1. Vše není ztraceno

5.4K 159 28
                                    

Bylo 30.7.1998 ,bylo po válce a Hermiona se schovávala ve Francii před smrtijedy ,ke kterým teď bohužel patřil i její dřívější nejlepší kamarád Harry.
Neměla nikoho.
Její rodiče vůbec neví ,že existuje,protože jim vymazala paměť a ukryla v Austrálii.
Její nejlepší kamarád Ron byl mrtvý stejně jako celá jeho rodina.
Při téhle myšlence Hermiona  posmutněla. Tak mi ji chyběli.
Většina jejích přátel byla zabita.
Jediná kdo věděl kde se Hermiona ukrývá je profesorka Mcgonagallová.
Občas si s ní napsala krátký dopis ,aby se obě dvě ujistily co je nového a hlavně ,že ta druhá žije.

Dnes tomu nebylo jinak.
Ráno Hermiona vstala a uslyšela klepání za oknem.
Podívala se a viděla známého černého výra, který patřil profesorce.
Ihned spěchala k oknu ,aby ho mohla pustit dovnitř.
Převzala od něj vzkaz a zavřela okno.
Nasypala do misky nějaký pamlsek a nalila mu vodu.
Poté si sedla do křesla a otevřela dopis.

Vážená slečno Grangerová,
Doufám,že je vše v pořádku.
Každopádně bych se  s vámi potřebovala sejít co nejdříve,mám pro vás informaci, která vás možná tak nenadchne ,ale za to ,můžeme zachránit více lidských životů než si jen můžeme myslet.
Prosím pošlete mi hned sovu obratem ,abych věděla kdy a kde se můžeme sejít.
Děkuji Minerva Mcgonagallová

Hermiona si ten dopis přečetla ještě alespoň třikrát než se odhodlala odepsat. Vzala tedy pergamen a brk a začala psát.

Paní profesorko, vše je v naprostém pořádku.
Myslím ,že se můžeme sejít zítra v 17:00 na Grimmauldovo náměstí v bývalém řádu.
Budu se těšit na dobré zprávy.
Hermiona Grangerová

Druhý den Hermiona vstala poměrně brzy.
Vlastně skoro celou noc nespala,nemohla se dočkat informací , které se dnes měla dozvědět.
Těsně před pátou hodinou vyšla před svůj byt a rozhlédla se ,zda li je bezpečno.
Když uviděla ,že ano tak se přemístila do Londýna.
Rozhlédla se znovu , a i když tentokrát viděla ,že jí nikdo nepronásleduje ,rozhodla se vejít do bývalého řádu.
Neubránila se smutným myšlenkám.
Tak moc jí Británie a její přátelé chyběli.
Dodnes nepochopila jak je Harry mohl zradit.
Jak se tenkrát z lesa vrátil jako jeden z nich.
Pustila tyto myšlenky pryč z hlavy a vyšla vstříc novým informacím.
Uviděla profesorku stát v bývalém salonu a proto se vydala rovnou tam.
,, Dobrý podvečer paní profesorko'' , řekla a prohlédla si ji.
Už to byly tři měsíce co ji viděla naposledy.
,, Dobré odpoledne slečno'', vděčně se na ni usmála a obejmula ji.
Což Hermiona nečekala a upřímně jí to potěšilo.
,,Hermiono půjdu hned k věci'' ,nabídla Hermioně ,aby se posadila, načež si sama sedla.

,,Hermiono tohle určitě znáš'' , vytáhla z kapsy obraceč času a podívala se Hermioně do očí.
,,Ano jistě , obraceč času,ale nějak nechápu souvislost'', nechápavě ji oplatila pohled.
,,Tenhle obraceč je záměrně upravený slečno, nepřenese vás jen o pár hodin zpět,ale o několik desítek let zpět'' ,položila obraceč a podívala se znovu upřeně na Hermionu.
,,Hermiono jste jediná koho by nečekal,potřebují ,aby jste se vrátila v čase a seznámila jste se s Tomem coby studentem, přiměla ho stát se lepším člověkem.Jsem si zcela jistá ,že vy to dokážete,jste naše jediná naděje na lepší budoucnost'', promluvila a cítila se trochu nejistá.
,, Paní profesorko,chápu správně ,že po mě chcete , abych se vrátila do doby ,kdy byl Voldemort studentem ,a abych ho změnila k lepšímu? Je to vůbec možné? ''
,, Slečno myslela jsem na to celou dobu co jste pryč a toto je jediná naše naděje. Jak jsem psala v dopise můžeme tím zachránit více lidských životů. Nemusíte se bát Voldemort na škole nebyl tak zlý,byl to můj spolužák. Jen on byl ze Zmijozelu a já z Nebelvíru'', podívala se na svou bývalou studentku jako kdyby ji viděla poprvé.
,,On byl váš spolužák? Nebyl tak zlý, ale co, co když neuspěji? '' ptala se dál zvědavě Hermiona, které se tento nápad moc nezamlouval.

,,Hermiono jsem si téměř jistá,že vy to dokážete,umíte v lidech najít veškeré dobro ,i když oni sami ho nevidí.'' koukla se směrem za sebe a Hermiona tak zahlédla velký kufr.
,, Zdá se ,že nemám na výběr'' , řekla smutně brunetka a nakonec přikývla.
,,Navíc poznáte mé mladé já'' ,zkusila se pousmát profesorka.
,,Jen vás musím varovat Tom jako student, no byl poněkud odtažitý,ale zároveň ,když jste se k němu dostala blíže,dokázal být velmi ohleduplný.
Nevím kdy přesně se stalo z něho to co je dnes.''
Hermiona přikývla a vzala si do ruky obraceč.
,, Máte ho přenastavený slečno na správnou dobu. Nezapomeňte ,že budete v jiné době.Nikdo nesmí poznat ,že jste z budoucnosti. Musíte si vymyslet příběh. Objevíte se na nástupišti 9 3/4 dne 1.9.1944. Hodně štěstí Hermiono věřím ,že to dokážete.'' Podívala se na ni a Hermiona vzala svůj kufr a spustila obraceč.

Ahoj vítám vás u nové Tomione 💚 snad se vám bude líbit 💚 budu se snažit pokoušet psát co nejvíce 💚🐍🌵 Vaše Pans

Nechť to láska zastaví /TomioneKde žijí příběhy. Začni objevovat