Z pohledu Toma Radlla
Přišli jsme do společenky. Bylo půl 4 takže jsme měli hodinu a půl než přijedou ale tak co.
,,Tome!" Zařve Herm. Nevím proč řve když může v pohodě dojít sem a říct mi to v klidu.
,,Co je." Zeptám se v klidu když slyším kroky od schodů.
,,Říkal si že budeš semnou a ty teď tady sedíš a děláš že neexistuju." Řekla s hraným naštváním.
,,Jestli ti to nedošlo tak to ty jsi mi zmizela." Řekl jsem stále v klidu. Herm přišla pře de mě a dala ruce v kříž. S naštvaným výrazem stála furt naproti mě s tím rozdílem že já stále sedím.
,,Seš fakt hroznej Rojvoli Radlla." Řekla a sedla si do křesla a hlavu dala mezi kolena a ruce spojila na lýtkách. Ale já jsem se zarazil nad oslovením Rojvol.
Přišel jsem k ní a vzal jí do náruče. Ona nijak neprotestovala.
,,Tak si to vynahradíme. Půl hodina bude stačit." Řekl jsem lišácky. Levou ruku mi dala kolem krku a lišácky se usmála.
Šel jsem po schodech do mích komnat. Herm jsem stále měl v náručí ale stále měla ten lišácký úsměv. Hlavu si opřela a moje rameno a zavřela oči.
Došli jsme do mého pokoje. A sedl jsem si s Herm v náručí.
,,Ale ty víš že můžeš kdykoliv přijít ke mě. Mám prefektský pokoj a heslo znáš." Řekla a uculila se. Měla sice pravdu ale co kdyby tam byla polonahá. Jako nevadilo by mi to ale jak by se asi zachovala ona to nevím.
,,Tak ty přijď ke mně." Řekl jsem. A položil jí vedle sebe. Seděla vzpřímeně a koukala se do předu kde byla šatna.
,,Pokud vím tento pokoj sdílíš ještě se třema klukama." Řekla a otočila se na mě. Já na ni stále koukal a tak se usmála a a chytla se mé pravé ruky vzhledem k tomu že seděla po mé pravici.
,,Myslíš jako Malfoye,Blacka a Zabiniho když budu chtít mužů je vyho-" zecpala mu pusu dlaní. Nevěděl jsem proč.
,,Něco si ujasníme ano," odmlčela se. Nic jsem neřekl a čekal jak mi bude kázat že jsou to moji přátelé atd. ,, Kvůli mě nebudeš nikoho vyhazovat. Maximálně sám sebe ke mě." Řekla a já se musel usmát nad tím jak je roztomilá když je naštvaná.
,,Takže jedině sám sebe k tobě?" Zeptal jsem se a zvedl obočí. Začala se červenat. Aniž bych si toho všiml měl jsem polštář na obličeji a vzhledem k tomu že jsem to čekat tak jsem si lehl na záda. Ta holka má fakt páru.
,,Tak si trhni Raddle!" Řekla a už se zvedala. Ale než se stihla postavit tak jsem jí chytl za ruku a stáhl zpátky. Ležela na zádech a vlasy měla po celé posteli. Přetočil jsem se na bok a sledoval jak kouká do stropu a jak se jí zvedá hrudník.
,,Hele ty si myslíš že nevím kam koukáš?" Řekla a zadržovala dech. Já zrudl a opět jsem byl na zádech a zakryl si obličej.
Pak jsem ucítil její dlaň na mém hrudníku a následně jak se přitulila blíže. Hlavu měla na hrudníku a ruku na rameni. Můj hrudník se zvedal spolu s Hermioninou hlavou. Jednu ruku jsem dal na její záda a ani neprotestovala.
,,Kolik je?" Otázala se mě když jsme se probrali. Koukal jsem na hodiny. A počkal než se mi zaostří zrak.
,,U Merlina vstávej!" Řekl jsem nahlas až se Herm lekla. Oba jsme vyletěli z postele trochu se opravili a já dal Herm mikinu vzhledem k tomu že měla tílko takže si vzala mikinu a doslova jsme vyletěli ze společenky a mířili do Velké síně.
ČTEŠ
Love or lust for glory ✓
Fanfiction,,V jedné knize jsem našel legendu. Bylo to o dívce, které se tam přezdívalo 'Dívka časoprostoru'. Chtěla pomoct klukovi s temnou stránkou, aby nejen udělala lepší budoucnost, ale aby pomohla udělat z temnoty světlo a zachránila onoho kluka s temno...