"Kde je teta Hayley?" zeptala jsem se, když jsme dojeli domů. "Měla být doma.."
"Thomas jí vzal na večeři," vysvětlil Alex a zavřel za námi dveře. "Musíš si rychle sbalit, Felicity. Nemáme moc času."
"Ale jak jí to vysvětlíme?" svraštila jsem nechápavě obočí. "Nemůžu jen tak bez vysvětlení odejít."
"Neboj o to jsem se už postaral," odpověděl mi. "A teď se běž převléknout a sbalit. Čeká nás dlouhá cesta."
"Dobře," zamumlala jsem a vydala se k sobě do pokoje. Rychle jsem se převlékla do obyčejného bílého trika a černých džín. Na nohy jsem si nazula tenisky a vlasy si dala do vysokého culíku. Potom jsem vytáhla cestovní tašku a naházela do ní důležité věci. Nevěděla jsem jak dlouho budu pryč. Nakonec jsem si vzala potřebné věci na týden a doufala, že to bude stačit. Do baťohu jsem si hodila peněženku, klíče a mobil.
Vrátila jsem se za Alexem, který na mě čekal na chodbě. "Sbalená?" zeptal se.
"Asi ano," odpověděla jsem. Alex přikývl a vzal mě za ruku. Potom mě táhl ke svému autu. Vzal mou tašku a hodil jí do kufru. Potom mi otevřel dveře spolujezdce a já vlezla do auta. Když se rozjel, zapnula jsem si pás. "Už mi řekneš kam jedeme?"
"Daleko za Kalifornii," odpověděl a nespouštěl přitom pohled ze silnice. "Musíme počkat, než se Ethan uklidní." Spíš než si rozmyslí, že mě chce zabít- doplnila jsem si v hlavě. Alex dojel k nedalekému parku a zastavil. "Máš deset minut." zamumlal. Nechápavě jsem se podívala ven a spatřila Jaydena, jak se opírá o svou motorku. Rychle jsem se odepnula a vyskočila z auta. Vlezěla jsem Jaydenovi do náruče a on mě pevně chytl.
"Jsi v pořádku?" zeptal se, když se odemě odtáhl, aby si mě prohlídl. "Ublížil ti nějak?"
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Jen mě trochu bolí kotník z toho jak jsem dopadla," zašeptala jsem. "Je-"
"Žije," zavrčel. "Ale nevím na jak dlouho- víš, když jsem se dozvěděl o té večeři, měl jsem špatný pocit. Poroto jsem to řekl Alexovi a jeli jsme k nám. Naštěstí jsme dojeli v čas.." přejel prsty po mé tváři.
"Proč to všechno děláš, Jaydene? Proč se o mě tak staráš? Ethan je tvůj bratr-"
"Protože tě miluju." zašeptal.
"Ty.. ty mě miluješ?" vypadlo ze mě překvapeně. Měla jsem pocit, že jsem špatně slyšela.
"Samozřejmě, že ano," usmál se. "Už od prvního momentu, kdy jsem tě viděl u tvé skříňky.. Nemůžu zapomenout na to, jak moc ti to slušelo."
"Není to správné," zakroutila jsem hlavou. "Naše rodiny se nenávidí. Tvoje rodina mě chce zabít a ta moje chce zabít tebe- Copak to můžeme zvládnout?"
"Poslouchej mě, Felicity," Jayden mě vzal za obě ruce a zahleděl se mi do očí. "Spolu to dokážeme, rozumíš? Teď odjedeš s Alexem, který tě ochrání. Já se mezitím postarám o situaci s Ethanem.. a až to bude v pořádku, tak se vrátíš. Jsem připravený se vzdát všecho kvůli tobě, Felicity."
"Proč by jsi to dělal?" vydechla jsem.
"Protože chci být s tebou," potichu se zasmál. "Copak ty to pořád nechápeš? Udělal bych cokoliv, abych mohl být s tebou."
"Ale co když se to naším rodinám nebude líbit?" zeptala jsem. "Co uděláme potom?"
"Můžeme utéct," navrhl. "Nebo tak nějak." Alex netrpělivě zatroubil. "To je signál, že nám vypršel čas."
"Nemůže se ti nic stát, že ne?" zašeptala jsem.
"Rozhodně ne," Jayden se potichu zasmál a uchopil můj obličej do svých dlaní. "Alex tě vezme na naší rodinou chatu do hor. Bude se ti tam líbit.. O tvou tetu jsme se postarali. Myslí si, že tě Oliviina rodina vzala kempovat."
"Opravdu na to skočila?" uchechtla jsem se a Jayden přikývl. "Asi je ráda, že mám kamarádku-" zamumlala jsem. Ozvalo se druhé zatroubení a já se zadívala do jeho obličeje.
"Bude to v pořádku-" zašeptal. "Slibuju." sklonil se a přitiskl rty na ty moje. Vjela jsem mu rukou do vlasů a přitáhla si ho k sobě. Když jsem se odtáhla, byla jsem zadýchaná. "Brzy se uvidíme." naposledy mě palcem pohladil po tváři a pustil mě. Otočila jsem se a vydala se k autu. Když jsem otevírala dveře spolujezdce naposledy jsem se na něho podívala. Zvedla jsem ruku a zamávala mu. I na dálku jsem mohla vidět jak ses usmál. Oplatil mi zamávání a já vlezla do auta.
"Můžeme jet." zamumlala jsem Alexovi, který jen bezeslova přikývl a rozjel se.
ČTEŠ
Distance
RomanceFalicity Smithová měla obyčejný život. Dokud jí do něho nevstoupili bratři Hallovi.