Fred a Hermiona- MODERN |Fanfikce|

#43 Ty jsi ta pravá

Hermiono, v ten den co jsem tě poprvé spatřil jsem věděl, že ty jsi ta pravá. Ta, která mě vždy zahřeje u mého srdce. Ale i v ten den jsem si uvědomil, že ty být má nemůžeš, protože tvoje srdce patří někomu jinému. A to mě velice ranilo. Ale teď kdy jsi sama, mě popadla kuráž a odhodlal jsem ti vyznat své city. Jenže i přes to, že je Fred pryč jsi mu zůstala věrná. Hermiono já tě z celého srdce miluji a i když nám bude šedesát či sto, budu mít oči jen pro tebe. Bude nejlepší, když si mé číslo smazeš a my dva se už nikdy neuvidíme. Kdybych tě totiž potkával vyčítal bych si, že jsem tě ztratil.
Adam Scott

Takže celou dobu to byl on. Ten, kdo mě vroucně miloval. Proč se mi nevyslovil dříve? Věděl, že bych ho odmítla. Vzpomněla jsem si na to odpoledne, kdy mi řekl jak moc mě chce.
Svírala jsem jeho dopis v mých malých rukou.
Byla jsem v rozpacích. Moje myšlenky se lámaly. Úplně jsem zapomněla na to že Adam spal se všemi dámami v SUPERBEAUTY.
Také jsem zapomněla na chudáka Freda, který mi hledal rodiče. Sbalila si ty nejpotřebnější věci do kabelky, rychle se převlékla a běžela k paneláku, kde měl bydlet Adam. Naléhavě jsem zvonila na jeho zvonek do pátého patra. On mě pustil dovnitř.
Nečekala jsem na výtah a vyběhla pět pater. Udýchaná jsem klepala na jeho dveře. Když otevřel vtrhla jsem dovnitř.
,,Hermiono? Co se děje?" ptal se zmateně.
,,Tohle se děje" ukázala jsem na jeho dopis.
,,Chceš mi dát pěstí?"
,,Ne, proč bych to dělala?"
,,Vletěla jsi sem jak neřízená střela" odpověděl mi.
,,Naopak" řekla jsem klidně a přitlačila ho ke zdi.
,,Mio?" byl zmatený. Začala jsem mu rozdávat jeden polibek za druhým on neváhal a oplácel mi je.
,,Rozmyslela jsem si to" řekla jsem, když jsme se od sebe odtrhli. On mě objal tak silně, že jsem málem ztratila dech.
,,Miluji tě Mio"
,,Já tebe Adame" dala jsem mu malý polibek.

Z pohledu Freda
,,Prodáno za 100000 liber panu Grayovi" křikl dražitel.
Pan Gray se usmíval od ucha k uchu. Hned volal své ženě že mají domek.
Týden poté jsme s Grangerovi vše pobrali a vyrazili na letiště.
Paní Grangerová se tak moc těšila, že nemohla dospat.
Na letišti Hermioně koupili nějaké australské sladkosti.
Moc se na ní těším. Dám jí tu truhličku se šperky, kterou jsem koupil u paní Silverové v jejím krámku. Musím se tam znovu vydat a poděkovat jí.
Ani jsem se nenadál a letadlo stálo v Anglii. Všichni tři jsme nadšeně vylezli z letadla a nadechli se čerstvého anglického vzduchu. Šly jsme společně po ulicích Londýna do SUPERBEAUTY a jako obvykle v Londýně začalo pršet.
Byl jsem překvapený. U dveří nás přivítal Samantha Zollell.
,,Ahoj Sam, nemohla by si mi prosím říci, kde najdu Miu? Není tady v práci?"
,,Je mi líto Frede, ale ona už tady nepracuje. Dala výpověď, stejně jako Luna a George počkej chvíli doběhnu si pro diář a nadiktuji ti její novou adresu"
,,Počkám" čekal jsem tak dlouho.

Za minutu byla u nás.
,,Tady máš Frede" podala mi lístek.
,,Děkuji ti moc Sam, ať vám to s Mírou klape" popřál jsem jí.
,,Mia už dost dlouho čekala, spěchej" pobídla mě.

Přijeli jsme k jejímu bytu tím nejrychlejším autobusem. Naléhavě jsme zvonili, ale nikdo neotevíral.
,,Vy hledáte Grangerovou?" ptala se nás nějaká žena.
,,Ano, nevíte, kde je?"
,,Běžela rychle někam ven. Vypadala naléhavě" odpověděla,"Ale jestli chcete tak vás pustím dovnitř a vy na ní před jejím bytem počkáte" nabídla nám a my souhlasili.
,,Přece vás nenechám zmoknout"