Nechť to láska zastaví /Tomione

42. Nový dům

Je pátek odpoledne a všichni studenti školy čar a kouzel právě dorazili na nástupiště 9 3/4 v Londýně.
,, Budete mi hrozně chybět!'' , objímala všechny Valerie.
,,Za pár dní se všichni uvidíme na svatbě Val '' , zasmál se Avery a obejmul svou přítelkyni okolo pasu.
,, Musíme jít '' , šeptl Abraxas Meduse a ukázal na přepážku.
,, My taky'' ,promluvil Tom a chytil Hermionu za ruku.
,,Takže za měsíc na svatbě'' ,usmála se Walburga a obejmula všechny své kamarádky.
,, Samozřejmě'', usmála se Herm a poté se společně s Tomem vydala napříč přepážce.

,,Kam vlastně půjdeme?'' , uvědomila si najednou vážnost situace, neboť ona svůj dům , měla hodně daleko v budoucnosti.
,, Orion nám pronajal byt kousek od centra Londýna, chtěl jsem , aby to bylo překvapení'' ,usmál se a podíval se na svou temnou paní.
,, Chci si zažádat o místo učitele na obranu černé magie'' , řekl po chvilce.
,, Můžeš to zkusit, také se pokusím si najít nějakou práci'' ,odpověděla s nadšením v očích.

Nikdy nad jejich budoucností takhle nepřemýšlela ,ale ,když teď už je po škole, tak je na čase, aby se nad tím zamyslela.
Co vlastně doopravdy chce? Chce pracovat na ministerstvu? Chce být lékouzelnice? Chce učit?

,, Tak jdeme ? , Vyrušil ji hnědovlásek z myšlenek.
,, Jasně'' ,usmála se Hermiona a vydala se s Tomem ruku v ruce napříč  Londýnem.
Ještě ,že si uvědomili ,že jsou kouzelníci a napadlo je si zmenšit zavazadla.

Na to, že je konec června , tak byl studený a deštivý den.
Už šli přibližně dvacet minut a najednou Tom zastavil před jedním domem, který z venku  vypadal strašně staře.
,, Není to nic moc , ale myslím, že na začátek nám to stačí '' , pousmál se a začal vést Herm ke vchodu.
Vytáhl ze svého černého kabátu svou hůlku a namířil na dveře, poté vyslovil tiše Alohomora a uslyšel cvaknutí dveří.
Tom nabídl Hermioně , aby vešla a vzápětí prošel za ní.
,, Vítej doma'' ,usmál se.

Z pohledu Toma..

Vešel jsem do bytu a bál jsem se jen jediného.
Že to Hermioně ,nebude stačit.
Dům byl starý , ale zároveň pěkně upravený. Všechen nábytek byl z ebenového dřeva a tmavé záclony byly jen ozdobou. Byt to byl tmavší ,ale myslím si ,že nám to bude stačit a navíc ,že ten byt jen podtrhává naše osobnosti.
Díval jsem se na ní a sledoval její pohledy ,když si prohlížela celý byt.
,,Je nádherný'', řekla nakonec, když se zastavila u krbové římsy a já se pousmál.
,, Jsem rád ,že se ti tu líbí''.
Došel jsem k ní a dal jí její neposedný vlas za ucho.
Podívala se na mě svými oříškovými kukadly a zamrkala.
To už jsem nevydržel a přitáhl si ji blíž k sobě a spojil naše rty v jedny.

Poté co jsem se odtáhl, jsem ji chytil opatrně za ruku a odvedl si ji do naší nové ložnice ,kde jsem ji ještě opatrněji položil na postel.
Usmála se na mě a poté si skousla spodní ret.
Ví co na mě platí.
Už jsem na nic nečekal a znovu naše rty spojil v jedny , tentokrát více vášnivěji.
Užívám si každý její pohled, dotyk i polibek.
Je tak nevinná a jen moje.

Děkuji za krásné ohlasy ♥️♥️