Fred a Hermiona- MODERN |Fanfikce|

#22 Hermiona na koberečku

2 tisíce přečtení! Lidi vy jste neskuteční.

Z pohledu Hermiony
Je škoda, kdyby se hodila ta kytice do koše. Je celkem pěkná. Kdyby dal Fred ty růže mě, rozhodně bych mu je neomlátila o hlavu, jako ta nádhera Wendy.
Počkat cože?! Co to sakra melu, nechci aby mi Frederick Weasley školní vtipálek a kluk, který se vykašle na každý test dával růže a vyznával mi lásku.
Ale třeba se změnil...
Byl by zodpovědný, milý.....
Ne Grangerová nezměnil!

,,Mohu Vám nabídnout růži" zeptala jsem se postarší paní v dlouhém červeném kabátu. Abych řekla pravdu, ten její kabát byl fakt perfektní.

,,Děkuji mladá dámo, máte opravdu hezké lodičky, kde jste je sehnala?"

,,Nejsem si jistá, ale asi v nějakém obchůdku na Eduardovi street, mají tam výjimečné kousky a jsou docela levné"

S tou paní jsem si hezky popovídala a zjistila jsem, že ten
kabát se oběvil v SUPERBEUTY. Růže jsem všechny rozdala.
A zamířila jsem si to k našemu mrakodrapu s obrovským nápisem a logem, které bylo ve tmě z dálky vidět.

Na lavičce byl slyšet mlaskot. Dostala jsem z toho hlad.
Najednou uvidím dvě zrzavé hlavy a jednu blonďatou.
Kdo to asi může být? :)
Šla jsem si k nim sednout.
NAJEDNOU USLYŠÍM SMÍCH...
Přesně na tenhle ten smích. Ale jen jediný člověk na světě se může smát takhle! Levandule!
ANO! Dala bych ruku do ohně že je to ona! Pomalu jsem se otočila uviděla jsem Rona! Ať si mě nevšimne! Jak nenápadně zmizet!

,,Rone brácho můj zlatej!" zahulákal George přez celou ulici. To je de*il! Rychle zmizet!
V hlavě mě začala hrát taková ta rychlá otravná písnička kterou si zpívám vždy když před někým utíkám. Třeba teďka před Ronem. Jo a pardón za toho deb*la. Normálně sprostě nemluvím jasný?
Schovku mi poskytla ta naše budova SUPERBEUTY.
Sekretářka nebyla u toho dlouhého stolu, a tak jsem ten stůl přeskočila.
Dobrá schovka ne?
Až do tý doby než mě paní Mülerová objevila a poslala mě za šéfem abych mu to laskavě vysvětlila....
Trochu mám dneska smůlu :(