Náhoda

37. kapitola

Felixův pohled

,,Felixi, hlavně nedělej žádný kraviny. Ať se ti nic nestane. Jídlo máš v lednici. Zítra mi zavolej nebo aspoň napiš zprávu. Vážně nechceš jet s námi na víkend k tetě?" zeptala se už asi po sté mamka.

,,Ne. Musím si dělat věci do školy. Máme toho docela dost na tenhle víkend." odpověděl jsem.

,,Ale mohl by sis d..."

,,Nepřemlouvej ho pořád. Když si musí dělat věci do školy, tak ať si je dělá. U tety by neměl klid. A už je dost starej, aby to tady dva dny bez nás přežil." řekl taťka. V tuhle chvíli jsem mu byl neskutečně vděčný. Mamka je strašně neodbytná.

,,To máš asi pravdu. Tak se tu měj. A udělej všechno do tý školy." řekla mamka a nasedla do auta.

,,Užijte si to a pozdravujte." zamával jsem ze dveří a koukal, jak naši odjíždí. Zavřel jsem dveře a šel si rychle pro mobil.

,,Ahoj Lixie, co se děje?" zeptal se Changbin a já se nad mojí přezdívkou začal červenat.

,,Ahoj. Napadlo mě, jestli by si u nás nechtěl na víkend přespat?"

,,No...zeptám se. Ale asi jo. Nevadí to vašim?"

,,Nene." odpověděl jsem. O tom, že rodiče nejsou doma, mu říkat nebudu.

,,Počkej chvilku." Z dálky jsem slyšel Changbinovu mamku, jak s ním mluví.

,,Tak můžu. Vezmu si pár věcí a za chvíli jsem u tebe." řekl Changbin. Poznal jsem, že se u toho usmíval.

,,Tak jo. Zatím."

,,Zatím."

Vytípnul jsem hovor a přemýšlel, co bych měl udělat.

,,Uklidit." řeknu a jdu prohlédnout každý pokoj. Jak znám mamku, tak všude bude uklizeno. Nakonec jediný pokoj, který jsem musel uklidit, byl můj pokoj. Ale zas tak dramatický to nebylo.

Ani jsem se nenadál a zazvonil zvonek. Otevřel jsem dveře a tam stál můj usměvavý přítel.

,,Ahoj. Pojď dál." řekl jsem a pustil Changbina dovnitř.

,,Vážně tvým rodičům nevadí, že tu budu celý víkend?" zeptal se Changbin a podíval se na mě. Usmál jsem se a obmotal ruce kolem Changbinova krku.

,,Já nevím. Neptal jsem se." odpověděl jsem a spojil naše rty. Ty jeho rty mi tak moc chyběly. Changbin se ale ode mě odtáhl.

,,Jak nezeptal? A může nás vidět tvoje mamka." vytřeštil na mě oči.

,,Naši odjeli na víkend k tetě. A já nemohl jet, protože mám strašně moc úkolů do školy." Stále jsem mu koukal do očí. Po chvilce to Changbinovi došlo, usmál se a přitáhl si mě za pas k sobě.

,,Ty takhle normálně lžeš rodičům?" zeptal se Changbin s úsměvem.

,,Ne. Tohle je vyjímka." odpověděl jsem popravdě.

,,A co tak najednou?" zeptal se Changbin blízko mého ucha, na které posléze začal pokládat polibky.

,,Chyběly mi chvíle, kdy jsme byli jenom spolu." zašeptal jsem a víc se k němu přitulil.

,,Víš o tom, že nádherně voníš?" Changbin se jen pousmál a odtáhl.

,,A víš ty, že máš překrásné oči, nádherný hlas a rozkošné pihy, které ti moc sluší. Nechápu, proč sis je zakryl."

,,Protože jsem zvyklej na to, si je zakrývat. Si ten make-up půjdu smejt." řekl jsem na svoji obranu.

,,Tak si ho běž umýt a já se mezitím převlíknu."

