Nový začátek ✔️

-7-

Druhý den jsem se probudila kolem deváté hodiny. I když jsme se včera vrátila celkem brzy, stejně jsem byla hrozně unavená. Chvíli jsem se převalovala v posteli.

Nedávalo mi smysl, proč se Cole včera choval tak, jak se choval. Co jsme pochopila z vyprávění, Colovi šlo o to se s holkou jen vyspat a potom jí odkopnout a nikdy se o ně nijak nesnažil. Většinou mu do postele vlezly samy. Proč se ke mně tedy choval takhle?

Frustrovaně jsem zabořila hlavu do polštáře a zakňučela. Na takové přemýšlení bylo brzo. Vylezla jsme z postele, oblékla se a sešla dolů do kuchyně, kde už všichni byli, až na Lucase.

„Dobré ráno, jak bylo na večírku?" Zeptala se mě mamka.

„Šlo to." Usmála jsem se na ní. Udělala jsem si snídani a šla si sednout do obýváku k Tylerovi, který se díval na nějaký film v televizi.

„V kolik si přišla?" Zeptal se a neodtrhl oči z televize.

„Ani nevím. Na co koukáš?" Sedla jsem si vedle Tylera na pohovku a zakousla se do chleba s pomazánkou.

„Já slyšel Lucase přijít pozdě v noci. Ty si s ním, ale nešla." Mojí otázku ignoroval. Zajímalo by mě, jak to ví. To po nocích sedí schovaný na chodbě a čeká, kdo projde okolo něj?

Když se nad tím zamyslím, Tyler dost často věděl o věcech, u kterých nebyl a nikdo mu to neřekl.

„No... já jela s jedním kamarádem, který mi nabídnul, že mě odveze." Vysoukala jsem ze sebe.

„S jakým?" zeptal se příkře. Připadala jsem si jako u výslechu. Z něj jednou bude detektiv.

„Nejsi nějak moc zvědavý?" Usmála jsem se na něj. Protočil oči a dál se věnoval televizi.

Chvíli jsem koukala na televizi s Tylerem, ale ten film mě moc nebavil. Najednou do pokoje vešel Lucas. Měl rozcuchané vlasy a obrovské kruhy pod očima. Posadil do křesla naproti mně a nohy si hodil na konferenční stolek. Zavřel oči a já se musela uchechtnout tomu, v jakém byl stavu. Takhle hrozně už dlouho nevypadal.

„Koukám, že to tady včera někdo trochu přehnal. Kolik jsi toho asi vypil?" Nadhodila jsem a Tyler se vedle mě začal smát.

Prudce otevřel oči a otočil hlavu na mě. „Hele, ty buď ticho. Odejdeš si a ani mi to neřekneš. Mohla jsi mi aspoň napsat. Měl jsem celkem strach." Zpražil mě ledovým pohledem.

„Tak moment, já tě tam hledala a ty jsi tam nebyl. A nevolal si mi, takže to zase s tím strachem tak nepřeháněj." Vykřikla jsem.

„Já tě neviděl od doby, kdy jsi seděla s Mikem na lavičce před domem a nějak moc jste se k sobě měli." Zašklebil se.

„Co?" rozkašlala jsem se.

„S Colem jsme vás viděli." Zakřenil se na mě a mrkl na Tylera, který se zase začal smát. Televizi už vypnul, aby se mohl plně věnovat naší hádce.

Už jsem začínala být zase pěkně naštvaná. To nemůžu mít alespoň trochu soukromí? „No skvělý, takže vy dva mě sledujete a ještě k tomu se mi smějete. Jako by nestačilo, že Colovi o mně všechno vykládáš." Prskla jsem po něm.

„Co? Kdo ti to řekl?" Lucas překvapeně zamrkal.

„Cole." Odpověděla jsem mu. Nechápavě se na mě díval. „Včera mě vezl domů zatím, co ty jsi byl, bůh ví kde." Osočila jsem ho.

Lucas nechápavě pozvedl obočí. „On tě vezl domů? Tak to abych mu poděkoval, za to, že se o tebe postaral." Zamumlal.

„Hele, nepokoušej se to zakecat!" Vykřikla jsem.