Nový začátek ✔️

-45-

Po tom incidentu s Colem jsem se mu celou dobu snažila vyhýbat. Dokonce se mi to i dařilo. Vídala jsem ho jen na obědech a i ty jsem dost omezila, protože jedním polibkem mi dokonale dokázal pomotat hlavu a já se několikrát přistihla, jak na něj myslím. Za to jsem se samozřejmě potom několikrát proklínala, protože jsem měla Mika a místo toho myslela na Cola. Za to co se stalo, jsem se cítila provinile, kvůli tomu, že jsem se hned neodtáhla, ale spolupracovala. Nebylo to vůči Mikovi správné a já denně bojovala s tím, jestli mu to mám říct nebo si to raději nechat pro sebe a doufat, že Cole nic neprozradí.

Dny rychle utíkaly a Vánoce se blížily. Měli být už za týden a zimní ples už pozítří. Všude panovala vánoční atmosféra. Ve škole jsme zpívali o hudební výchově koledy a doma to vonělo cukrovím, které se mamka rozhodla upéct. Bylo to zvláštní, protože posledních pár let cukroví spíše kupovala v supermarketu.

Pokud jsem říkala, že Emily byla předtím nervózní kvůli plesu, tak to jsem netušila, co přijde teď. Vyváděla kvůli každé maličkosti, která se vymykala původnímu plánu. Dnes jsme měli jít po škole zdobit tělocvičnu, což nám připomínala poslední týden každý oběd.

„Holky, nezapomeňte, že po škole jdeme do tělocvičny!" zavolala Emily za mnou a Madi, když jsme společně odcházely z oběda. Měly jsme teď jiné hodiny, tak to aspoň nebudu muset poslouchat i během výuky.

„Já to už s ní nedávám." Zašeptala Madi, aby jí Em neslyšela.

„Vítej v klubu." Šeptla jsem zpátky a obě jsme se rozesmály.

---

Hned po tom, co skončila škola, jsem běžela do tělocvičny. Trochu mě zdržel náš učitel na zeměpis, který se mě ptal, jestli bych se nechtěla po vánočních prázdninách zúčastnit zeměpisné olympiády. Původně jsem nechtěla, ale přesvědčoval mě tak dlouho, dokud jsem neřekla ano.

Přiběhla jsem do tělocvičny o patnáct minut později. Všichni tady už byli a snažili se plnit pokyny, které rozdávala Emily.

„Jdeš pozdě." Přiběhla ke mně Em s blokem v ruce a něco si tam odškrtla.

„Já vím a mrzí mě to, zdržel mě učitel." Vysvětlila jsem jí.

„No hlavně, že jsi už tady. Běž zatím pomoct Colovi s těmi stoly." Ukázala do rohu místnosti, kde rovnal Cole stoly a mně při tom pohledu píchlo u srdce. Za celou dobu jsem s ním nemluvila a ani nikomu o té puse neřekla. Kývla jsem na souhlas a pomalým krokem k němu došla.

„Ahoj." Zamumlala jsem.

„Ahoj, ty stoly se tady musí srovnat do řady." Ukázal mi a skoro se na mě nepodíval. Začala jsem je tedy rovnat. „Dlouho jsem tě neviděl. Byla jsi ve škole?" zeptal se po chvíli ticha.

„Jo, byla. Asi sis mě prostě nevšiml." Odpověděla jsem výmluvně a pokračovala v práci.

Cole se ke mně otočil čelem a opřel se zády o stůl. „Hledal jsem tě. Byl jsem i u vás doma. Chtěl jsem si promluvit, ale vypadalo to, jako by ses mi vyhýbala."

„Nevyhýbala, prostě jsi mě asi nemohl najít a nic nevím o tom, že by si byl u nás." Zamumlala jsem a pokračovala v práci, aniž bych se na něj podívala.

O tom, že byl u nás, jsem samozřejmě věděla. Jednou přišel s Lucasem ze školy a hledal mě. Schovala jsem se k Tylerovi do skříně, který mě s radostí kryl, a byla jsem nucena tam přečkat celé odpoledne, protože Cole mě každých pár minut hledal po celém domě. Vylezla jsem teprve, až když k večeru s Lucasem odešli někam ven.

„Chloe..." oslovil mě a v jeho hlase zazněla prosba.

„Fajn, tak jsem se ti vyhýbala." Rozhodila jsem rukama a podívala se na něj.

„Proč?" zeptal se a udělal krok ke mně. Já o krok couvla.

„To se vážně ptáš?"

