho jednou našel jednou při sběru." Řekl klidně Star-lord, nad tou vzpomínkou se začal usmívat a dál kontroloval luk se svazem šípů. ,,Není tam těch šípů nějak málo? Střelím jeden a už ho nikdy nenajdu." Zvážnila jsem a nakrčila čelo jak už je mým zvykem. Táta ke mně zvedl oči od šípů, a jeden šíp mi vložil do dlaně. ,,Ty šípy jsou upravené, vždycky se ti vrátí." řekl znovu táta a sám jeden šíp začal prozkoumávat. ,,Vždycky se vrátí ke mně?" zeptala jsem se ho a pokrčila nos, a šíp vrátila k ostatním.
,,Vždycky." řekl táta znovu a předal mi luk a šípy.

.
.
.

,,Musíš natáhnout ruku, a koukat směrem kam chceš, aby  šíp letěl." řekl mi do ucha táta , který stál za mnou a držel se mnou luk s připraveným šípem. Vydechla jsem a okem zamířila na terč, šíp vypadal , že by mohl strefit považovaný cíl. Natáhla jsem více ruku, čím se dotýkal mé tváře. Znovu jsem zaměřila a pustila tětivu, která vypustila šíp. Šíp letěl rovně, už jsem si myslela , že se trefím na poprvé , ale v poslední chvilce zamočil a minul terč. Povzdechla jsem si a otočila se za sebe, kde stál táta a dál nadějně sledoval šíp , kam doletí. ,,Pozor." řekl mi a natáhl ruku k šípu, který se najednou otočil a sám od sebe letěl zpátky k nám. V tu chvíli jsem se šíp bála chytit a tak se rychle skrčila i se svírajícím lukem v ruce. Můj táta šíp chytil perfektně do ruky a podal mi ho zpět. Věnovala jsem mu milý úsměv a znovu nastavila šíp do luku. ,,Asi by jsem se měla naučit ten šíp chytit." Řekla si jsem ironicky pro sebe a trochu se naklonila zpět za sebe kde znovu stál táta a sledoval jak se 'trefím znovu do terče' jako před chvíli. Šíp jsem natáhla tak ,aby letěl tou správnou cestou a nejvíce možnou sílou a hlavně , aby se trefil do cíle. Nadechla jsem se a vydechla , konec šípu mě znovu lehtal na tváři, zaostřila jsem oči na hrot šípu, a vypustila ho znovu rychlostí na terč. Šíp letěl přímo proti terči, naštěstí se trefil aspoň do terče sice ne do středu , ale zabodl se. Usmála jsem se a pohodila vlasy dozadu. Luk sklopila dolů, a ucítila tátovu ruku jak mě poklepala na rameni. ,,Aspoň jsem se trefila." Otočila jsem se celým tělem na tátu, a začala jsem se na něj radostně smát. Táta se na mě taky usmál ale hned zaostřil za mě, kde se z terče vracel zpět k luku šíp. Star-lord mě odsunul a znovu jako ve zpomaleném záběru chytil šíp. ,,Tak to bylo o milimetr." řekl se smíchem, vzala jsem si od něj šíp a naznačila mu že budu už trénovat sama.