Světlo a tma ✔️

•49•

Ráno jsme se probudila a chtěla jsem se protáhnout, ale zabránily mi v tom dvě silné ruce, které byly ovinuté kolem mého těla. Otevřela jsem oči a zjistila, že nejsem ve svém pokoji. Hned jsem si vybavila celý včerejší večer. Tu hádku s tátou, kvůli které jsem utekla k Jamesovi.

Otočila jsme se a dívala se do tváře Jamesovi, který ještě poklidně spal. Ve spánku vypadal tak... ani nevím, jak to popsat. Cítila jsem jeho vůni, kterou jsem měla tak moc ráda.

„Jak dlouho na mě budeš ještě zírat?" promluvil chraplavým hlasem a já se lekla.

„Ty nespíš?" zeptala jsem se překvapeně.

James otevřel oči a podíval se na mě. „Už od té doby, co si se protahovala." Ušklíbl se.

„Kolik je?" zeptala jsem se.

James se posadil a podíval se na mobil, který byl položený na stolku vedle postele. „Půl sedmý."

„Tak já se půjdu osprchovat." Oznámila jsem mu.

„Už teď?" zaskučel a svalil se znovu do postele. „Myslel jsem, že tady ještě chvíli zůstaneš a budeš mi dělat společnost."

„Potom." Usmála jsem se a vlepila mu rychlou pusu, když zavřel oči. Než stihl jakkoli zareagovat, už jsem byla na chodbě.

Dala jsme si dlouhou sprchu, abych si mohla utřídit myšlenky. Došlo mi, že dnes už musím probrat s Jamesem náš vztah, protože se do toho začínám zamotávat a nevím, jak se mám v jeho blízkosti chovat.

Vylezla jsme ze sprchy a opět jen v Jamesově triku zamířila do jeho pokoje. Pořád ještě ležel v posteli a pravděpodobně se ani nepohnul od chvíle, co jsme odešla. Měl na sobě tepláky a obyčejné triko, vlasy měl rozcuchané, ale mně i přesto připadalo, že vypadá neodolatelně. Raději jsme od něj odvrátila oči, aby mě zase nenařkl z toho, že ho očumuju.

„Jamesi, snídaně!" ozvalo se z kuchyně. James se jako na povel posadil a zvedl se z postele. Vzal mě za ruku a táhl do kuchyně.

V kuchyni seděl u stolu Fred. Jedl palačinky a četl přitom noviny. Hned, jak nás zpozoroval, noviny odložil a usmál se.

„Dobré ráno." Kuňkla jsem a posadila se vedle Jamese.

„Dobré, Caroline. Vyspala ses dobře?" zeptal se s úsměvem a mrkl na Jamese.

„Skvěle." Usmála jsem se.

„To rád slyším." Zazubil se na mě a znovu mrkl na Jamese. „Vezměte si snídani, já jdu do práce." Na to se zvedl a odešel.

„On si myslí, že..."

„že spolu spíme." Dořekl za mě James a zakousl se do palačinky. „Ode mě to nemá." Bránil se, když si všiml mého výrazu.

„Ne, o to mi nejde. Spíš jsme se tě chtěla zeptat, jaký mezi sebou vlastně máme vztah." James na chvíli ztuhl. „Nevím, jestli jsme jen kamarádi, nebo něco víc. I když tohle je daleko za hranicemi přátelství. Takže jsme kamarádi s výhodami nebo..." mlela jsem.

James mě políbil, aby přerušil mé nesmyslné žvatlání. „Caroline" zašeptal mi do rtů. „Doufal jsem, že..."

Domem se ozval zvonek a oba jsme sebou polekaně trhli. „To bude asi Cassidy." Zamumlala jsem a zvedla se, abych jí otevřela. Byla jsem naštvaná za to, jak nás přerušila, protože James díky ní nedokončil větu a já nemám tušení, co chtěl říct. Říct, že jsem z toho byla nervózní, bylo slabé slovo.

Za dveřmi opravdu byla Cassidy, která v ruce držela mou tašku do školy. „Care, já se za něj moc omlouvám. Včera to přehnal a já měla... určitě jsme měla něco udělat a..."

„Cass, to je dobrý. Nemůžeš za to." Usmála jsme se na ní a vzala si od ní tašku.

„Ahoj Cass." Pozdravil James, který se objevil za mnou a zezadu mě objal. Překvapeně jsme vykulila oči, stejně jako Cassidy naproti mně.

„Ahoj, takže už jste se konečně rozhoupali? Já tušila už od začátku, že to skončí takhle. Tak já jdu a přijeďte včas." Na to se otočila a odběhla pryč. James zavřel dveře a já se na něj naštvaně otočila.

„Je ti jasný, že až přijedeme do školy, už to budou všichni vědět?" zavrčela jsem.

„To mi vůbec nevadí." Zamumlal mi do rtů a políbil mě.

***

Když jsme spolu přijeli do školy a vystoupili z auta. Nikdo se po nás neohlížel. To znamená, že Cassidy pro jednou nic nevykecala. James mě ale překvapil, když mě vzal za ruku a propletl naše prsty. Teď už se po nás všichni ohlíželi, mezitím, co jsme procházeli po parkovišti.

U mé skříňky čekala celá parta spolu s Cassidy. Když si nás všimli, všichni se začali usmívat. Takže Cass nakonec nezklamala.

„Takže pořád kamarádi, jo?" promluvil Timmi, když jsme došli až k nim.

„Myslela jsem, že vám to přátelství vydrží trochu déle." Přidala se Sam.

„A ty jsi v září tvrdil, že by si s ní nikdy nechodil." Završil to Kyle.

Zrudla jsme jako rak a pustila Jamesovu ruku, abych se mohla dostat do skříňky.

„To víš Kyle, lidi se občas spletou." Usmál se na něj James.

Nepřítomně jsme si dávala věci do tašky a snažila se přijít na to, co se děje. Od doby, kdy jsme se Jamese zeptala, jak to mezi námi je, se začal chovat divně a já ho necápala. Tohle s žádnou holkou nedělal, tak proč to dělá mně?

„Ty nám k tomu nic neřekneš?" zeptala se mě Sam a probrala mě z mého zamyšlení.

„Ne." Zavřela jsme skříňku a obešla je, abych mohla jít na hodinu. James mě za chvíli dohnal a donutil zastavit.

„Caroline, co se děje?" zeptal se zmateně a svraštil obočí.

„Co to děláš?" zavrčela jsme.

„Myslel jsem, že tohle chceš." Řekl překvapeně.

Teď jsem byla zase zmatená já. „Co chci?"

„Vztah?" spíš se mě zeptal.

„Vztah? Ty se mnou chceš chodit?" zeptala jsem se překvapeně.

„Tak jo, ještě jsem se žádnou holkou pořádně nechodil, ale myslel jsem, že si to pochopila." Podrbal se na hlavě a já pořád tak docela nechápala.

„Ty se mnou chceš chodit?" zopakovala jsem svou otázku, abych se ujistila, že jsem slyšela dobře.

„Ano, chci." Řekl s úsměvem. Hned jsem ho objala a políbila. Nečekala jsem, že by právě James někdy řekl, že by se mnou chodil.

„To jsi mi to nemohl říct rovnou?" zasmála jsem se.

„Jak jsem říkal, myslel jsem, že jsi to pochopila a teď už pojď, protože nás zrovna sleduje skoro celá škola, včetně tvých kamarádů." Zašeptal a já se začervenala, když jsem se rozhlédla a zjistila, že mluví pravdu, protože kolem nás byl chumel lidí, kteří chtěli vědět, co se děje.