Nový začátek ✔️

-12-

Když jsme se konečně všichni rozloučili, Cole se nabídnul, že mě odveze domů, protože "stejně jede za Lucasem".

„O čem to mluvil Mike?" Zeptal se v autě mírně naštvaným hlasem hned, jak jsme nasedli.

„Rodiče jsou pozváni na večírek k Rogersům a já musím mít partnera." Vysvětlila jsme mu.

„A co já?" Teď už byl vážně naštvaný. „Já myslel, že jsme spolu." Řekl dotčeně.

„Chtěla jsem jít s tebou, ale nemůže nás spolu nikdo vidět. Bylo by asi trochu divný, kdybychom tam spolu šli my dva, nemyslíš?" Teď už jsem byla taky naštvaná.

„Ale to by šlo zařídit, třeba by si Emily řekla, že nikoho nemáš a já se nabídnul."

„To by bylo dost divný, když spolu normálně skoro nemluvíme." Prskla jsem. Zastavili jsme před naším domem.

„Mohla si mi o tom aspoň říct a ne se hned zeptat prvního kluka, kterého uvidíš. A ještě ke všemu kluka, který po tobě jede." Vykřikl.

„Mike po mě nejede, je to jenom kamarád." Odsekla jsem.

„No jasně. To vážně nevidíš, jak tě pořád svlíká očima?" Byla jsem ticho.

To nebyla pravda. Byl to kamarád. Přesvědčovala jsme sama sebe.

„Hele Chloe, tohle nemá cenu. Já nevím, jak vypadá normální vztah, protože jsem s nikým normální vztah neměl a ty taky ne, pokud je ale tohle normální, tak končím, protože tohle snášet nebudu." Zavrčel.

„Chceš to vzdát?" Podívala jsem se mu do očí a viděla v nich lítost, zlobu a ještě něco, ale nedokázala jsem to rozeznat.

„Evidentně ti nejsem dost dobrej. Nevíš, co by jakákoli jiná holka na škole dala za to, aby byla se mnou."

Brala jsme to zpátky, byl dost sebestředný a arogantní.

„Proč bys mi nebyl dost dobrej?" Zvýšila jsem hlas.

„Pozvala jsi jiného kluka." Vykřikl.

„Vážně se hádáme kvůli takové blbosti?" Zavrčela jsem.

„Už bys měla jít." Řekl tiše. Otočila jsem se na něj a chtěla mu dát pusu. „Běž." Prskl.

Fajn, když mě tady nechce, tak já jdu. Práskla jsem dveřmi od auta a doběhla domů. Když jsem se v prahu otočila, auto už bylo pryč.

Se slzami na krajíčku jsem doběhla do svého pokoje a zamkla se. Sesunula jsem se na zem a začala brečet. Nechápu, že kvůli němu brečím. Vždyť jsme spolu byli sotva jeden den. Ale i tak jsem ho měla ráda.

---

„Je ti něco?" Ptala se mě Emily dnes už asi po páté.

„Nic mi není." Odpověděla jsem po páté stejně jako předtím. Byl pátek. Příští sobotu je ten večírek. Jsou to dva dny, co jsem s Colem nemluvila. Ještě, že už bude víkend.

Tím rozhovorem v autě jsme ukončili náš vztah, nebo jak by se to dalo nazývat. Co jsem viděla, tak Cole poslední dobou trávil hodně času s Amber.

Přímo mě užíralo, že když jsme ty dva viděla spolu. Zrovna včera na obědě mu Amber seděla na klíně a já byla tak naštvaná, že jsme měla chuť mezi ně vlítnout a odtáhnout jí za vlasy ven. Tenhle pocit jsme ještě nezažila, ale rozhodně to nebylo nic příjemného.

„Máš už koupené šaty?" zeptala se mě.

„Jaké šaty?" Nechápavě jsem se na ní podívala.