Náhoda

10. kapitola

Musel jsem stále myslet na Hyunjina. Byl jsem z toho nadšený. Už jenom, aby to klaplo a dali se dohromady. A vymyslet, jak se Jeongina zeptat. Neměl jsem na to moc času, jelikož jsem čekal před domem než si mě vyzvedne a půjdeme spolu do školy.

,,Ahoj, Felixi." pozdravil mě Jeongin.

,,Ahoj."

,,Jsem tak rád, že už jsem tady. Návštěva u tety je vždy strašně vysilující. Furt se na všechno ptá a ty musíš furt odpovídat, ať je to jakákoliv otázka. Od toho, jaké to je na škole, po to jestli jsem si už konečně našel holku, že už mám prej na to věk. Ona mi s tím nedá pokoj." Jeongin mi přímo hrál do karet. Tak jsem se rychle chopil šance, než to něčím zamluví.

,,A našel?"

,,Ne a ani si ji nikdy nenajdu."

,,Proč?" zeptal jsem se.

,,Protože jsem gay. A ne, nestydím se za to. Sice jsem kvůli tomu musel jít sem na školu, ale..." Musel jsem si udržet tvář, protože jsem právě teď chtěl začít ječet a pištět štěstím.

,,Proč jsi musel jít sem na školu?" zeptal jsem se.

,,Protože...no...řeknu to od začátku. Na základce jsem zjistil, že jsem gay. A moje třída to vzala úplně v pohodě. Nejspíš to bylo tím, že jsme se znali už devět let. A pak jsem šel na střední. Řekl jsem si, že to nebudu tajit, vždyť moje třída to vzala úplně v pohodě, tak proč by to nemohla vzít moje nová třída. Jenže ona to nevzala. Pořád si ze mě dělali srandu. Měli narážky. O tělocviku a převlíkání v šatnách nemluvě. Tak jsem to nevydržel a šel na jinou školu. Sem. A řekl si, že to nebudu říkat. Ale tobě věřím, takže tobě jsem to řekl. Nerozšiřuj to, prosím. Nechtěl bych měnit zase školu, když jsem si tu našel kámoše."

,,Neboj nebudu. Maximálně, že by mi to ulítlo před Hyunjinem, ale ten s tím bude v pohodě." řekl jsem.

,,Jo Hyunjinovi to říct můžeš."

,,Jak jsi zjistil, že jsi gay?" zeptal jsem se.

,,Když jsem byl v osmý třídě, tak mi jedna holka, co chtěla se mnou chodit, dala pusu. To bylo pro mě tak nepříjemný a nepřirozený. To mi bylo divný, tak jsem začal přemýšlet o své orientaci. Taky jsem jako přemýšlel, co se klukům na holkách líbí. Takhle jsem je slyšel, jak obdivujou nějakou holku. Když jsem se na ni koukl, nijak mě nepřitahovala. Mně se líbil ten kluk, co šel vedle ní. V tu chvíli jsem si řekl, že nejspíš nejsem na holky. No a pak se to jenom potvrzovalo."

,,Aha. A ty jsi už měl nějakého kluka?" zeptal jsem se. Abych řekl pravdu, Jeongin nevypadá na typ člověka, který by už někoho měl. Ale to, že je gay, bych u něj taky nečekal, takže...

,,Ne neměl. Ještě jsem nenašel nikoho, s kým bych chtěl být. Jako pohybovalo se kolem mě docela dost hezkých kluků, ale ti se mi jenom líbili. Nic víc." Chtěl jsem se ještě na něco zeptat, ale už jsme byli ve škole a museli jsme se rozdělit.

,,Takže o velký. Zatím." zamával mi Jeongin a odešel. Mrzelo mě, že jsem se nestihl ještě zeptat na něco dalšího, ale pak mi došlo, že ve třídě už nejspíš sedí Hyunjin. Rychle jsem běžel ke své skříňce a odemkl ji. Klíč jsem dostal na konci prvního dne od třídního učitele. Dal tam nepotřebné věci, zavřel ji a běžel do naší třídy. Vběhl jsem do třídy a hned mířil k naší lavici. Jak jsem předpokládal, Hyunjin seděl v lavici. Koukal na mě jak tele na nový vrata.

,,Ahoj. Mám úžasnou zprávu!" vyhrkl jsem na Hyunjina. Chudák. Asi se mě lekl, protože nic neříkal.

,,Ahoj. A jakou?" vzpamatoval se Hyunjin.

,,Tak jo. Drž se. Jak jsem ti včera slíbil, že se Jeongina nenápadně zeptám..."

,,Počkej, ty ses ho na to ptal? Děláš si srandu, že jo?"

,,Neboj se. Já se ho pořádně ani ptát nemusel. Neřeš, jak jsem to zjistil." řekl jsem a přiblížil se víc k Hyunjinovi, abych mu to mohl říct potichu.

,,Jeongin je gay." zašeptal jsem a čekal na Hyunjinovu reakci. Ten jen nehnutě seděl a nevěřícně koukal dopředu.

,,M-mohl bys mi to zopakovat?"

,,Jeongin je gay." Zopakoval jsem stejně potichu a pozoroval Hyunjina, jak se mu na tváři objevuje úsměv.

,,Řekni to prosím ještě jednou. Nemůžu tomu uvěřit." poprosil mě Hyunjin a otočil se na mě. Byl štastný. V očích mu poskakovaly jiskřičky a na tváři se mu rozléval šťastný úsměv.

,,Jeongin je gay." splnil jsem jeho přání.

,,Ale co když už má kluka?" napadlo Hyunjina a úsměv z tváře zmizel.

,,Ne nemá kluka." Díky této informaci se Hyunjin zase rozzářil.

,,Být na tvém místě, tak ho začnu hned balit, než to udělá někdo jiný."

,,Ale já-" Hyunjina přerušil zvonek oznamující začátek první hodiny.

,,Já ten zvonek asi rozmlátim! To už je hodina?! Ten zvonek je na mě zasedlej určitě taky! Vždycky zazvoní ve špatnou chvíli!" Nemohl jsem jinak než se mu smát.