Světlo a tma ✔️

•7•

Víkend skončil a byl opět čas jít do školy. Už aby byly zase prázdniny. Včera jsem to trochu přehnala s alkoholem, tak by mě celkem zajímalo, jak se mi podařilo dojít domů. Ráno jsem se probudila s ohromnou bolestí hlavy a musela jsem si vzít aspirin, abych ve škole vůbec vydržela. Byl hloupý nápad chodit pít, když jsem musela druhý den do školy.

Zrovna jsem seděla v autě a dívala se z okna. Oči se mi zavíraly a já měla co dělat, abych neusnula. Ranní káva mi moc nepomohla. Dnes mě bohužel nemohl nikdo odvézt a pěšky jsem v tomhle stavu opravdu jít nemohla, takže jsem musela jet s Cassidy.

„Budeš na mě naštvaná věčně?" zeptala se mě Cass po nějaké době trapného ticha.

„Nejsem naštvaná," zalhala jsem a ani se na ní nepodívala. Zatraceně, co bych dala za možnost zůstat celý den v posteli.

„No, jasně. Hele mě to mrzí, ale já nemůžu za to, jak se rodiče chovají," pokračovala. Evidentně z mého tónu hlasu nepochopila, že se s ní nechci bavit.

„Tady ale jde o to, že ty se mě nikdy nezastaneš," vysvětlila jsem, aniž bych se k ní otočila.

„Tak promiň, ale mluv se mnou. Tohle je strašný," zakňučela zoufale a já se na ní konečně podívala. Když Cassidy mluvila tímhle tónem, tak už na tom byla vážně špatně. Byla pravda, že já se už taky nechtěla hádat.

„Dobře," řekla jsem prostě a Cass se usmála. Moc dobře věděla, že má vyhráno.

Když zaparkovala, společně jsme vyrazili ke škole. U vchodu jsme se rozdělily, protože Cass běžela za Tessou a já za svými přáteli. Potkala jsem je na chodbě blízko u mé skříňky, ale Sam s kluky nebyla.

„Ahoj," zamumlala jsem na pozdrav.

„Čau, jenom bych ti rád řekl, že jsem zažil jednu z nejlepších nocí v mém životě," chlubil se hned Kyle. Patrně narážel na to, jak jsem si z něj dělala včera u Ricka srandu.

Otočila jsem se na něj. „Tak to gratuluju. Byl to James nebo se ti podařilo dostat toho blonďáka?" zeptala jsem se absolutně vážným hlasem.

„Ani jeden," zavrčel Kyle. Timmi se vedle něj smál a já to po chvíli nevydržela a přidala se k němu. Kyle nad námi jen kroutil hlavou.

„Čau, co se děje?" zeptala se Sam, která k nám zrovna přiběhla.

„Ale nic, jen rozebíráme Kylův milostný život," mávl rukou Tim.

Sam zhnuseně nakrčila nos. „Tak u toho být nemusím, každopádně, jak ti je Care?" zeptala se mě.

„Strašně, co jsem včera večer dělala?" zeptala jsem se jí, protože jsem vážně měla okno. Tohle se mi většinou nestávalo. Když už jsem pila, tak vždy s rozumem.

Sam se zasmála. „Vlastně skoro nic, jen jsi nám svěřovala všechna svá nejtajnější tajemství."

Vykulila jsem na ní vyděšeně oči. Na chvíli se mi zastavilo srdce. „Co jsem proboha řekla?"

Všichni tři se zasmáli. „Nic, co bychom už nevěděli," uklidnila mě Sam a já si oddechla. „Jdeme na hodinu? Máme teď všichni matiku," navrhla. Všichni jsme přikývli a šli směrem k naší učebně.

Ráno byla škola vždy strašně přeplněná. Všichni studenti se snažili co nejdříve dostat do svých tříd nebo běhali po chodbách a sháněli pomůcky na hodiny. Prodírali jsme se společně davem a oddechli si, když jsme se dostali na vedlejší chodbu, kde byl mnohem větší klid.

„Ahoj Caroline," pozdravil mě někdo, kdo šel proti mně. Zvedla jsem oči a usmála se.

„Ahoj, Olivere," odpověděla jsem a dotyčný mi věnoval také úsměv. Moc pěkný úsměv nutno podotknout.