Nový začátek ✔️

-15-

Kulmou jsem si dodělala poslední loknu a nechala jí volně spadnout na ramena tak jako ostatní. Oblékla jsem si konečně ty nádherné šaty a namalovala se. Vzala jsem si lodičky s psaníčkem a prohlédla se v zrcadle. Musela jsem uznat, že mi to celkem slušelo.

Někdo zaťukal a vběhl do pokoje. „Chloe, čekáme už jeno... páni. Vypadáš skvělé." Otočila jsem se na Lucase, který na mě zíral s otevřenou pusou. Hned se ale vzpamatoval a odkašlal si. „I když to má moc velký výstřih. Budu si muset Mika pohlídat." Ušklíbnul se.

„Hele!" Vykřikla jsem a hodila po něm polštář z postele.

„Tak promiň. Jenom, že dole už je Mike a čekáme na tebe, abychom mohli vyjet." Řekl se smíchem a zmizel. Pomalým krokem jsem vyšla za ním.

Sešla jsem schody dolů bez toho, aniž bych spadla. Na podpatkách jsem byla zvyklá chodit. Na takových večírcích jsem byla už několikrát. Moc dobře jsem věděla, jak to bude probíhat. Prostě nuda.

V obýváku bylo rušno. Hned jak jsem se objevila ve dveřích, všechny pohledy se přesunuly na mě.

„Zlatíčko, vypadáš skvěle." Pochválila můj vzhled mamka a povzbudivě se usmála. Měla na sobě obyčejné černé šaty, i když na ní vypadaly skvěle. Vlasy měla svázané ve složitém drdolu a byla decentně namalovaná. „Tak můžeme jít. Chloe pojedeš s Lucasem." Oznámila a šla s tátou a Tylerem ke dveřím. Tyler v tom obleku vypadal vždycky hrozně roztomile a ani dnešek nebyl výjimkou. Dnes šel poprvé s námi a hrozně se těšil. Jsem zvědavá, co bude říkat za hodinu.

„Panebože! Máš úžasný šaty." Vykřikla nějaká dívka, která se vrhla ke mně a začala je zkoumat. Byla asi stejně vysoká jako já a měla kaštanové vlasy po ramena. Na sobě měla tmavě fialové šaty.

„Ehm... díky." Zakoktala jsem a nechápavě se podívala na Lucase. Ten naštěstí pochopil.

„Chloe, to je Eleanor. Ell, moje sestra Chloe" Představil nás Lucas. „A už pojďte."

Šel ke dveřím a Eleanor jako ocásek za ním. Oni spolu chodí? Aspoň něco mi říct mohl. Teprve teď jsem si všimla Mika v rohu místnosti, jak se na mě dívá.

„Ahoj." Pozdravila jsem ho.

„Ahoj. Moc ti to sluší." Přešel ke mně a nabídl mi rámě. Mezitím ze mě nespustil oči. Musím uznat, že v tom obleku mu to taky slušelo.

„Díky." Špitla jsem a chytla se ho. Odvedl mě před dům a otevřel mi zadní dveře od Lucasova auta. Sedla jsem si vedle Eleanor a Mike si sedl dopředu vedle Lucase. Hned si spolu začali povídat. Patrně o fotbalu.

„Jak se znáš s Lucasem?" Zeptala jsem se Eleanor, abych prolomila to ticho mezi námi.

„Chodíme spolu do třídy. Je to skvělý kamarád." Usmála se. Tím mě trochu zarazila.

„Já myslela, že jste spolu." Nadhodila jsem.

„Ne, to ne. Jsme kamarádi, i když musím uznat, že se mi trochu líbí." Tu poslední větu zašeptala, abych jí slyšela jenom já. Trochu zčervenala a radši se podívala z okna.

„Ty jsi kamarádka Amber?" Zeptala jsem se. Připadala mi odněkud povědomá.

Vykulila na mě oči. „Ach bože, to ne. Tu holku nesnáším." Zasmála se.

„Tak to si budeme rozumět." Taky jsem se usmála.

„Lucas říkal, že jsi hodně chytrá." Konstatovala.

Pokrčila jsem rameny „To bych zase netvrdila, jenom se hodně učím."

„Tak to jsi úplný opak Lucase, co? Mám pocit, že si přečte zápisy jenom před hodinou, ale vždy má dobrou známku." Naklonila hlavu na stranu.