Nebula otevřela klíčem komnatu a Rhoody, jako gentleman, dal před ruku nás jako zábranu. Obě jsme k němu zvedly nechápavě hlavu a zkrabatěly čela a on ukázal na místnost před námi.,,Určitě teď vyjedou bodáky a my se na ně napíchneme," zašeptal a já se skrčila, podlezla jsem jeho ruku a vlezla dovnitř.
,,Nejsou tady pasti, tohle není jako Indian Jones, Rhoody," poučila jsem ho a Nebula se mezitím věnovala orbu.
,,Viděla jsi Indiana Jonese?" vyjel užasle a skrýval zájem. Což mu fakt nešlo.
,,Jo, bratr mi to pustil," odpověděla jsem mu a jedním okem mrkla na Nebulu, jak si vede. ,,málem jsem si u toho uhryzala nehty..."
,,U toho si uhryzaly nehty všichni..." mávl nad tím rukou Rhoody a nás vyrušilo srčení kovu. Otočila jsem se na Nebula, která to vzdala s normálním získáním artefaktu a natáhla po něm ruku do ochranného pole. Kovová dlaň se modelovala a byla rozžhavená na maximum. Nebula orb vytáhla a tak své dlani dostavila chlad a už z ní nešlo tolik tepelného žáru.
,,Mohli jsme si vzít deaktivátor na silová pole od táty," poukázal jsem za sebe palcem a Nebula si prohlídla zblízka orb. Totálně mě ignorovala.
,,Necítím bolest," odpověděla chladně a poté zvedla své korálkově černé oči mým směrem. ,,tak je to jedno."
S Rhoodym jsme se sjeli pohledem. Z Nebuli šla jednoznačně nebojáct. Její oči se vpíjely do čehokoli na co se zrovna podívala. Měla pronikavý pohled. Mohla to využít. A nebo ji spíš něco takového naučil Thanos.
,,Jo, ale to neznamená, že nás musíš děsit," řekl potichu a v neklidu Rhoody.
,,Takže se teď už můžeme vrátit? Bylo to takhle jednoduché?" Otázala jsem se. Spíš sama sebe, protože mi moje mysl odpověděla a já se přitrouble uchechtla.
,,Uvidíme se na základně," pokývl hlavou Rhoody a zmizel.
Naposledy jsem se podívala na bezmocné tělo mého otce. Tak moc mi chybíš. Ale já tě najdu, to ti slibuji.
Poté jsem si nasadila masku a nastavila pásmo, abych se dostala z této doby.Sbohem roku 2014. Ráda jsem tu byla znovu.
Ještě jsem se musela vysmát jak mé minulé já má rozpláclý obličej o zem, ale pak už jsem zmizela do budoucnosti. Nebo do přítomnosti?
/
Volný pád byl hrozný pocit. Působilo to, jako by jsem cestovala černou dírou, ale já cestovala jen časem. Byla to jiná a obtížnější kapitola. Ale já ji úspěšně zvládla a mnou zavládl klid a oddech, když jsem se znovu postavila, na pevnou zem, na podlahu na základně Avengers. Zjevila jsem se na stejném místě jako jsem odcházela. V kruhu, kde se začali objevovat i ostatní. Hned se mi ulevilo, když se objevil i Rocket s Thorem a všichni jsme byli tam, kde jsme měli být. Než jsem si nás přepočítala a někomu to došlo ještě rychleji než mě.
ČTEŠ
𝙵𝚎𝚎𝚕 𝚒𝚜 𝙵𝚊𝚕𝚕¹ (FF Spider-Man CZ)
FanfictionPeter Jason Quill, nebo-li Star-lord, vychovaný Pleniteli, měl jen jedinou dceru. Nathalii Meredith Quillovou, která už od malička jezdí v lodi Milano, kterou Peter ukradl Yonduovi a jeho Plenitelům. Thalie si myslí, že pod vší tou ochranou prožije...