Světlo a tma ✔️

•54•

Měla jsem špatný pocit z toho, že jsme tam Jamese nechali, ale nebyl čas se tím nějak zabývat. Křik se přibližoval a nám bylo jasné, že Charley s Rickem nejsou daleko.

Běžela jsem lesem. Všude okolo mě byla tma. Plíce mě pálily a nohy jsem měla poškrábané od větví, ale já nezastavovala. Věděla jsem, že nemůžu. Najednou jsem někde za sebou uslyšela výstřel. Okamžitě jsem se otočila a začala se rozhlížet.

„Caroline, musíme jít dál." Řekl mi Oliver, který se najednou objevil vedle mě.

„Ale co když se mu něco stane?" vykřikla jsem a po tvářích mi začaly téct slzy. Měla jsem o něj tak strašně moc velký strach.

„Care, podívej se na mě!" zakřičel ten Oliver. Podívala jsem se na něj a zadívala se do jeho očí. „Care, chtěl, abychom nezastavovali. On se o sebe dokáže postarat."

„Ale co když ne? Nemůžu ho tam jen tak nechat!" hystericky jsem vykřikla.

„On to zvládne, ale už pojď!" táhl mě ten Oliver dál. Najednou se ozval další výstřel a výkřik.

Ztuhla jsem a znovu se otočila. „Promiň, ale musím tam jít." Vyvlékla jsem se z jeho sevření a utíkala směrem k místu, odkud jsem slyšela výkřik. Vyhýbala jsem se stromům a běžela, jak nejrychleji jsem dovedla.

V tu chvíli jsem se zastavila a rozhlédla se kolem sebe. Tohle už jsem jednou zažila, ale ve snu. Byl to ten sen, který se mi zdál v září a zrovna nedávno. Věděla jsem, co se stane, ale stejně jsem pokračovala v běhu.

V dálce jsem viděla postavu, která kulhá směrem ke mně. Najednou se James zakymácel a spadl na zem. Rychle jsem doběhla k němu a klekla si vedle něj.

„Caroline, řekl jsem, abys utekla." Zamumlal, když si mě všiml.

„Bez tebe nejdu." Vzala jsem ho za ruku a usmála se na něj. Na druhé ruce měl střelnou ránu, z které tekla krev. Sundala jsem si mikinu a přitlačila jí na ránu, abych zastavila krvácení. Ozval se další výstřel, tentokrát už blízko u nás.

„Uteč!" rozkázal mi.

„Ne, nemůžu tě tady nechat." Protestovala jsem.

„Musíš být v bezpečí. Nikdy bych si neodpustil, kdyby se ti něco stalo. Tohle všechno je moje vina, tak prosím běž." Zněl už skoro zoufale. Takhle jsem ho neznala.

„Nikdy bych tě tady nenechala, to už by si měl vědět."

Další výstřel se ozval jen pár metrů od nás a hned po něm hrůzostrašný smích, z kterého tuhla krev v žilách.

„Caroline." Zamumlal zoufale a pokusil se zvednout, ale nepovedlo se mu to.

Kroky se ozvaly kousek od nás a mně bylo jasné, že jsme v háji.

„Ale, ale, ale, kohopak to tu máme." Zasmál se Rick. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. Oba na nás mířili zbraní a na tvářích jim hrály hrůzostrašné úsměvy. „Běž pro toho druhého kluka!" rozkázal Rick Charleymu.

Charley hned odběhl pryč směrem, kterým šel i Oliver a já jen doufala, že se nerozhodl pro nás vracet, protože Charley měl taky zbraň. Raději jsem se tím přestala zabírat a doufala, že Oliver bude v pořádku. Svou pozornost jsem obrátila opět zpátky na Ricka, který sklonil zbraň, když mu došlo, že ho ani jeden z nás nemůžeme ohrozit, když James leží postřelený na zemi a já se klepu strachy

„Tak už to pojďme ukončit." Zavrčel Rick a vydal se k nám. Chytl mě za vlasy a vytáhl nahoru k sobě. V tom se James zvedl a vrhl se na Ricka, který ho snadno odrazil jednou rukou. Vytáhl pistoli a přiložil mi jí ke spánku.

Celá jsme ztuhla, když mi došlo, co právě udělal. Stačilo, aby zmáčkl spoušť a byla jsem mrtvá. Zrychlil se mi dech a já se opravdu zalekla, že to vážně udělá.

Jamesovi to také došlo a celý ztuhl.

„Jenom se pohneš a zabiju jí." Zavrčel Rick.

