Nový začátek ✔️

-6-

Nejistě jsem se na ní podívala. Tu holku jsem fakt neměla ráda, ale než jsem stihla jakkoli zareagovat, už mě za ruku táhla do schodů a následně do jednoho z pokojů v prvním patře. Byl to ten pokoj, ve kterém jsem předtím byla s Colem. Amber za sebou zavřela dveře a posadila se na pohovku a ukázala na místo vedle sebe na znamení, abych si také sedla. Posadila jsem se tedy vedle ní a čekala, až začne mluvit.

„Víš, chodíš se mnou do třídy už skoro měsíc a já o tobě pořád nic nevím." Usmála se na mě.

„A... co by si chtěla vědět?" Nejistě jsem se zeptala.

„Dobře, tak já se tě budu ptát." Vypískla, až jsem nadskočila. Měla hodně vysoký hlas. Na chvíli se zamyslela. „Proč jste se sem přestěhovali?"

„Rodiče tady dostali lepší práci." Odpověděla jsem okamžitě.

„Jak dobrý vztah máš s bratry?"

„Říkáme si skoro všechno." Rozhodla jsem se ignorovat fakt, že ví i o Tylerovi, protože já jí o rodině nic neříkala. Třeba to ví od Lucase.

Trochu naklonila hlavu na stranu. „Má tvůj bratr holku?" Po téhle otázce mi bylo hned jasné, že chce něco zjistit o Lucasovi, ale já jí v tom nehodlám pomáhat.

„Proč se mě ptáš na mého bratra? Myslela jsem, že chceš mluvit o mně." Vyletěla jsem.

„Tak dobře. Máš kluka?" Ďábelsky se na mě usmála.

Ztuhla jsem. Sakra proč se mě na tohle ptá? „Moje věc." Odpověděla jsem a hodně se držela, abych na ní hned nezačala řvát.

„Líbí se ti Cole?" Vypálila další otázku bet čekání.

Nechápavě jsem svraštila obočí. „Cože? Proč se mě ptáš na Cola?" Opravdu jsem nechápala, o co tady jde.

„Viděla jsem tě na tréninku, jak si na něj koukala." Zlomyslně se usmála.

„Tohle je směšný." Zvedla jsem se a chtěla odejít. Amber mě chytla za zápěstí a do kůže mi zaryla svoje dlouhé nehty. Otočila jsme se zpátky na ni a snažila se vykroutit z jejího sevření. Po tom milém úsměvu na její tváři, už nebylo ani památky.

Naklonila se ke mně blíž. „Varuju tě. Jestli se k němu jenom přiblížíš, tak zažiješ, co dokážu, když jsem naštvaná. Cole je můj!" Zasyčela mi do tváře. Z očí jí sršely blesky. Pustila moje zápěstí a suverénně odešla z pokoje.

Posadila jsem se zase na pohovku a dívala se před sebe. Klepala jsem se. Někdy mi dokázala celkem nahánět strach, ale co mi mohla tak udělat. Nevěřila jsem jí ani slovo. Po tomhle jejím výstupu jsem došla k jednomu závěru a to, že Amber je totální blázen.

Po chvíli jsem se rozhodla, že už vážně půjdu, protože nemá smysl tu dál zůstávat. Ani jsme se tady neměla s kým bavit.

Sešla jsem schody do přízemí a hledala východ. Všimla jsem si Amber a Cola, jak se líbají v rohu místnosti. Protočila jsem nad tím oči, ale jistým způsobem mě to i mrzelo. Vedle mě se najednou objevil Mike.

„Ta bunda ti sluší." Usmál se na mě a prohlédnul si mě.

„Promiň, já ti jí zapomněla vrátit." A začala si jí svlékat. Bylo mi hloupé, mít na sobě pořád jeho bundu. Vrazila jsem mu jí do ruky, i když trochu protestoval a chtěl, abych si jí nechala.

„Proč seš tady vlastně sama? To už si zase ztratila Emily?" zeptal se.

„Jo, tak tu jsem ztratila už před nějakou dobou. Vlastně jsem už chtěla odejít. Hledala jsem Lucase." Ukázala jsem směrem ke dveřím.