Love or lust for glory ✓

2. Kapitola

Z pohledu Toma Radlla

Už je 7 hodin a já konečně vstávám. Madame Jealová mě budila už v půl ale prostě jsem byl líný. Ranní hygiena proběhla normálně a převlékání taky. Zabaleno jsem měl ale nejhorší bylo že jsem včera dostal dopis od Erikeho který říkal ať jsem přesně v 8 na nádraží.

,,Pane Radlle už jste hotov?" Zeptala se mě za dveřmi madame Jealová.

,,Ano. Za chvilku přijdu." Zvolal jsem a hledal mikinu. Kdo by to řekl že já Tom Radlle budu jen v džínách s černou barvou v šedém triku a zelené mikině. Ale proč by ne když vlastně pojedeme jenom dva. A taky ani na to že jsou stále prázdniny tak byla zima.

Když jsem konečně nešel to co jsem hledal rychle jsem si jí přetáhl přes hlavu. A s rozcuchanými vlasy jsem popadl kufr a běžel dolů k madame Jealové.

Došel jsem k ní a sedl do taxi které na nás čeká nebo spíš na mě.

,,Pane kam to bude?" Otázal se mě taxikář. Pousmál jsem se.

,,Na nádraží King's Cross ." Řekl jsem taxikáři. Snažil jsem se být milý ale jakš takš jsem se místo úsměvu zašklebil.

Cestou panovalo ticho. Ani on a ani já jsme nepromluvili. Musel jsem přemýšlet kdo je ta dívka. Jediné co vím je že používá magii a že je dokonce i o pár měsíců starší než já.

,,Tak pane vystupujete. Jo a paní už cestu zaplatila. Tak zatím nashle." Řekl. Ani jsem se neobtěžoval mu poděkovat nebo rozloučit se pozdravem. Ten debil mi ani nepomůže. Takže jsem vylezl a vzal kufr do ruky. Došel jsem na nádraží a hledal Erikeho protože kdybych měl hledat tu holku tak se asi nedohledám. Po 7 minutách jsem ho našel ale byl sám.

,,Erike." Řekl jsem a usmál jsem se tím svým rádoby úšklebkem.

,,Dal sis na čas. Je 8 5." Řekl a dál se rozhlížel po okolí. Dneska tu moc mudlů nebylo coš bylo fajn.

,,No a kde je ona?" Otázal jsem se Erikeho.

,,Šla se tu porozhlédnout. Ale nejdřív si něco mi dva řekněme," Řekl nevrle a já jen kývl na souhlas. ,,Ta holka je tu nová a ty máš takový úkol. A to je že se o ní postaráš. Nevím do jaké koleje bude zařazena ale neboj se. Narozdíl od tebe je čistokrevná. Jestli se jí ale něco stane budeš toho dozajista litovat. Budeš jí chránit a pomáhat. Je ti to jasný?!" Řekl trochu nahlas s otázkou.

,,Fajn ale kde je za chvilku jede vlak?" Zeptal jsem se prozměnu já ale to už k nám mířila malá kudrnatá brunetka v černých legínách a v bílé mikině.

,,Tady jsi Hermiono." Řekl Erike a dívka ho obdařila úsměvem. Pak se otočila na mě a úsměv se jí rozšíšil ještě více. ,,Tak Tome tohle je Hermiona Grengrová. Hermiono tohle je Tom Radlle." Dořekl a ta dívko ztuhla. Nechápal jsem proč. Tak jsem dal ruku před sebe na pozdrav. Přijmula jí a tak jsme si potřásli.

,,Neměli bychom jít?" Řekl jsem protože by bylo jen ticho. Oba kývli a tak jsme se vydali tam kde je nástupiště 9 3/4.

,,Tak Hermiono Touhle zdí proběhneš a dostaneš se tak do kouzelnického světa a tady Tom půjde s tebou a nemusíš se bát." Řekl Erike.

Nabídl jsem Herm ruky na kterou koukala a pár krát zamrkala. Pak se mi podívala do očí.

,,Neboj já nekoušu." Řekl jsem. Ona se malinko začervenala a ruky přijala. Šli jsme první. ,,Tak můžeme?" Zeptal jsem se a podíval se na ni.

