Světlo a tma ✔️

•52•

Stála jsem natisknutá v koutě mezi Jamesem a Oliverem. Oba se tvářili vyděšeně, stejně jako já.

Rick na nás mířil zbraní a prohlížel si nás. Charley zavřel dveře a otočil se zpátky na nás. Najednou tu začínalo být celkem těsno.

„Neříkal jsi, že budou jen dva?" Zeptal se Charley a otočil se na Ricka.

„To říkal, ale zdá se, že se k nim přidal další." Zasmál se Rick a z toho smíchu mi naskočila husí kůže. Oliver vedle mě ztuhnul.

To přeci nebylo možné. Rick, kterého jsem znala, by na mě přece nemířil nabitou zbraní. Vždyť jsem ho znala už tak dlouho a byl pro mě něco jako vzdálený hodný strejda. Tohle musel být nějaký omyl.

„No Jamesi, už když jsi přijel, tušil jsem, že s tebou budou problémy, ale nenapadlo by mě, že do toho zatáhneš i ostatní." Promluvil Rick a já ucítila, jak James pevně sevřel mou ruku. Rick si jeho gesta všiml. „A obzvláště by mě nenapadlo, že do toho zatáhneš i dívku, kterou miluješ." Zarazila jsem se, protože o lásce jsme spolu my dva ještě nemluvili. Rick se obrátil na mě. „Caroline, ty jsi mě vážně zklamala. Myslel jsem, že jsi chytrá holka a nebudeš se do toho plést. Je mi líto, že to musí takhle skončit."

„Ani se jí nedotkneš." Zavrčel James.

„Vážně?" pozvedl Rick obočí. „A Oliver, že?" ukázal na Olivera, který ale na jeho otázku neodpověděl. „Nemám tušení, proč jsi tady ty, ale podle mých informací ses k nim tedy musel připojit teprve nedávno. Špatný tah."

„Můžeme přejít k věci?" štěkl Charley, na kterého jsem úplně zapomněla a dle toho, jak sebou Rick cuknul, jsem nebyla jediná.

„Jistě, úplně jsem zapomněl. Nechtěli byste nám vysvětlit, co tu pohledáváte?" zeptal se Rick.

„Hledáme pravdu." Sykl James.

„Tak já ti to usnadním, abys jí už hledat nemusel, a rovnou ti jí řeknu, co ty na to?" James nic neodpověděl a Rick tedy pokračoval. „Hledáš pravdu o svých rodičích, o důvodu, proč jsou mrtví, a chceš vědět, jestli to byla vážně nehoda. Musím říct, že jsi opravdu chytrý. Chytřejší, než jsem si myslel. Máš totiž pravdu, nebyla to nehoda.

Jak jistě víš, tvoje matka pracovala na místní policejní stanici. Jednou narazila na zvláštní věci a přišla na to, že zatajuji určité částky ve svém výdělku a mám pár milionové dluhy. Začala se pouštět do vyšetřování a ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nedokázal jsem jí donutit, aby s tím přestala. Začala mě dost nepříjemně sledovat. Dělala to dokonce i ve svém volnu a byla rozhodnutá přijít na to, co se děje. Neměla ale skoro žádné důkazy, to jí ovšem neodrazovalo.

Časem mi došlo, že toho jen tak nenechá, tak jsem jí začal posílat výhružné zprávy, které se také týkaly tebe." Ukázal na Jamese.

„Mě?" ujišťoval se James.

„Ano, nemáš tušení, co všechno jsou schopné matky obětovat, když se jedná o jejich děti. Každopádně to na chvíli zabralo, ale časem se k pátrání zase začínala vracet. Došlo mi, že po dobrém to nepůjde a nejednoduší bude, se jí zbavit."

Zajíkla jsem se, když mi začalo všechno pomalu docházet.

„Copak Caroline? Děsím tě? To sis ale měla rozmyslet dřív, jestli se do tohohle hodláš plést." Zasmál se a já se oklepala. „Začal jsem tedy hledat způsoby, jak se jí zbavit, když jsem jednou zjistil, že dává na kontrolu do dílny své auto. Hned jsem se toho chytil a dostal jsem nápad. Šel jsem za Charleym, který byl můj dlouholetý přítel a s auty to vždy uměl. Navíc s Elizabeth neměl moc dobré vztahy, potom, co ho odmítla a vzala si raději tvého otce, než jeho. Dostal štědře zaplaceno a trochu porouchal brzdy, aby to vypadalo, jako selhání.

Když druhý den se stala bouračka u lesa za jezerem a tvoje máma tam musela, vzal jí autem tvůj táta. Na neštěstí to bylo právě to porouchané auto. A zbytek příběhu už znáš." Vítězně se usmál.

V místnosti se na chvíli rozhostilo ticho. Všichni jsme museli tu zprávu zpracovat.

„Já tě zabiju." Zařval James a vrhl se směrem k Rickovi.

Oliver a já jsme ho chytli a zatáhli zpátky do kouta. Rick pořád držel pistoli a mířil jí přímo na Jamese. Zajíkla jsem se a vyděšeně přeskakovala pohledem mezi Rickem a Jamesem. Byla jsem odhodlaná mezi ně skočit, ale Rick se zatím nechystal vystřelit.

„Tady to ale nekončí. Po pár letech si se tu objevil ty a mně bylo hned jasné, že s tebou budou problémy. Začal jsem tě tedy hlídat a zjistil jsem, že se začínáš sbližovat s mojí oblíbenou zákaznicí." Slizce se na mě usmál. „Dostal jsi se na stanici a už tehdy jsem začal mít podezření. A to slídění v okolních autodílnách? V baru se mi zmínil majitel jedné z nich, že se k němu v noci vloupali chlapec a dívka. Den na to se u mě v baru stavil ještě jeden majitel autodílny a řekl mi, že má taky takový pocit, že ho někdo v noci navštívil, ale neví, jestli to není jen pocit. Bylo mi jasné, že se tu každou chvíli objevíš. Když jsem šel za Charleym, aby si dával pozor, řekl mi, že nedávno našel ve své kanceláři jednu z dcer Williamsových. Tušil jsem, že nebude trvat dlouho a znovu se tu ukážeš. A teď jsi tu." Zasmál se.

„Proč nám to vůbec vykládáte? Vždyť vás klidně hned můžeme udat." Ozval se Oliver, který až do téhle chvíle mlčel.

„Říkám vám to proto, protože si můžu být jist, že se nic takového nestane. Dnes odtud už totiž neodejdete." Na chvíli se odmlčel a přejel pohledem po každém z nás. Stáhl se mi žaludek, když mi došlo, co ta slova znamenají. „Takže, kdo půjde první? Dámy mají přednost." Namířil svou zbraň na mě a já na chvíli přestala dýchat.

„Neublížíš jí." Zavrčel James a strhnul mě za sebe, takže kdyby Rick vystřelil, trefil by jeho.

„Šlechetně chráníš svou dívku. Pěkné." Kývl na Charleyho, který se odrazil od zdi, o kterou se opíral a šel přímo ke mně. Popadl mě za ruku, a i když se James s Oliverem snažili, stejně se mu podařilo mě odtáhnout stranou.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a jedno mi bylo jasné. Odtud se nemáme šanci dostat. To by musel být zázrak.