Princezna Temného hvozdu (Hobbit FF)

,,Zůstaň mi na blízku."

Seděla na elkovi za otcem a jen sledovala, jak jim a Bardovi elfové uhýbají z cesty a tvoří tak cestu přímo k hoře, ze které je už vyhlíželi ozbrojení trpaslíci. Elian se tím směrem podívala a vyhledala Filiho, Kiliho i Bofura, kteří nyní stáli druhé straně, na straně nepřítele. Věděla, že stejně jako Thorin nesouhlasí s tím, co se děje, že před jejich brány přišli elfové i lidé ve zbroji, avšak i tak si byla jitá, že to jejich přátelství nijak nezničí. Protože se znali a věděli proč a jak se všechno kolem děje.

Konečně se zastavili a vzhlédli vzhůru. Elian se okamžitě pohledem setkala s Thorinem a jeho neuvěřitelným vztekem. Ve chvíli kdy ji spatřil se mu v temných očích nebezpečně zablýsklo, rukama se opřel o zeď, kterou si postavili, a pevně ji sevřel.

,,Zrádce!" zakřičel a ukázal na ni prstem. Elian už se ho nebála, už jí nemohl nic udělat, nemohl vyhrát. ,,Jak se dostala z mého žaláře?" křičel dál a podíval se při tom na Dvalina, který byl stejně nemile překvapený jako on sám, při tom sáhl do kapsy a vytáhl svazek klíčů a zmateně čelil Thorinově zlobě.

,,Já...já opravdu nevím, měl jsem je celou dobu u sebe," ospravedlňoval se úplně vyvedený z míry. Thorin se pak otočil na všechny ostatní. Viděla jak Fili sklopil pohled k zemi, stejně jako Kili i Bofur vypadali velice nervózně. Věděla, že nebude dlouho trvat a on zjistí kdo to byl a tak musela něco udělat.

,,Příště se musíte přesvědčit, že jste zamkl pořádně!" zavolala nahoru. Všichni se na ni podívali, Thorin vypadal ještě nepříčetněji než předtím a Elian to ještě dovršila výrazem značícím vítězství a triumf. Tím hodila všechnu vinu na Dvalina a to jí vůbec nevadilo, protože to byl v jejích očích zrádce, hlavní bylo aby byli její přátelé trpaslíci v bezpečí.

,,Nic vám nedám!" vykřikl nakonec a střídavě se díval na ni, Thranduila a Barda. Kdyby tak věděl, že klenoty už má u sebe, pravděpodobně by na ni okamžitě vystřelil šíp.

,,My jsme ale dostali nabídku splátky dluhu a přijali ji," ozval se klidně Bard. Thorin nechápavě nakrčil obočí a pak zakroutil hlavou.

,,Žádnou jsem vám nedal!" zavolal nazpět. ,,Nic nemáte!"

V tu chvíli Bard zalovil ve své kapse, vytáhl zářící předmět a zvedl ho nad hlavu, aby ho mohli trpaslíci dobře vidět.

,,Máme tohle!"

V tu chvíli všechny trpasličí obličeje zbledly a zaraženě hleděli na Arcikam. Při tom si začali šeptat a nadávat, kroutili hlavami a ukazovali na ukradený předmět.

,,Zloději! Kde jste přišli k dědictví našeho rodu?!" zvolal vztekle Kili. ,,Drahokam patří králi!"

,,A král ho může mít, při naší dobré vůli," prohlásil stále klidně Bard a uklidil Arcikam zpět do kapsy. ,,Nejdřív bude ale muset splnit své slovo." Thorin ho propaloval vražedným pohledem a při tom začal něco tiše říkat ostatním trpaslíkům, Elian slyšela jen jedno slovo-lež a povzdechla si. Pomyslela na Bilba, který byl schovaný někde za ostatními.

,,Arcikam je v této hoře!" křikl Thorin přesvědčeně. ,,Je to podvod!"

Najednou se ale něco stalo, Elian přesně netušila co, ale všichni trpaslíci se v tu chvíli otočili za sebe a tam mohla být jen jediná osoba. On se určitě přiznal, pomyslela si vyděšeně, on jim řekl, že Srdce hory dal Bardovi on. Dostala strach, Thorin byl nyní schopen úplně všeho. Chvíli se tam dohadovali, očividně jim to vysvětloval, ovšem po chvíli se ozval králův rozkaz, který jí ještě několikrát zazněl v uších.

,,Svrhněte ho z hradeb!" nakázal trpaslíkům. Všichni se vyděsili.

,,Ne..." vydechla bezmocně. Nemohli ho přeci zabít, tak daleko by snad nezašel ani Thorin. Sledovala, jak se trpaslíci brání, jak se jim jeho rozhodnutí nelíbí a rozhodli se jeho rozkaz neuposlechnout. Všichni. Elian se ulevilo, konečně se mu postavili.