Nový začátek ✔️

-5-

Na párty jsem šla poprvé v životě, protože na minulé škole jsem měla jen jednu kamarádku, která také nebyla moc komunikativní a na párty nás nikdo nikdy nepozval. Vyhovovala mi škatulka šprtky, která nikam nechodí, protože mi bylo upřímně jedno, co si ostatní myslí a na párty mě to nějak netáhlo.

Vzala jsem si krátké černé šaty na ramínka, lehce jsem si navlnila vlasy kulmou a vzala si svojí oblíbenou rtěnku. Popravdě se mi tam moc nechtělo, ale odpoledne mi psala Emily, že tam jde taky, a tak jsem se rozhodla, že taky půjdu.

Lucas sice nesouhlasil s tím, že bych šla s ním a měl hroznou potřebu mě chránit, ale mamka mu přikázala vzít mě s sebou, takže neměl na výběr.

K domu Amber jsme přijeli asi v osm večer. Hned, jak jsem vešla dovnitř, bylo mi jasné, že její rodiče musí být asi hodně bohatí. Byla to ohromná vila s luxusním vybavením.

U vchodu jsme se s Lucasem rozdělili, on šel k fotbalovému týmu a já se rozhodla, že najdu Emily. Byl výkon, že jsem se dostala do kuchyně, protože tam bylo opravdu hodně lidí.

„Ahoj, hledáš někoho?" promluvil na mě někdo. Otočila jsem se na kluka, kterého jsem hned poznala.

„Jo, hledám Emily, ale nemůžu jí najít." Usmála jsem se na Mika.

„Ještě jsem jí tady neviděl, možná tady zatím není." Podal mi jeden kelímek, v němž bylo "cosi". Pravděpodobně pivo. „Nechceš jít ven? Tady je moc lidí." Skoro na mě křičel, abych ho slyšela, protože hrála hlasitá hudba. Kývla jsem hlavou, protože jinak by mi stejně nerozuměl. Vzal mě za ruku a táhl mě na zahradu, kde jsme si sedli na lavičku.

„Ty se hodně znáš s Amber?" Snažila jsem se nějak začít rozhovor.

Mike se zašklebil. „No, tak trochu. Chodili jsme spolu." Překvapeně jsem se na něj podívala.

„To by mě nenapadlo, že by si s ní chodil zrovna ty." Mike mi vždy připadal jako kluk, který by si o Amber neopřel ani kolo už jen podle toho, jak se na ní díval.

„Teď vidím, že jsem byl blázen. Je tady spousty lepších holek než ona." Dlouze se na mě zadíval a já si nebyla jistá, jestli to náhodou nebylo mířeno na mě. „Nechceš bundu? Musí ti být zima." Zeptal se ustaraně. Až teď mi došlo, že mi vážně je zima. Mike mi hned dal svojí bundu a já ani neprotestovala.

„Díky." Usmála jsem se na něj. Povídali jsme si o škole, o fotbalu a dokonce mi řekl, kam by chtěl na vysokou. To já zatím ještě neřešila.

Bylo mi s ním vážně dobře. Byl vtipný a milý a já se v jeho společnosti cítila příjemně. Měla jsem pocit, že se s ním můžu bavit snad o všem.

„Nešla by si někdy ven?" Zeptal se po chvíli ticha.

„Šla." Ani jsem nad tím nepřemýšlela a rovnou odpověděla. Až se zpožděním mi došlo, že mě zval na rande. Chvíli jsme mlčeli a potom jsem si všimla Emily, jak prochází po zahradě a rozhlíží se.

„Támhle je Emily, já jdu za ní, aby mě nehledala." Postavila jsem se a srovnala si šaty.

„Jo, běž. Já jdu za kluky z týmu. Ještě se uvidíme." Věnoval mi ještě jeden úsměv a šel směrem k domu.

Došla jsem k Emily, která mě hned objala. Měla na sobě černý vršek a moc hezkou modrou sukni.

„Ahoj, je tady Madison a Connor?" Zeptala jsem se jí.

„Nejsou. Madison prý není dobře a Connor má nějaké rodinné problémy." Řekla smutně.

„Aha, škoda."