jsem velmi rád, že tě tvůj otec kontaktoval. My dva se ještě neznáme, ale věřím, že se brzo setkáme. Mé jméno je Dominic de Marco a jsem tvůj nonno. Vím, že některé slova ti budou cizí, protože pochybuju, že ses učila italštinu.. Doufám, že si je potom najdeš, tesoro. Pochybuju, že ti tvůj otec řekl všechno, takže pro začátek- ten náhrdelník je tvůj. Každý z naší rodiny má nějaký šperk ze záčátečním písmenem svého jména- a tenhle je tvůj.
Doufám, že se ti líbí. Vybírala ho ještě tvoje nonna. Nebudu ti vysvětlovat záležitosti do dopisu, tesoro. Počká to, až se uvidíme a doufám, že nás tvůj otec představí brzo.
con amore nonno
Hned jak jsem dočetla tento vzkaz, běžela jsem si pro mobil, abych si našla ty slova. Zadala jsem do překladače nonno a zalapala po dechu. "Dědeček-" přečetla jsem nahlas. Znovu jsem se zadívala na náhrdelník. Doteď jsem měla jen tetu a najednou se dozvídám, že mám i dědu? Schovala jsem vzkaz zpět do obálky a odnesla jí do pokoje. Potom jsem si na krk zapnula náhrdelník. Prstem jsem přejela po písmenku.
Překvlékla jsem se do oblečení na spaní a lehla si do postele. Zavřela jsem oči a momentě jsem usnula.
Ráno jsem zaspala, takže jsem si musela pospíšit. Rychle jsem se převlékla a spěchala pozdravit tetu, která seděla v kuchyni. "Spěchám-" zamumlala jsem a do ruky si vzala jablko. Políbila jí do vlasů a spěchala se obout. "Ahoj!" houkla jsem a vyběhla z domu. Celou cestu až k zastávce jsem běžela, abych stihla autobus.
Přišla jsem tak akorát. Nastoupila jsem a sedla si vedle kluka s velkým afrem. V uších měl sluchátka, takže si mě ani nevšímal.
Vešla jsem do školy ze zazvoněním, takže jsem spěchala ke skřínce, abych si vyzvedla učebnice. Ale najednou mě někdo zatáhl do kumbálu pro školníka. Chtěla jsem vykřiknout, ale ten někdo mi zacpal pusu. Nenapadlo mě nic jiného než se mu zakousnout do ruky. Osoba spustila svou ruku a zavrčela bolestí. Prudce jsem se odtáhla a otočila se.
"Co to kruci děláš?" zavrčela jsem na Alexe. "Zdá se ti to normální?"
"Chtěl jsem vědět, jestli jsi po včerejšku v pohodě," odpověděl a zkoumal svou ruku. "Páni máš opravdu dobrý zakousnutí." jen jsem zakoulela očima. "Už víš, co to znamená?" zeptal se a uchopil přívěšek mezi prsty.
"Moje jméno," odpověděla jsem. "F jako Felicity.. Ještě nějaká otázka? Protože, mám hodinu."
"Co kdyby jsi na tu hodinu dneska nešla?" nadzvedl jedno obočí. "Rád bych tě vzal na jedno místo."
"To není dobrý nápad," zamumlala jsem. "Teta chce, abych pořádně studovala.. A pokud vynechám školu a ona to zjistí, tak mě zabije."
"Nezjístí to," ušklíbl se. "Uvidíš- bude to lepší než sedět v téhle staré škole." mrkl a já se musela usmát. Potom jsem si vzpomněla na Jaydena a můj úsměv se vypařil. Chtěla jsem se zeptat, jak se má, ale rozmyslela jsem si to. "Tak co? Můžeme vyrazit?" natáhl ke mě ruku a čekal na mou odpověď.
"Dobře," přikývla jsem. "Jdeme." propletla jsem si s ním prsty a on mě vytáhl z kumbálu. Chodba byla už prázdná, takže jsme společně zmizeli ze školy. Doběhli jsme k jeho autu a nastoupili. Když vyjel ze školního parkoviště, podívala jsem se na školu.
"Vypadáš jako by jsi za školou byla prvně." řekl pobaveně Alex a já na něho vyplázla jazyk. "Počkej.. Jsi za školou poprvé?" zeptal se a já jen pokrčila rameny. Pravda byla taková, že když máma umírala, byla jsem pořád s ní. Ale to jsem nebyla za školou. Učitelé věděli, že jsem v s ní v nemocnici.
"Kam vlastně jedeme?" zeptala jsem se.
"Nech se překvapit." věděla jsem, že je zbytečné to z něho dostávat, tak jsem je přikývla. Otevřela jsem okýnko auta a vystrčila ruku ven. V baťohu mi zapípal mobil. Vytáhla jsem ho a zjitila, že mi došla SMSka od neznámého čísla.
Neznámé číslo: chybíš mi. -J
Asi jsem překvapeně vydechla, protože se na mě Alex podíval. "Stalo se něco?" nadzvedl jedno obočí. Rychle jsem zakroutila hlavou a schovala mobil zpět do baťohu. Nevěděla jsem, kde na mě Jayden vzal číslo, ale věděla jsem, že kdyby se to dozvěděl Alex naštval by se. Jeli jsme zhruba dalších dvacet minut, než jsme zastavili na pláži.
"Tak tohle je to místo?" nadzvedla jsem jedno obočí. "Nechci nic říkat, Alexi.. Ale pláže jsou tady všude."
"Počkej a uvidíš." zasmál se a vystoupil. Nechala jsem baťoh v autě a vystoupila. Alex zamknul autu a sundal si boty. Napodobila jsem ho a společně jsme se vydali po pláži. Celou cestu jsme nepromluvili a já jsem se už nervozně kousala do rtu. "Máma nás sem brala, když jsme byli malý." promluvil nečekaně Alex.
"Jaká byla vaše máma?" zeptala jsem se.
"Máma?" Alex se usmál novým úsměvem, který jsem u něho ještě neviděla. "Byla opravdu úžasná.. Nikdy jsem nepochopil jak někdo jako ona může být s mým tátou." Alex se zastavil a otočil se ke mě. "Jayden mi jednou řekl, že mu jí připomínáš-" zašeptal. "A já teď vidím, že měl pravdu. Jsi stejná jako ona.. A můj otec jí zkazil, Felicity. Nedopustím, abychom s mými bratry udělali to stejné tobě.." na chvíli se odmlčel a já myslela, že už ani nic neřekne. Ale nakonec se prudce naklonil a políbil mě. Políbil mě uprostřed pláže a jediné co jsem udělala já, byl překvapený výdech do našeho polibku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