„To co jsem ti řekl, jsem myslel vážně a za to, co se stalo, se omlouvat nebudu, protože jsem to tak chtěl." Odpověděl na mojí otázku a zase se přiblížil.

„Ale já chodím s Mikem, takže o tom, že jsi mě políbil, nikomu neřekneš." Sykla jsem.

Zase se mu na tváři objevil úšklebek. „A co z toho budu mít? Navíc ty jsi spolupracovala." Jeho sebevědomé chování mi už opravdu začínalo lézt na nervy a já zatínala ruce v pěst, abych nezačala křičet.

„Už se o tom prostě nebudeme bavit." Prskla jsem a otočila se k němu zády, abych se dala znovu do práce.

Přistoupil ke mně blíž a já cítila jeho dech na svém krku. Naprázdno jsem polkla a snad všude mi naskákala husí kůže. „K Mikovi nic necítíš, tak už si to konečně přiznej." Zašeptal a odešel na druhou stranu tělocvičny za Lucasem.

Jenomže já už si to dávno přiznala.

Dodělala jsem svojí práci a přemístila se k Emily, aby mi dala další pokyny. S Ell jsme dostaly za úkol nafukovat balónky a kluci je měli věšet.

Ell se konečně alespoň trochu vyrovnala s rozchodem s Lucasem. Bylo na ní vidět, jak moc jí chybí, ale snažila se to na sobě moc nedávat znát.

„Chloe, neviděla jsi Mika?" zeptala se mě Emily.

„Neviděla, ale říkal, že přijde."

Emily se zamračila. „Divné, ale ani Amber tady není."

Zděšením jsem pustila balónek, který odlétl někam pryč. „Cože?" vyjekla jsem. Co když jsou ti dva spolu? Za poslední týden jsem si několikrát všimla, jak spolu mluví a vypadali, že by nechtěli, aby je někdo viděl.

Emily si mé přehnané reakce naštěstí nevšimla. „U Amber se nedivím, že nepřišla. Vlastně jsem radši." S tím odešla za Connorem a Nickem.

„Ty si myslíš, že jsou ti dva spolu?" zeptala se mě Ell. Zakroutila jsem hlavou a dala se opět do práce.

Po hodině jsme toho měli už všichni dost, ale stále to nebylo hotové. S Emily to bylo už k nevydržení, což jí Cole několikrát dost hnusně připomněl. Lucas se držel vždy na druhé straně místnosti než Ell a já to s Colem měla stejně. K tomu všemu se ještě chytla Madison s Connorem kvůli nějaké blbosti, takže nebyli schopní pracovat vedle sebe bez toho, aniž by po sobě křičeli.

„Já se omlouvám, měl jsem nějaký problém, který jsem musel vyřešit." Vtrhl do tělocvičny Mike a okamžitě se začal omlouvat. Všimla jsem si, jak už se k němu s ledovým výrazem blíží Emily a tak jsem ho hned odtáhla k nám a Ell zabavila Em, aby nedošlo ke zranění.

„Kde jsi byl?" zeptala se, když jsem si ho vzala stranou.

„To neřeš. Nic důležitého. S čím mám pomoct?" zeptal se a políbil mě. Rychle jsem se odtáhla a ukázala mu, co má dělat.

Bylo mi jasné, že mi zase něco nechce říct. Poslední dobou mi zamlčuje spousta věcí a já toho začínám mít dost. K tomu se pořád schází s tou Amber, o které ví, že jí ze srdce nesnáším. Myslela jsem, že on to má stejně, ale asi jsem se spletla.

Pocítila jsem na sobě něčí pohled a rozhlédla jsem se. Cole mě pozoroval, a když si všiml, že se na něj také dívám, lehce se usmál. Zatřepala jsem hlavou, abych se vzpamatovala a otočila jsem se zpátky na Mika, abych mu pomohla.

Po další hodině jsme byli konečně hotoví a s výsledkem jsme byli všichni spokojeni. Až se to tady nasvítí, bude to vypadat opravdu kouzelně. Emily nás potom konečně pustila domů. Jela jsem s Lucasem, který byl poslední dobou úplně mimo.

Od toho rozchodu s Eleanor to s ním šlo z kopce. Skoro vůbec jsem ho od té doby neviděla se smát a tvářil se, jako by měl každou chvíli umřít. Z nich dvou na tom byla mnohem lépe Ell, což vůbec nedávalo smysl. Vážně jsem nechápala, proč se s ní tedy rozešel, když je z toho tak v háji, ale už jsem to radši nechala být a nepletla se do toho. Je to jejich věc a mně do toho nic není.