,,Dobře." Chytil jsem Changbina za ruku a zavedl ho do svého pokoje.

,,Za chvilku příjdu." Vešel jsem do koupelny a smyl si make-up z obličeje. Když jsem se vrátil, tak byl Changbin už převlečený a seděl na mojí posteli. Stoupl si a vydal se ke mě. Přitáhl si mě za boky a prohlédl si mou tvář. Pod jeho pohledem jsem se začal červenat.

,,Tohle je lepší." podotknul a spojil naše rty. Ruce jsem mu obmotal kolem pasu a ihned začal spolupracovat. Naše polibky se stávaly čím dál vášnivější, když mi Changbin přejel jazykem po spodním rtu. Pochopil jsem, co po mně chce, a pootevřel svá ústa. Tichounce jsem vzdychnul Changbinovi do úst, když mi přejel jazykem po tom mém. Changbin se jen pousmál do polibku a víc si mě k sobě přitáhl. Po chvilce jsme se museli odtáhnout kvůli nedostatknu vzduchu. Opřeli jsme se o sebe čely a zhluboka dýchali.

,,P-pustíme si nějakej film?" zeptám se.

,,Můžeme. A máš nápad jakej?" zeptal se Changbin a pohladil mě po zádech.

,,Vím, že to nebude horor."

,,Škoda. Pak by ses ke mně celou noc tulil." zaculil se Changbin a políbil mě na spánek.

,,A nebo bych tě celou noc otravoval, že nemůžu usnout a že se bojím." Odtáhl jsem se od Changbina a došel pro svůj notebook, se kterým jsem si sedl na postel. Changbin se ke mě přidal a nahlížel mi přes rameno.

,,Tak na co se teda podíváme?" zeptal se Chanbin.

,,No...napadl mě film Úniková hra. Slyšel jsem, že je dobrý, ale ještě ho neviděl." navrhl jsem.

,,Tak klidně. Zní to dobře."

Zapnul jsem film a lehl si s Changbinem do postele. Během filmu jsme se obdarovávali polibky nebo se jen mazlili. Svým způsobem jsme takhle strávili zbytek dne. Když nepočítám sprchu, ve které jsme byli každý sám. Bohužel... Nad čím to sakra přemýšlím?! Máme na všechno dost času.

,,Asi už půjdeme spát, ne? Už je docela pozdě." navrhl Changbin, když jsme leželi u mě v posteli a oba zívali.

,,Tak jo. Zítra je taky den. A v neděli taky. Rodiče přijedou určitě odpoledne." odpověděl jsem a zhasnul lampičku, kterou mám na nočním stolku.

,,Dobrou." řekl jsem a položil hlavu na polštář.

,,Víš na co si zapomněl?" zeptal se Changbin.

Chvilku jsem přemýšlel, ale nic mě nenapadlo.

,,Na co?"

Changbin se ke mě naklonil a políbil mě. Bez zaváhání jsem začal spolupracovat. Naše polibky byly vášnivější, než předtím odpoledne. Changbin se z mých rtů přemístil polibky přes čelist na mou klíční kost. Naklonil jsem hlavu, aby měl lepší přístup. Rukama jsem mu zajel pod tričko a začal mu jimi přejíždět po zádech. Užíval jsem si ten pocit. Tak jemná pokožka. A ty svaly. Slastně jsem vydechl.

Changbin se odtáhl od mého krku a měnoval mi poslední polibek na rty.

,,Pusinka na dobrou noc." odpověděl na otázku, na kterou jsem se ptal asi před pěti minutama.

,,Tak tomuhle ty říkáš pusinka na dobrou noc?" zeptal jsem se se smíchem.

,,Nevypadal jsi, že by ti to vadilo." řekl s úsměvem Changbin a lehl si čelem ke mně.

,,To jsem taky neříkal." Položil jsem hlavu naproti němu a koukal mu do očí.

,,Dobrou noc, Binie."

,,Dobrou."