,,Můžeme." Řekla a pousmála se. Oba jsme se rozběhli do zdi. Hned potom co jsme prošli zdí jsme se ocitli na místě kde jsou jenom kouzelníci ale dnes jsem tam byl jen já, Herm a Erike. Stále jsme se drželi za ruce. Nevím proč ale měla hrozně hebkou kůži a krásně voněla po mátě s oříškama. Ale nejvíce mě snad omámil ten její úsměv a oči.

,,Tak vlak je tu," začal Erike. ,,tak snad se ti to tam bude líbit." Dořekl. Herm mě pustila a šla ho obejmout. Já mu jen podal ruku.

,,Pak ti napíšu." Promluvila Herm a usmála se. Ten úsměv je fakt dokonalej.

,,Dobře a ty," ukázal na mě. ,,se začni chovat a udělej to o co jsem tě žádal. Prosím."  Dořekl a já jen kývl.

Vzal jsem naše kufru a šel do vlaku. Za mnou šla Herm a mávala Erikemu. Vlak měl jen 3 vagóny. S jídlem, záchodem, a taky kupé. Vlezli jsme tedy do toho kupé a já dal oba kufry pod sedadla. Každý si sedl na jednu stranu k oknu. Vlak se rozjel a před námi byla 5 hodinová cesta.

,,Tome?" Zeptala se mě nervózně. Otočil jsem hlavu k ní a podíval se jí do očí.

,,Ano?" Optal jsem se otázkou ale byl jsem zvědav co zní vypadne.

,,Vím že je to asi blbý se ptát ale proč jsi v sirotčinci." Řekla nervózně a šel vidět strach z jejích očí.

,,No protože celá moje rodina mě nechala aspoň ti kteří by o mě věděli a nebo jsou z nich už někteří mrtví tak mě tam šoupli." Řekl jsem a jí se značně ulevilo.

,,To je mi líto." Řekla a začla něco lovit v kabelce či co. Až teď jsem si všiml že tu něco takovýho má.

Po chvíli vytáhla něco jako fotku ale barevnou. Podala mi jí a já si všiml že tam místo Erikeho byl muž a žena.

,,Už taky nemám rodinu." Řekla. Podíval jsem si jí do očí a ona též. Usmála se. Nevěděl jsem proč ale měl jsem takovou potřebu jí chránit.

,,Aha." Bylo jediné na co jsem se zmohl a tak jediné co mě napadlo.

Zase jsme byli oba zticha. Pak zase něco hledala v té kabelce. Sykla bolestí. Vzhlédl jsem k ní a vyděl jak jí teče krev z ruky. V té zdravé držela nůž od krve a měla slzy v očích. Přišel jsem k ní a klekl si. Z ruky jsem jí vytrhl nůž a odložil ho. Pak jsem vzal krvácející ruku do své a vytáhl hůlku.

,,Episkey." Řekl jsem a rána se začala hojit. Nebylo to nějak veliké zranění ale ani malé.

,,Děkuji." Řekla a sledovala jak se jí hojí. Pomalu začala hýbat onou rukou.

,,Proč jsi měla v tašce nůž?" Zeptal jsem se. Podívala se na mě a pak na stále krvavý nůž. Vzala ho si ruku a vytáhla kapesník a uzřela ho.

,,Nevím." Bylo vše co odpověděla. Usedl jsem nakonec vedle ní. Ranka byla stále rudá ale už netekla krev. Měla tam rádoby jizvu.

,,Nebolí to?" Zeptal jsem se. Myslel jsem si že bude celkem jednoduché jí pomáhat ale jestli to půjde takhle dál. Tak to potěš Merlina.

,,Ani ne ale furt nevím kde se tam vzal," koukala se na nůž. ,, ještě před chvilkou tam nebyl." Dopověděla a podívala se z okna. Usmál jsem se nad tím jak mě celkem ignoruje. Každá by byla ráda kdybych jí pomohl. Ale ona mi sice poděkuje ale ani mi neskáče kolem krku. Díky tomuhle chci u ní mít všechnu pozornost.

Další kapitola za mnou. Tak snad se vám líbila.