Nový začátek ✔️

-37-

„Chloe, mohla bys přinést příbory a talíře?" zavolala na mě mamka z jídelny. Dnes měla být ta večeře s Lucasovým týmem. Byla jsem trochu nervózní, ale naštěstí jsem tu měla Ell, která byla také pozvaná, protože teď už oficiálně chodila s mým bratrem.

Lucas původně rodičům neměl v plánu říkat něco o tom, že chodí s Ell, ale po mém rozhovoru s mamkou, kdy jsem jí něco málo prozradila a ona hned běžela za Lucasem, mu došlo, že už nemá cenu to tajit.

Vzala jsem do ruky příbory a Ell vzala talíře. Společně jsme prostřely stůl, zatím co mamka vařila v kuchyni večeři.

Mamka si Ell hned oblíbila. Měla jí hrozně ráda a Ell u nás za poslední týden byla snad každý den. Byla jsem moc ráda, že jsou ti dva spolu, protože, jak už jsem několikrát říkala, se k sobě strašně hodí. Navíc jsem nepochybovala o tom, že se mají vážně rádi. Stačilo vidět ten Lucasův debilní úsměv pokaždé, když si spolu volali nebo psali.

„Já už mám hlad." Stěžoval si Tyler. Seděl na svém místě u stolu a hrál si na mobilu.

„Musíš ještě chvíli počkat." Odsekla jsem mu a pokračovala v práci.

„Tak, jak to vypadá?" v jídelně se objevil táta. Taky se nemohl dočkat, až pozná Lucasův tým a Mika. Překvapivě si Ell taky hodně oblíbil a prakticky jí bral, jako součást rodiny.

„Už čekáme jen na ně." Usmála jsem se a rovnala skleničky. Kluci sem měli přijet rovnou z tréninku a někteří tady přespí.

Uslyšela jsem bouchnutí vchodových dveří a hlasy v chodbě. „Mami, už jsou tady!" zavolala jsem do kuchyně a s Ell jsme jim šly naproti.

Ell mě v chodbě předběhla a skočila Lucasovi do náruče. Všichni se tomu zasmáli a já zaměřila svou pozornost na Mika, který mě políbil do vlasů a objal kolem ramen. Dále v chodbě byli Nick, Matt, Tom, který byl s Lucasem ve třídě a už jednou jsem ho potkala u nás a samozřejmě Cole.

Z jeho přítomnosti jsem nebyla zrovna dvakrát nadšená, ale byl to Lucasův nejlepší kamarád, takže jsem to musela nějak přetrpět.

Zavedla jsem všechny do jídelny a posadili jsme se. Já seděla vedle Mika a Ell. Naproti mně bohužel zaujal své místo Cole, který ještě od svého příchodu nepromluvil.

Mamka začala jídlo nosit na stůl a nálada se okamžitě trochu uvolnila.

„Tak co, jaký byl trénink?" zeptal se táta kluků. „Kdy máte další zápas?"

Slova se ujal Nick „Příští týden hrajeme proti klukům z vedlejšího města. Ještě jsme je neporazili, ale letos bych řekl, že na to máme."

„To rád slyším. Viděl jsem vás hrát minulý zápas a jste vážně ve formě." Pochválil je táta.

„Vy jste taky dříve hrál fotbal?" zeptal se táty se zájmem Matt.

„Ano, taky na střední, ale potom jsem toho musel nechat kvůli škole." Trochu si povzdychl. „Jsem rád, že Lucas taky hraje a Tyler se to učí, ale Chloe to nikdy nebavilo. Škoda, celkem jí to šlo." Zasmál se a zbytek taky.

„Ty jsi hrála fotbal?" ptal se mě se smíchem Nick.

„Asi dva roky, když jsem byla malá." Odsekla jsem.

„Tak tebe si vážně nedokážu představit, jak hraješ fotbal." Popichoval mě dál Nick. „Nesnášíš fotbal."

„Byla vážně dobrá, nikdy jsem nepochopil, proč skončila. Celkem se divím, že se chodí dívat na zápasy, protože po tom, co skončila, se na fotbal nedívala ani v televizi." Smál se Lucas.