Love or lust for glory ✓

17. Kapitola

Z pohledu Harryho Pottera-Rodgerse

,,Já nechci mít nic s tím co dělá společného." Řekla Hermiona naštvaně. Nevím co se událo mezi něma ale pro plán sním musí spolupracovat.

,,O tom ty nerozhoduješ!" Okřikl jsem jí. Radlle se nijak nezapojoval a jen poslouchal naší debatu. Tedy spíše hádku.

,,Ty tu nemáš co dělat. Ty ani ten přiblblej Ronald. Všechno co jsme spolu prožili je minulost a já jsem byla přidělena sem, né vy. Do všeho se cpete a pak to poděláte!" Okřikla zas mě. Trochu to bolelo to co řekla ale chápu že jí byla vymazána paměť.

,,Přestaňte se hádat." Řekl poklidně Radlle. Oba jsme se na něj otočili. Přišel k nám blíže a šel až k Hermioně. Ta však strnula a troufám si říct že ani nedýchala.

,,Jen tím chci říct že ať je tvoje rozhodnutí takové tak semnou nepočítejte." Řekla a chtěla odejít. Radlle ji však chytil za ruku. Otočila se a koukla mu do očí.

,,To po tobě nikdo nechce." Řekl jí a spustil ji. Měl jsem vykulené oči. Ona odešla pryč a tak jsem musel započít sám. Snad aspoň Ron s tím bude souhlasit.

,,Hele Radlle chci ti pomoct." Řekl jsem zaraženě neboť jsem se vzpamatovával z toho co se před chvílí odehrálo. Vždyť ona jsem šla aby ho zničila nebo snad ne? Nejde mi to do hlavy.

,,Jak mi chceš pomoc?" Zeptal se zvědavě. Ačkoliv já teď měl i jinou otázku.

,,Co je mezi tebou a Hermionou?" Zeptal jsem se. Nebyla to zvědavost ale i tak.

,,Nic." Odpověděl po chvíli. Takže lže. Na to že má stále kammenou tvář moc lhát neumí.

,,Lhát ti moc nejde Radlle." Řekl jsem pobaveně. Však on polevil tvář od naštvané do nejisté. Ale zas jí dal do kammené.

,,Vraťme se k tématu." Řekl naštvaně. Nic jsem tedy nenamítal.

,,Měl bych jeden velkej plán ale na to aby mohl být perfektní potřebuji tvojí důvěru." Řekl jsem a nadzvedl obočí. Jen mám strach. Vždy jsme na to byli tři a možná na to budu i sám.

,,Hm a důkaz, který by ukázal že ti můžu věřit?" Zeptal se. Upřímně jich bylo hodně těch důkazů ale né všechny mu mužů ukázat. Ale jeden je tu. Hermiona je ta důvěra.

,,Hermiona Grengrová." Řekl jsem. Je si odfrkl a mírně se zamračil.

,,Nechápu co tím myslíš." Řekl po chvíli přemýšlení. Ale stejně věděl jak to myslím.

,,Znám Hermionu líp než si myslíš. Znám její minolust." Řekl jsem to nejpodstatnější.

,,Takže mi tím chceš říct že moje důvěra bude jen za Hermionu?" Řekl bez emocí. Nevěděl jsem jestli ho to potěšilo či naštvalo. Takže jsem neměl tušení co dělat.

,,Nevím co bych měl udělat víc abys mi věřil." Řekl jsem. On si jen odfrkl a otočil se.

,,Počkej znám tvou budoucnost!" Křikl jsem první věc co mě napadla. On se otočil a podezíravě si mě prohlédl.

,,Taky znáš mojí smrt. Jak zajímavé." Řekl on. Je pravda že znám jako smrt ale on nezemřel. Zjistilo se že měl ještě jeden viteál a nikdo z nás neví jaký.

,,Vím jak tě zničili." Řekl jsem. Třeba když řeknu že zemřel tak mi bude důvěřovat.

,,To víš odkud. Nikdo z vás nemá schopnost věštění. Je to jen nesmysl který ani neexistuje a místo toho tě buď to děsí a nebo ti zlehčuje život. Je to jen fáma Rodgersi!" Křikl a teď definitivně odešel.

Bouchl jsem do první věci. Takhle ho nikdy nezničíme. Nevím jak získat jahody důvěru natolik abych věděl kde má slabinu nebo co je další viteál. Určitě má už nelějaký ten viteál udělaný a další plánuje. Asi mi nezbyde nic jiného než se stát taktéž Smrtijedem. To bude ono. Musím ho přesvědčit že vím víc než si myslí.

Rozhodl jsem se taktéž její ostatní odejít. Přehodil jsem tedy na sebe neviditelný plášť a s plánkem jsem odešel.

,,Slavnostně přísahám že jsem připraven ke každé špatnosti." Řekl jsem šeptem a hůlkou klepl na plánek.
Po hradě se skoro až na učitele nikdo nepohyboval. Ovšem až na Radlla. Procházel se bezstarostně po chodbách a ani se nebál že narazí na dozorce.

Za sebou jsem uslyšel kroky a podle  plánku je to Abraxas Malfoy. Takže Draca Malfoye dědeček. Přej zemřel na dračí spalničky.

,,Hej Tome!" Křikl na to že bylo po večerce, docela nahlas.

,,Co je pitomče?" Otázal se vztekle Radlle. Asi jsem ho nastal já a nebo ho taky vyrušil z klidu.

,,Viděl jsem Grangerovou jak se baví se Zabinim." Řekl věrně Malfoy. Takže tohle bude zajímavé.

,,A?" Zeptal se Radlle se zvědavostí v hlase. Očividně něco mezi nimi je.

,,Nevím neposlouchal jsem a radši ti to šel hned říct." Řekl a Radlle ho praštil do hlavy.

,,Blbe měl si je špehovat." Řekl naštvaně Radlle. Nevím jak se to stalo ale najednou oba zmizeli před mýma očima. Nestihl jsem udělat nic. Jen jsem u vykulenýma očima koukal na místo kde před chvílí stál Radlle s Mafoyem.

Zmateně jsem šel do své Mrzimorské koleje. Byl jsem na pokoji s Bloodmakem a Holdem. Údajně se baví s Hermionou ale což. Docela mě štve že nejsem v Nebelvíru.

Došel jsem do pokoje. Vzal si pyžamo a šel spát. Jak jinak prožít den. Nakonec jsem usnul ale těch myšlenek v hlavě mám až moc.

_______________________________________

Takže další kapitolka je zde. Možná není úplně dokonalá ale zajímavá rozhodne. Takže doufám že se vám líbí.