Nový začátek ✔️

-11-

Zavřela jsem se v pokoji a začala po něm přecházet, abych se uklidnila. Někdo mi zaklepal na dveře.

„Lucasi, vypadni!" Zařvala jsem na dotyčného.

Dveře se otevřely a v nich stál Cole. „Ne, to jsem já." Vešel dovnitř a zavřel za sebou.

Tohle mi na uklidnění moc nepomáhalo. Srdce mi začalo tlouct ještě rychleji, než předtím a fakt, že jsme opět byli spolu sami v jednom pokoji, mě dost znervózňoval.

„Promiň, Lucas mě naštval." Omluvila jsem se a došla k oknu.

„Proč?" Zeptal se a já cítila jeho dech na mém krku. Musel ode mě stát sotva pár centimetrů.

„Myslím, že jsi to slyšel." Nemluvili jsme s Lucasem potichu. Otočila jsem se na něj.

Naklonil se ke mně a políbil mě. Usmála jsem se do polibku a obmotala svoje ruce kolem jeho krku. Najednou se odtáhl. Nechápavě jsem se na něj podívala. Doběhl ke dveřím a zamkl je, během vteřiny byl zase u mě a začal mě vášnivě líbat. Hned jsem začala spolupracovat. Pevně mě držel u sebe a jeho ruce mu z mého pasu občas sklouzly na můj zadek. V téhle situaci mi to bylo ale jedno. Odtrhli jsme se od sebe, až když nám začal docházet kyslík.

Mám ho ráda. Moc. Ale chci vědět, jak to mezi námi teď je.

„Musíme si promluvit." Odhodlala jsem se, i když jsem riskovala, že pokazím tuhle chvíli.

„Nesnáším, když tohle holka řekne." Odfrkl si a svalil se na postel.

„Jak to mezi námi je?" Sedla jsem si vedle něj.

„Jak bys chtěla." Taky se posadil a pohladil mě po tváři a zastrčil mi neposedný pramínek vlasů za ucho.

Povzdechla jsme si. „Kdyby se tohle dozvěděla Emily, zabije mě."

„Já jsem na tom stejně. Mě by zabil Lucas." Odmlčel se. „Ale já chci být s tebou."

Nadzvedla jsme obočí. Nechápala jsme, co se tady děje. Všichni říkali, že Cole není na vztahy, tak jak je možné, že právě řekl, že chce být se mnou? Emily mi několikrát vtloukala do hlavy, abych si na něj dávala pozor, protože má holky jen na jedno použití. Co se změnilo?

Překonala jsem svůj počáteční šok z toho, co řekl. „A jak to chceš udělat?" Postavila jsem se a začala přecházet po pokoji.

„Prostě to bude naše malé tajemství. Nikdo to nemusí vědět." Přišel ke mně a objal mě zezadu. Přitom mě políbil na krk a já se bezděčně usmála.

Chvíli jsme tam jen tak stáli, když jsem si něco uvědomila. „Nebude klukům divný, kde jsi tak dlouho?"

„Myslí si, že už jsem odešel. Můžu tady být, jak dlouho chci a potom jít oknem." Zašeptal mi do vlasů. Otočil si mě k sobě čelem.

„Jak dlouho si tohle vymýšlel?" nadzvedla jsem se zájmem obočí.

„Když jsem tady byl minule, trochu jsem se tady porozhlédnul a z okna se dá slézt úplně v pohodě." Rozesmála jsem se. Nechápu, že tohle vážně vymýšlel už minule. Smála jsme se a Cole se na mě s úsměvem díval. Přestala jsem se smát.

„Co je?" zeptala jsme se nechápavě.

Cole se ještě víc usmál. „Máš krásný smích." Políbil mě.

Celý zbytek dne jsme strávili u mě v pokoji a užívali si společnost toho druhého.

„Chloe, už budu muset jít." Políbil mě do vlasů a šel k oknu.