Nechť to láska zastaví /Tomione

58. Navždy uvězněn

Poté co se přemístili tak se objevili v nějakém starém domě a Grisha Toma okamžitě přivázala k jedné židli.

,,Co si o sobě sakra myslíš!" křičel Tom.

,,Ticho! Už toho bylo dost! Co ty si o sobě myslíš! Ty jsi myslíš, že když mě zabiješ tak tě znova nedostanu?"

,,Grisho ty jsi blázen! Měla by jsi se jít léčit!"

,,A to tě, ani nezajímá jak je možné, že žiju?"

,,Vzhledem k tomu, že vidím jak moc nemocná jsi, tak mě to, ani nijak nepřekvapuje, možná si oživla v hrobu a sama si se vyhrabala, nebo máš snad komplice?"

,,Tome teď mluvíš jako blázen ty.."

,,Je mi to jedno Grisho, nech mě a mou rodinu na pokoji nebo-!"

,,Nebo co Tome? Zabiješ mě znovu? Chci ti jen říct, že nejsi jediný kdo se zajímá o černou magii, mimochodem nezabil si mě, ale někoho jiného, ale o tom teď mluvit nechceme přeci ne?"

,,Co? Koho?"

,,Ticho!", došla k němu a hůlkou ho řízla do tváře.

,,Teď budeš jenom můj Tome už napořád!"

,,Jinak odsuď se nedostaneš, pojistila jsem si tento dům spousty kouzly a co jsem koukala hůlku tady nemáš a bez hůlkovou magií tohle nezvládneš", ďábelsky se usmála a sedla si na židli naproti němu.

Tom jen mlčel  a propaloval ji pohledem.

Vypadala tak opravdově, ale stále nevěřil, že je to ona, musí už mít jen halucinace z posledních dní.

,,Nad čím jako přemýšlíš", vyrušila ho z myšlenek.

,,Nevěřím, že jsi to ty, je to už taková doba.."

,,Mám ti snad osvěžit paměť?" , řekla výsměšně a došla až k němu.

,,Co-to..!" , více nedořekl, protože se dravě pustila na jeho rty.

,,Gri-!"

,,Ticho! Chtěl si důkaz tady ho máš, ale jestli ti to nestačí, tak já ráda budu pokračovat dál můj drahý Tome" , řekla ďábelsky.

,,Dobrý věřím ti to stačí?"

,,To je lepší" , utrousila a opět si sedla.

,,Kde jsi byla celou dobu?"

,,To tě nemusí zajímat", řekla v klidu a začala si pilníkem upravovat nehty.

Tom teď zažal vážně litovat, že si nestihli udělat to znamení, ano sice na to měli čas  přes pět let, ale prostě nebyl čas, hlavně, že má doma nákresy od Hermiony, ale teď je mu to zcela na nic.

,,Co po mě chceš Grisho?"

,,Chci tebe Tome, navždy tady semnou budeš a naučíš se mě milovat".

Tom se hlasitě rozesmál.¨

,,To nemůžeš teď myslet vážně, že ne?"

Grisha se na něho naštvaně podívala a poté vytáhla malou lahvičku s lektvarem a nalila mu ho násilím do krku.

,,Jsem ráda, že jsi přivázanej, už tak si dost živej" , zasmála se a držela mu ústa u sebe , aby nemohl tekutinu vyplivnout.

,,Nápoj lásky drahý, uvidíš, že po pár měsících semnou mě budeš milovat i bez lektvaru."

Tom se na ní díval Avadou pohledem, ale po malé chvíli, kdy mu Grisha odkryla ústa se na ní slastně podíval.

,,Samozřejmě lásko, že tě budu milovat, jsi to nejlepší co mám!"

To se nám to trochu zamotává,že? :D

 Názor na kapitolu? <3

Snad se líbila <3

Vaše Pansy