Love or lust for glory ✓

10. Kapitola

Z pohledu Toma Radlla

Přijeli jsme do Bradavic. Už jsme byli ve velké síně a čekali až vše uklidní a jako každoročně Dippet pronese proslov. Ale když jsem se podíval ke stolu tak tam byli jen profesoři. Ale co mě zarazilo ještě víc že jsem neviděl Herm a toho Mrzimorského idiota.

,,Radlle k sakru poslouchej!" Uslyšel jsem najednou něčí hlas. Podíval jsem se na vyrušitele ale nebyl to nikdo jiný než Malfoy. Já ho bych ho občas nejraději proklel.

,,Co chceš?" Otázal jsem se nevrle. Povytáhl obočí a podal mi pergamen.
Převzal jsem tedy pergamen.  Bylo na něm napsáno.

  Dne 10.12 se bude konat ples. Neboli dva dny před odjezdem na Vánoční prázdniny a pro ty co zůstávají na prázdninách zde na škole se bude konat něco jako taková plesová párty.

Dočetl jsem dopis a znuděně se usmál ale pak jsem se podíval na vchod. Herm s jiskřičkami v očích mířila k nám. Sedla si naproti mě a koukla se na papír.

,,Ples?" Zeptala se se zamračeným obočím. Po chvilce se podívala na mě. A pak přesunula pohled na Malfoye. Vstala a přešla k Malfoyovi. On zíral ale ani se nehl. Trochu jsem měl naštvaný pohled. Ale ani mi neunikl její provokativní úsměv který měla.

Přistoupila k Malfoyovi a chytla ho za kravatu. Měl jsem rudou barvu od vzteku. Ale on. On jen tak stál jako socha. Snad byl bledší než dřív. Po chvilce ho chytla za ruku a pak ho hned na to ho pustila a sedla si vedle mě.

,,Stalo se něco?" Zeptala se nevině a přitom se přiblbě culila. Povytáhl jsem obočí a otočil se k ní. Její břiblblý úsměv se změnil v šibalský.

,,Hele měli bychom si popovídat a i o té scéně co si před chvílí udělala." Řekl jsem bez významu.

,,Jo to bychom měli." Řekla naštvaně. Chtěl jsem něco říct ale zrovna v tu chvíli vstoupil Dippet a mířil si to k učitelským stolů.

Celá síň utichla a čekala než Dippet dojde na ono místo. Stoupl si tam kde obvykle říká ty kraviny.

,,Milý studenti," započal mluvu a pohlédl na studenty. ,,Chtěl bych vás jen upozornit na pravidla která se nemění neboť minulý rok byl samý trest. Nyní bych poprosil nováčky ať přejdou blíže ke klobouku. Když uslyšíte vaše jméno sednete si na židličku a na hlavu vám položíme moudrý klobouk. Ten váš zařadí do koleje do které hned po zařazení si půjdete sednout." Dokončil a přesunul se k židli a ke klubouku.

Začal říkat jména mladých studentů kteří si sedali. Letos jich bylo hodně. Zmijozelký stůl byl letos plnější než předešlé roky. Docela si myslím že jsme dostali fakt dobré studenty.

Když už byli studenti rozzaření Dippet zase čel na místo kecání.

,,Jsem rád že letos je zde více nováčků a tak vám před večeří řeknu pár informací," odmlčel se. ,,Až dojíte tak půjdete s prefekty na kolej. Primusové mají dnes schůzi takže vás mají na starosti jen prefekti kteří vám řeknou všechna pravidla. Byl bych rád kdybyste dodržovali večerky neboť pan Filch zde bude dělat obchůdky s prefekty a s primusema. Tak a teď se můžete pustit do jídla." Dořekl a hned na to se na stole objevilo jídlo.

Nijak jsem se nenípal a hned se pustil do jídla. Podíval jsem se na Herm a ta se teda v tom jídla nípala hodně. Nechápal jsem proč ale tak co už.

,,B-bu-du m-mu-se-t jí-jít." Vykoktala a pomalu vstala. Ale já ji zachytl za její Zmijozelský hábit.