„Prosím" vzlykla jsem.

Rick se tomu zasmál a jeho rty se dotkly mého ucha. „Budeš to mít rychle za sebou na rozdíl od tohohle." Zašeptal a ukázal k Jamesovi, který bílý jako stěna nás pozoroval a bál se jen o kousek pohnout.

„Ne" zakroutila jsem hlavou a oči se mi naplnily slzami.

„Ne? Ty nechceš, abych ho zabil?" vzdálil se od mého ucha a promluvil už normálním hlasem.

Po tvářích mi tekly slzy a nešlo je zastavit. Znovu jsme zakroutila hlavou.

„Zklamu tě Caroline, zemřete všichni tři." Zasmál se a veškeré mé naděje vyprchaly.

V dáli se ozval výstřel a všichni jsme tím směrem obrátili. Vyděšeně jsme se rozhlížela kolem sebe. Ten výstřel mohl znamenat, že je Oliver mrtvý. Začala jsem se cítit tak bezmocně. Nemohla jsem mu jakkoli pomoct a ještě to byla vina mě a Jamese, že se do toho zapletl.

„Tak a jednoho už máme z krku." Zasmál se Rick.

Zaznamenala jsem kousek od sebe pohyb. Já i Rick jsme se otočili zpátky na Jamese, který teď v ruce držel pistoli, kterou ukradl Rickovi v kanceláři. Během toho, co Rick nedával pozor, se mu jí podařilo vytáhnout z kapsy, aniž by si toho Rick všiml.

Rick za mnou taky ztuhl, když jí namířil na něj. „Pusť Caroline. Hned!" zavrčel. Rick mě tedy pustil. A já se pomalu dobelhala k Jamesovi, který mě hned schoval za sebe.

Teď na sebe oba mířili a ani jeden se nechystal vystřelit. „Nech nás jít." Řekl James.

„Tak to ani náhodou chlapečku. Řekl jsem vám toho příliš a vy při první možnosti půjdete na policii."

„Caroline, běž domů." Rozkázal mi James.

„Tak to ani náhodou." Sykla jsem.

„Půjdeš celou dobu rovně, až se dostaneš k jezeru. Obejdeš ho a budeš na hlavní silnici. Odtamtud se už v pořádku dostaneš do města." Popsal mi cestu.

„Jamesi, tohle po mně nechtěj." Nemohla jsem ho tady nechat. Znovu ne. Záleželo mi na něm tak moc, že kdyby se mu něco stalo, moje srdce by to asi neuneslo.

Takhle vypadá láska? Když si nedokážete představit život bez toho druhého a jen při pomyšlení na jeho ztrátu vám puká srdce? Máte chuť pro něj vše obětovat, jen abyste věděli, že je v bezpečí? Pokud ano, tak jsem byla opravdu zamilovaná do Jamese, který mě teď žádal o to, abych odešla a jen doufala, že se zase vrátí živý.

James ztišil hlas a natočil trochu hlavu ke mně. „Poběžím hned za tebou. Musíš mít náskok, protože Rick by tě doběhl. Jsem rychlejší, než ty. Za chvíli budeme zase spolu." Znělo to rozumně. Měl pravdu. Byla jsem o hodně pomalejší a Rick by mě okamžitě doběhl.

Rick nás pozoroval a snažil se pochytit alespoň něco, co si mezi sebou šeptáme.

„Dobře, ale přijdeš." Souhlasila jsem a čekala na jeho potvrzení.

„Ano přijdu." Pokýval hlavou James.

Otočila jsme se tedy a vyběhla pryč směrem, kterým mi nakázal běžet James. Schovávala jsme se za stromy, aby Rick neměl možnost na mě vystřelit. Prolezla jsme nějakým křovím a pokračovala dál, i když už jsme sotva mohla dýchat.

Najednou se za mnou ozval výstřel a já se hned otočila. Byla jsem už dost daleko, ale zvuky se rozléhaly všude okolo. James už určitě běží za mnou. Pokračovala jsem tedy dál, a když jsme za sebou v dáli zaslechla kroky ani jsme se neohlížela. Trochu jsme zpomalila, aby mě James mohl dohnat, ale to byla chyba.

Někdo mi zezadu zacpal rukou pusu a přitáhl obrovskou silou k sobě. Snažila jsme se dotyčnému vykroutit, ale ten mi stihl svázat ruce provazem. Otočil si mě k sobě čelem a já stála tváří v tvář Rickovi.

Něco se muselo hodně podělat a já jen doufala, že James s Oliverem ještě žijí.