Love or lust for glory ✓

28. Kapitola

Z pohledu Toma Radlla

Šel jsem a hledal Brumbála. Nebyl ani ve svém kabinetě. Nebyl nikde.

,,Tome hledáš něco?" Ozval se onen hlas, který jsem hledal.

,,Pane profesore potřebuji vaši pomoc." Řekl jsem rychle a zřetelně neboť jsem nechtěl čekat až se zde někdo objeví.

,,Tome ty ji nepotřebuješ ty ji máš. Jen stačí koukat pozorně." Řekl a otočil se.

,,Já už nevím co mám dělat. Prosím!" Křikl jsem. Byl jsem v háji a naivně si myslel že to bude lehký.

,,Tak se zeptej." Řekl mi. Myslel jsem že zešílím. Doslova. Řekne zeptej se.

,,Vždyť se ptám." Řekl jsem rozčileně.

,,Ale nepravé osoby. Jen jedna osoba je pro vás cená přestože si ji držíte dost daleko." Dořekl další ze svých kravin. Tyhle hádanky mě nebaví. Někdy lehké někdy těžké.

•••

Šoural jsem se do společenky. Nikdo krom spící dívky, tam nebyl. A hádejte kdo tam spal. Ona.
Dívka časoprostoru. Ona jediná mě dohání k šílenství. Nikdy jsem ji nelíbal ale chtěl jsem. Řekl jsem jí všechno ale nikdy ne co cítím.

,,Tome?" Uslyšel jsem její tichý hlásek šeptat moje jméno. Moje jméno tak něžně že jsem se usmál do té tmy. Plamínek jen plápolal takže jsem neslyšně přišel až k ní.

,,Ano?" Řekl jsem tiše směrem k ní. Přetočila se tak že jsem mohl vidět její obličej. Její zavřené oči a mírný úsměv.

,,On si přišel pro mě že jo?" Řekla tiše. Nevěděl jsem co říct takže jsem vyčaroval neslyšně deku a přikryl jí.

Odešel jsem do svého pokoje kde byl Malfoy, Zabiny a Black. Ani jeden nic neřekl. Vlastně ani já nic neřekl.

Odešel jsem do koupelny, dal si sprchu a šel do postele. Kluci už Špály takže jsem nemusel dál předstírat že je vše v pohodě.

•••

Já a Malfoy jsme šli chodbou směrem k Velké síni. Nikoho jsme nepotkali. Ve velké síni bylo málo čarodějů. Zmijozelští tu nebyli vůbec, Mrzimorských tu bylo pět, Havraspáru Deset a Nebelvírských sedm.

Bylo ticho. Jediné co šlo slyšet bylo špitání. Ani učitelé tu nebyli. Přišlo mi to divné takže jsem šel k Nebelvírův. Koukali na mě překvapeně.

,,Co se děje?" Zeptal jsem se přidrzle. Přece se jich nebudu ptát mile.

,,Byl tu. Hodně studentů je u Svatého Munga a ti málo zranění na ošetřovně." Řekl Potter. V jeho očích šel vidět strach. Né ze mě ale z toho namyšleného debila.

,,Dohajzlu!" Zanadával jsem. Potter se postavil a vytáhl z hábitu pergamen. Podal mi jej a pak si znova sedl. Kývl jsem na něj a radši šel k našemu stolu. Docela mě překvapilo že mi nic neudělal. Jak bylo zvykem.

Dosedl jsem na lavici, otevře pergamen. Bylo to písmo někoho staršího neboť bylo drobounké a krasopisné.

'Být tebou nehledal bych,
nesnažil se. Jinak přijde k úrazu. A né malému malý Radlle.'

Stálo na onom pergamenu. Bylo mi jasné že to byl Gellert. Poslední dopis co mi psal bylo že mě zabije až bude dobrá chvíle. Takže jsem věděl že se to stane jen když jo fakt půjdu hledat. Nejenže vyhrožuje mě a Herm ale také mi kazí plány.

_______________________________________

Další kapča je tu. Byla by už na začátku prázdnin ale měla jsem hodně problémů. O prázdniny nevím kolik stihnu jelikož pak mám dovolenou a spoustu výletu takže tak. Hold o školu mi to jde líp.