,,Stalo se něco?" Zeptal jsem se s mírnou nervozitou. Chytila mě za ruku a přistoupila blíž. Ke mně. Povytáhl jsem zvědavě jedno obočí.

,,N-nic j-jen ž-že." Přestala mluvit a podívala se mi do očí. Hned na to uhla pohledem a pustila se mě. Otočila se k odchodu a šla za dvěma Prefekty. Nechápavě jsem si jí prohlížel. Najednou se u mě objevila Walburga. Svůdně se na mě podívala. Jen jsem protočilo oči.

,,Ale no tak." Řekla se hraným foufalstvým.

,,Dej mi pokoj jdi si za Blackem však se spolu máte po škole brát." Řek jsem skrze zuby. Neměl jsem námi náladu.

,,Až po škole se budeme brát takže do té doby bych si měla užít a navíc je to furt můj bratranec takže radši bych si užila s tebou když ta holka to odmítá." Řekla šibalsky a zase měla ten její spropadený výraz. Naštval jsem se a málem jsem jí vlepil.

,,Drž hubu. Já s tebou nikdy nic mít nebudu. Nejsem děvkař ale za to ty jo. Tak si běž užívat s někým jiným." Mírně jsem zařval neboť mě doslova srala.

Celý Zmijozelský stůl se otočil na mě. Dostal jsem záchvat vzteku a měl jsem pocit že moje oči nabyli tmavší barvu. Rychle jsem se otočil a mířil pryč. Před vchodem byla Herm a koukala se na mě. Došel jsem k ní a snažil se uklidnit.

,,Stalo se něco?" Zeptala se svým tichým ale uklidňujícím hlasem který umí jen ona.

Vzal jsem jí za zápěstí a vyšel z velké síně. Doslova jsem jí táhl za sebou. Hledal jsem místo kde budeme sami. Chvilku to trvalo ale pak jsem nakonec narazil na malou uličku kde nikdo není a ani nechodí.

,,Musíme si promluvit teď hned." Řekl jsem a chytl jí za obě ruce. Přirazil jsem jí na zeď a stál jen pár centimetrů od jejího obličeje.

,,Proč to děláš?" Řekla po chvilce mlčení. Odstoupil jsem od ní o krok a zamračil se. Dostal jsem neskutečný vztek.

,,Chci." Odpověděl jsem co nejvíce v klidu ačkoliv jsem byl v pravém opaku.

,,V tom případě si blbec." Řekla naštvaně. Škytla ale stále měla zamračené obočí.

,,Proč?" Zeptal jsem jí a hrubě jsem jí chytl za ramena a znovu přitiskl ke zdi.

,,Lidi co chtějí moc jsou ubožáci. Třeba takovej Grindelwald. Nebejt Mloka Scamandera tak by mohl mít špatný vliv na náš svět. Jestli chceš být stejný ubožák tak v tom pokračuj. Ale pokud ti na mě záleží tak jako jsi to řekl v tom vlaku tak přestaň nebo si mi motal jen hlavu?" Řekla naštvaně ale v jejích očích bylo viditelné. zklamání.

,,Takže tohle si myslíš o Grindelwaldovi. Že je ubožák!" Zvýšil jsem hlas. Měl jsem takovej vztek jaký nikdy ne. Nebo alespoň mi to tak připadalo neboť si to o mě myslela osoba na které mi záleží.

,,No a. Mě je to v celku jedno. Jen ti říkám že neubližuješ jen sobě ale i mě. Nechci mít nic s takovými lidmi společnýho. Opravdu jsem si myslela že jsi jiný. Jsi zaslepen a nezajímá mě že si dědic." Řekla a odešla pryč. Zůstal jsem tam stát. Nevěděl jsem co přímo pociťuju. Strach. Lítost. Nenávist. Zlomení. Nevěděl jsem co z toho by se dalo nejlíp přirovnat.

Vyšel jsem pryč a šel do společenky. Sedl jsem si vedle Zabiniho. Jedinej on byl v těhlech věcech lepší než já.

Další kapitola je na světě. Snad se vám líbila a budou líbit i další.