Nový začátek ✔️

-30-

O měsíc později

Už je to měsíc od mých narozenin. Tohle byl asi můj nejhorší měsíc v životě. Připadala jsem si tak strašně sama.

S Emily jsem od večírku mluvila jen jednou. Hned v pondělí jsem za ní šla a chtěla jí vše vysvětlit, ale ona mě vůbec nepustila ke slovu. Vyčítala mi, že jsem jí lhala a taky to, že jsem podvedla Cola s Mikem. Od té doby jsme spolu nemluvily. Vlastně se jí ani nedivím. S Colem se naštěstí, co vím od ostatních, hned druhý den usmířili. To se o mě a o Lucasovi říct nedalo.

S Nickem jsem už taky vůbec nemluvila, protože ten samozřejmě zůstal na straně Emily.

Madison se snažila bavit s námi oběma, ale nakonec jí došlo, že to nemá smysl, a tak už taky se mnou nemluví. Nevyčítám jí to.

Connor se jediný pořád snaží vycházet s oběma, ale vidím na něm, že je na mě naštvaný. Radši teď na obědech sedává s ostatními lidmi z naší třídy, aby si mezi námi nemusel vybírat.

Takže z mých přátel mi zůstal jen Mike, který se mnou ochotně tráví každý oběd společně s Eleanor, abych nebyla sama. Jsem jim vážně vděčná.

S Mikem jsme o tom polibku už nemluvili. Dělali jsme, že se to vůbec nestalo, protože to byl prostě omyl. Snažila jsem se také přijít na to, kdo nás vyfotil v tom pokoji, když mě políbil a kdo to poslal Colovi. Bohužel jsem na nic nepřišla.

S Lucasem jsme se týden na to usmířili. Po tom, co dal následující pondělí na chodbě před celou školou Colovi pěstí, se celkem uklidnil. Vysvětlila jsem mu, že už to skončilo a on naštěstí brzy vychladl.

S Colem jsem od té doby ani jednou nemluvila. Ve škole se mi snažil vyhýbat a tím, že už nechodil ani k nám, jsem ho vídala pouze na obědech, které většinou trávil ve společnosti Amber a pár kluků z fotbalu. S Lucasem se minulý týden usmířili potom, co mu Cole řekl, že to byl úlet, že to nic neznamenalo a že už se nic podobného nikdy nestane.

Nebudu lhát. Ranilo mě to, že tomu říká úlet. Já to tak rozhodně neviděla.

Přesto jsem si všimla, že Cole má věčně kruhy pod očima od nedostatku spánku, a že se chová úplně jinak. Vlastně se začal chovat, přesně tak, jak mě před ním Emily varovala. Každý den je viděn s jinou holkou, a co jsem zaslechla, věčně má ve škole problémy.

---

Vzala jsem si na sebe ještě koženou bundu, protože teď v listopadu je venku opravdu zima. Vyšla jsem ze dveří a počkala na bratry. Lucas nás odvezl do školy, kde jsme se všichni rozloučili a každý pokračoval svou cestou. Ve skříňce jsem si vzala učebnice a šla na dějepis, který jsem měla s Emily. Sedla jsem si sama do poslední lavice a sledovala, jak si Emily povídá s nějakou holkou, s kterou teď sedí. Chybělo mi to. Nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu, ale chyběli mi přátelé. Chyběly mi společné obědy a hloupé vtipy.

Když skončila hodina a vycházeli jsme ze třídy, jsme se s Emily střetly pohledem. Jen se ušklíbla a obešla mě.

Po dalších čtyřech hodinách, které jsem neměla s Mikem, jsem vyrazila do jídelny. Vzala jsem si tác s jídlem a rozhlédla se. Všechny stoly byly obsazené. Na druhé straně jídelny bylo volné místo u stolu, kde seděly Emily a Madison, ale to jsem nechtěla radši riskovat. Naštěstí se zrovna uvolnil jeden stůl vedle nich. Nechtělo se mi tam, ale najíst jsem se nějak musela.

Přešla jsem celou jídelnu a posadila ke stolu. Emily na mě vrhla pohrdavý pohled. Protočila jsem nad tím oči a začala jíst.

„Chloe, co tak sama?" podívala jsem se na Amber, která stála u mého stolu a dívala se na mě s úsměvem. „Jo promiň, já zapomněla. Ty už vlastně nemáš žádné kamarády, s kterými by si mohla být na obědě a ani žádného kluka. Zbyli ti už jenom Mike a chudinka Eleanor." Zasmála se. „Já jsem tě varovala, tak tady to máš." Přehodila si vlasy na druhou stranu a posadila se k protějšímu stolu vedle Cola, který jí hned vzal kolem ramen a políbil.