Love or lust for glory ✓

36. Kapitola

Z pohledu třetí osoby

Byl  večer. Především dva dny před Vánoci. Bylo těžké tomu uvěřit ale bylo to tak. Tom Radlle měl před sebou první Vánoce v budoucnosti. A nejen to. Možná to bude i šance se dostat zpátky do své doby.

Nevěřil že to kdy řekne ale když se díval na ty, kteří nechtějí mít nic s Voldemortem, musel se zamyslet. Tohle už nechtěl. Nechtěl ani věřit že je z něho monstrum. Nechtěl udělat další viteály. Už nechtěl být tak mocný. Chtěl je zpátky do své doby a změnit to. Žádní smrtijedi. Chtěl aby ho lidé znali jako toho kdo umí víc než Brumbál. Né jako monstrum.

•••

Radlle pochodoval Bradavicemi. Přemýšlel jak to bude dál. Hrozně mu chyběla jeho doba. Nejen proto že znal jak skončí jeho přátelé ale i jak jejich děti. Bylo mu docela nepříjemné když se díval na vnuka Abraxase. Nebo že oba synové Blackovi jsou mrtvý. A tohle nestál.

,,Radlle?" Zeptal se potichu Potter. Ano Potter. Harry věděl že tohle je pro něj těžké. Věděl že díky Radllovi a Hermioně se změní celý tok času. Viděl na Radllovi tu změnu. Od prvního dne až podsaď. Už nebyl tak nepříjemný. Až na Rona. Toho nemohl vystát víc než kohokoliv jiného.

,,Co je?" Zeptal se normálně. Neměl náladu na hádky. Věděl že tohle skončí ještě zajímavě.

,,Mluvil jsem s Brumbálem. Říkal že jestli vše půjde podle plánu budou Vánoce tvůj poslední den tady." Řekl Potter. Radlle na to nijak veřejně nereagoval. Byl rád že se může vrátit a začít líp než jeho budoucí já.

,,A to je vše?" Zeptal se Radlle. Nechtěl tuhle konverzaci úplně rozvíjet ale zajímalo ho co má ještě na srdci. Šlo vidět na jeho očích že tohle nebude vše.

,,Jde o Hermionu." Řekl trhavě Harry. Radlle se na něj nechápavě podíval.

,,Co je sní?" Zeptal se Radlle aniž by si všiml že co řekl jako by měl o ní strach. Harry se nad jeho reakcí musel mírně pousmát. A kdo by taky ne. Šlo vidět že Radllovi na Hermioně opravdu záleží.

,,Měl by sis s ní promluvit. No nerad to říkám ale vypadala zklamaně když nám tohle říkal Brumbál." Řekl a Radllovi se v očích objevili jiskry naděje. Neboť od té doby co mu Herm dala obraceč času tak s ním nepromluvila. Do teď si myslí že je to vinnou Weaslyho.

•••

Tom šel tam kde nacházel Hermionu často. A knihovna to tentokrát nebyla. Astronomická věž bylo jedno z nejkrásnějších výhledních míst.

Měl pocit jakoby se mu sevřel žaludek. Měl divný pocit a hlavně nejistotu. Věděl že se na něj už tolik nezlobí. Ale stálé to bylo jiné.

Když vyšel poslední schod uviděl postavu dívky. Její vlasy byli do drdolu.

Když ona dívka zaslechla kroky otočila se. Věděla přesně kdo to byl. Musela se usmát. Ale zároveň věděla že tohle je poslední chvíle kdy si budou moct nerušeně promluvit.

,,Ahoj." Špitla dívka časoprostoru. Při tom se dívala do země. Neměla odvahu se mu znovu podívat do tech jeho tmavých očích.

,,Promluvíme si?" Optal se kluk s temnou stránkou. Nevěděl jak jinak zareagovat. Dívka se na něj podívala. Nechtěla ani věřit že je to on. Když se dívala na Voldemorta  viděla jen tmu. Ale když se dívala na Toma Rojvole Radlla viděla světlo.

,,Proto jsme tu." Řekla potichu. Chlapec přišel až k ní a opřel se o zeď. Věděl že tohle nebude jednoduché a taky to bude pro oba dva velmi těžké. Měli na sebe jen dva dny. Tedy pokud to tak vyjde.

,,Udělal jsem chybu. Neměl jsem zde být a ani ty. Měli jsme žít svoje životy. Ale stejně tu jsme a žijeme je společně." Řekl chlapec to co ho tížilo. Nikdy se necítil takhle. Nikdy v sobě neviděl víc než kdysi býval. Ale teď byl rád že už nechce být ono monstrum.

,,Je to jen kvůli tobě." Odpověděla dívka. Nevěděla jestli tohle má brát ona sama pozitivně nebo negativně. Vlastně ono je to tak na půl.

,,Chtěl bych ti něco říct. Za tu dobu co my dva se známe jsem se změnil. Myslím celkově. Vždy jsem tušil že na tobě něco nesedí. Teď už to vím." Řekl Radlle. Nevěděl co dál říct. Na jednu stranu byl rád ale na druhou ne. Měl opustit dívku, která mu pomohla. Bude konec.

,,Vím ale každý bude tam kde má." Řekne smutné Grangerová. Věděla že všichni budou tam kde mají být. A kde chtějí být.

,,Tohle bude asi konec, že?" Optal se Tom. Hermiona se na něj podívala. Jejich oči je proplétají ačkoliv byli od sebe metr.  Jejich duše byla jedna ale ani jeden si to nepřiznal. Každý věděl nebo spíše si myslel že je konec. A tak si ten konec chtěli užít.

Oba dva udělali krok. Dívali si do očí. Ani jeden nechtěl udělat nic ale zároveň chtěli všechno. Zavřeli oči. Tom se pomalu přiblížil. Hermiona se chytila Tomových rukou. Byli od sebe jen pár centimetrů, milimetrů a jejich rty se skoro dotkly.

,,HERMIONO!!!" Křikla zrzavá nejlepší kámoška Ginny Weaslyová. Tom s Hermionu se od sebe oddělili a ustoupili od sebe.

Ginny vyběhla schody a udýchaně se podívala na Hermionu. Oči zrzky byli rudé. Slzy se stálé kutálely po očích.

,,Co se stalo?"" Optala  se nervózně Hermiona a přišla k Ginny, kterou potom pevně objala.

,,On, on, j-je mrtvý." Řekla uplakaně Ginny. Tom i Hermiona si vyměnili pohledy...

_____________________________________

Tak chvalně. Kdo si myslíte že zemře? Taky vím že stě mi psali kdy bude Tom a Herm spolu. A nemusíte se bát. Tohle zdaleka není konec. Eště čekejte pár kapitol.
Všem chci poděkovat za přečtení komentování i hlasovaní.
Taky se omlouvám že slohu nevyšla ale znáte to. Škola.