Love or lust for glory ✓

3. Kapitola

Z pohledu Hermiony Grangrové

,,Za chvilku tam budeme." Řekl Tom a já jen párkrát zamrkala abych neusla.

,,To už?" Zeptala jsem se jelikož mi to připadala jako 2 hodiny jízdy místo necelých 5.

,,Jo jsme tu. A hnedka máme jít za Brumbálem." Řekl a on se podíval  na mě.

,,A proč?" Zeptala jsem se ho.

,,To sám nevím." Řekl a začal se smát. Zamračila jsem se na něj.

,,Co ti je k smíchu!" Řekla jsem naštvaně. Ukazováčkem ukázal někam nad mojí hlavu. Zaklínila jsem ji teda. Lekla jsem se a skočila na druhou stranu k Tomovi a chytla ho za ruku. Protože to co tam bylo a je je hrozný.

,,Copak ty se bojíš mého kamaráda?" Zeptal se se smíchem a já měla snad eště větší strach než doposud. Protože to začalo syčet. Hlavu jsem si schovala tak abych neviděla tu příšeru.

,,Jo bojím." Zašeptala jsem skoro neslyšně. Pak jsem ucíla jak jeho ruka je na mých zádech a jezdí nahoru a dolů aby mě uklidnil.

,,Neboj on ti neublíží. Říká dokonce že se mu líbíš." Řekl a já vzhlédla k tomu tvorovi. Stále na mě koukal.

,,Počkat počkat jak víš co ti říká?" Zeptala jsem se ho. Nechápala jsem jak mu může rozumět. Ten had byl měl sice hezkou zelenou barvu ale až pak jsem si uvědomila že to asi nebude jen nějaká užovka.

,,No mluvím s hady už od narození a tak. Neboli mám hadí jazyk. Dá se říct že je to dědičný." Dořekl ale já nespustila očí z toho hada.

,,Co to je přesně za druh?" Zeptala jsem se.

,,Mamba zelená a pokud by tě o ní zajímalo něco víc nebo jak to že ještě vůbec žije rád ti to povím." Řekl a usmál se.

,,Tak povídej." Vyzvala jsem ho protože pokud vím mamby obecně můžou mít až 2 metry a navíc jsou to tropičtí hadi.

,,No musel jsem použít pár kouzel. Třeba takové aby měl v daných situacích správnou teplotu jakou potřebuje. Tak jsem použil kouzlo aby víc nevyrostl. Už ho budu mít skoro rok a rozhodl jsem si ho vzít sebou." Dokončil kratší monolog ale ruku měl stále na mých zádech a já byla u něj. Furt se toho hada bojím i kdyby mě měl sebevíc rád.

,,No a jak se jmenuje?" Zapsala jsem se Toma a koukala na to nebezpečné s skoro nejjedovatější stvoření.

,,No tak různě. Spíš mu říkám přezdívkama. Jako třeba kamaráde, zelánači a tak dál." Řekl a vytáhl hůlku namířil jí na hada. Řekl nějakou formuli kterou jsem nějak nepostřehla a had se objevil v nějaké přepravce. Která byla pro hady. Pak ho dolevitoval sem a chytla do ruky kde před malou chvílí měl hůlku.

,,No ale jak si ho dostal sem?" Zeptala jsem se ho protože mě to zajímalo.

,,No našel jsem ho na ulici. Byl hodně zranění tak jsem mu pomohl a díky tomu že umím hadí řeč jsem věděl co přesně mu je a jak se sem dostal to nevím." Dokončil a položil si mambu v přepravce na klín. Vzhledem k tomu že celá přepravka byla průhledná teda až na dno a víko tak jinak byla průhledná.

Vlak už zastavil. Takže Tom, já a mamba jsme se vydali pryč z vlaku.
Rozhlédl se jsem se a uviděla něco jako poloobra. Tom zamířil za ním i s našema věcma. Já dostala na starost mambu. Sice jsem se jí bála ale neustále jsem ho musela pozorovat jak je překrásný.