Distance

-32-

Asi jsem usnula, protože jsem když jsem otevřela oči, už jsme se nenacházeli v Kalifornii. Nebo ne v takové, kterou jsem znala. "Kde to jsme?" zamumlala jsem. Alex se na mě překvapeně podíval.

"Už jsi vzhůru," podotkl. Jen jsem přikývla. "Už jsme vyjeli z Kalifornie." odpověděl na mou otázku. 

"Nemáš pití?" zeptala jsem se. Alex kývl na zadní sedadlo a já se otočila. Na sedačce ležela láhev vody. Rozepnula jsem pás, abych se pro ní mohla natáhnout. Otevřela jsem láhev a napila se. "Jak dlouho ještě pojedem?" 

"Už tam skoro budeme," odpověděl. "spala si celkem dlouho." 

"Se spánkem problém nemám," odpověděla jsem a Alex se potichu zasmál. "ozval se ti Jayden?" 

"Jo," přikývl. "Ethan je pořád dosta naštvaný." 

"Ohledně vašeho dědy," zhluboka jsem se nadechla. "vůbec jsem o tom nevěděla. Nevím, co je moje rodina zač, Alexi. Můj děda mi jen řekl, že prodává zbraně-" 

"S tím měl pravdu," přikývl. "myslím, že se ti to všichni snažíme vysvětlit, ale nikdo ti nedokáže říct celou pravdu." 

"S tím souhlasím," zamumlala jsem. "jsem unavená z toho, že nenávidíte mou rodinu a já ani netuším proč." 

"Slibuju ti, že si o tom promluvíme až budeme na místě," Alex se na mě rychle podíval a já jen přikývla. "Ale teď- máš hlad?" 

Po jídle v bistru, které jsme míjeli u silnice jsme pokračovali v cestě. Když jsme konečně dojeli do cíle, byla jsem celá rozlámaná. Jejich chata byla postavená daleko od civilizace v horách. Byla to dřevěná obrovská chata. Jayden měl pravdu. Líbilo se mi to tady. Vystoupila jsem z auta a počkala na Alexe, který vzal naše věci. 

Potom něco naťukal do mobilu a dveře chaty se s cvaknutím otevřeli. Překvapeně jsem vydechla a on mi věnoval jeden ze svých úsměvů. Nechal mě dovnitř vejít jako první a já se objevila v obrovské hale.

"Tohle že má být chata?" vydechla jsem.

"Náš děda měl rád přepych," vysvětlil se smíchem Alex. "musíš si na to prostě zvyknout. Pojď ukážu ti, kde budeš spát." vydal se po obrovském schodišti do druhého patra a zamířil až nakonec chodby. Otevřel dveře a nechal mě vejít dovnitř. "Myslel jsem, že by jsi chtěla být v pokoji, kde vždycky bývá Jayden." 

"Děkuju." zamumlala jsem. Alex jen pokrčil rameny a položil mou tašku na postel. 

"Dej si sprchu a trochu se vyspi, Felicity. Budu hned ve vedlejším pokoji." přikývla jsem a Alex odešel. Rozepnula jsem tašku a vytáhla hygienickou taštičku. V koupelně jsem objevila čisté ručníky a vytáhla je. Koupelna byla stejně přepychová, jako celá takhle chata. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a svlékla se. 

Vlezla jsem si do sprchy a nechala na sebe téct horkou vodu. Když jsem si umyla vlasy, tak jsem vylezla a omotala kolem sebe ručník. Vysušila jsem si vlasy a vrátila se do pokoje. Došla jsem ke skříni a otevřela jeden šuplík. Objevila jsem pár Jaydenovich triček. Jedno jsem vytáhla a položila ho na postel. 

Z tašky jsem si vzala spodní prádlo a oblékla si ho. Potom jsem si přes hlavu přetáhla jeho triko a ručníky dala zpět do koupelny. Bylo mi jasné, že si Alex šel po tak dlouhé cestě lehnout, takže jsem opatrně vylezla na Jaydenovu postel. 

Přikryla jsem se jeho dekou a zavřela oči.

Nevím jak dlouho jsem spala, ale probudila mě nějaká rána. Vyděšeně jsem se posadila a rozhlídla se po pokoji. Rána se ozbala znovu a já se rozhodla najít Alexe. 

"Alexi?!" zavolala jsem. Věděla jsem, že to může být nebezpečné, ale pokud najdu Alexe budu v pohodě.

"Jsem dole!" křikl a já si oddychla. Seběhla jsem schody a našla ho v kuchyni jak se pokouší udělat snídani. "Promiň jestli jsem tě vzbudil, ale v kuchyni jsem fakt dřevo." zasmál se a já se musela uchechtnout, když jsem ho spatřila u sporáku, jak se snaží o palačinky.

"Pusť mě k tomu," řekla jsem a on ustoupil, abych mohla zaujmout jeho místa. "máš pravdu.. jsi v tom opravdu špatný." Alex se zasmál a já cítila jak se na mě dívá. Došlo mi, že mám jen triko, které dosahuje do půl stehen a kalhotky. 

"Máš Jaydenovo triko." podotkl.

"Jo," přikývla jsem. "Snad to nevadí." 

"Ne," zakroutil hlavou. "Když jsi teď jeho přítelkyně-" 

"Nejsem jeho přítelkyně," vyhrkla jsem rychle. "teda-" zamumlala jsem. "nevím co jsem." Alex otevřel pusu, aby mi otevřel, ale v hale bouchli vchodové dveře. Vyděšeně jsem se podívala na Alexe, který se narovnal a sáhl pro něco, co měl za pasem kalhot. Až teď jsem si uvědomila, že je to zbraň.

"Počkej tady." zašeptal mým směrem a vydal se do haly.