Náhoda

35. kapitola

Po škole jsme se s klukama sešli a šli na policii. Zdrželi jsme se tam hodinu a pak jsme si zašli na jídlo. Nechtěli jsme potom u Hyunjina trpět hlady. Zazvonili jsme u Hyunjinova domu a uslyšeli štěkat Kkami. Chvilku poté se otevřely dveře a v nich stál Hyunjin s Kkami v ruce.

,,Ahoj. Pojďte dál." řekl s úsměvem a pustil nás dovnitř. Kkami vždycky očmuchala toho, kdo kolem ní prošel.

,,Už vypadáš zdravě." podotknul jsem a šel do jeho pokoje.

,,Jo už mi je dobře. Chtěl jsem už jít dneska do školy, ale mamka řekla, ať zůstanu dneska ještě doma." řekl Hyunjin a pustil Kkami na zem. Došli jsme do Hyunjinova pokoje a pozdravili se s Jeonginem, který seděl na jeho posteli. Jeongin se posunul, aby nám udělal místo.

,,Jisungu, ty ses porval nebo co?" zeptal se Hyunjin se smíchem.

,,Ne, neporval." řekl Jisung a povzdechl si.

,,Tak co se stalo?" zeptal se nechápavě Hyunjin a s nadějí v očích se podíval na Jeongina.

,,Proto jsem kluky pozval, aby nám to Jisung řekl." ujasnil situaci Jeongin.

,,No...my o tom víme, ale nechtěli jsme to řešit ve třídě." řekl jsem a omluvně jsem se na Jeongina a Hyunjina podíval.

,,Ale co jste věděli? Absolutně netuším, o čem tu mluvíte." řekl Hyunjin a sedl si vedle Jeongina.

Jisung si odkašlal a vše jim začal vyprávět. Celou dobu poslouchali. Nějaké věci jsme s Changbinem zjistili až teď a nějaké věci Jisung vynechal. Minho vypadal, že o všem ví a koukal na Jisungu s omluvou a smutkem v očích. Nikdo po Jisungově vyprávění ani nepromluvil.

,,Proč si nám nic neřekl?" zeptal se smutně Jeongin.

,,Protože jsem se bál, že by vám něco udělal."

,,A proč ti to vůbec dělal? Musel mít k tomu nějakej důvod." řekl Hyunjin.

,,Protože jsem - jsem gay. A táta to zjistil." odpověděl Jisung a zapíchl svůj pohled do země.

,,Jak to zjistil?" zeptal jsem se.

,,Načapal mě s mým přítelem."

,,Kdo to je? To ti ten tvůj přítel nepomohl? To nepoznal, že se něco děje? Co to je sakra za přítele. Až zjistím, kdo to je, tak mu to pěkně vysvětlím." rozhněval se Jeongin.

,,On za to nemohl! Rozešel jsem se s ním, aby mu ten magor neublížil. To já ublížil je-"

,,Nech toho, Jisungu. Já vím, že jsem hroznej přítel, že jsem si toho nevšiml. Zasloužím si to. Ani nevíte, jak moc si to vyčítám. Omlouvám se." přerušil Minho Jisunga se slzami v očích. Jisung se na Minha překvapeně podíval, obejmul ho a začal ho utěšovat. Všichni jsme na ně koukali vyjeveně. Teda spíš na Minha. Upřímně jsem nečekal, že se Minho přizná, že chodil a chodí s Jisungem.

,,Vy-vy jste spolu?" zeptal se vykolejeně Hyunjin. Jisung se od Minha odtáhl a sedl si zpátky vedle něj.

,,Ano. Jsme spolu. Už rok, ale nikomu jsme to neříkali, protože jsme se báli vaší reakce." odpověděl Jisung a chytil Minha za ruku.

,,No moment, vždyť si před chvilkou říkal, že ses s ním rozešel." řekl Jeongin.

,,Jo rozešel, ale dali jsme se včera zase dohromady. Já bych se s Minhem nerozešel, kdyby mě nedonutil otec."

,,Tak to je super. Gratuluju." řekl Hyunjin s úsměvem.

,,A to mi připomíná..." Jisung se najednou rozzářil a podíval se na Hyunjina.

,,Jisungu, nech to radši být." snažil jsem se Jisunga zastavit, ale nepovedlo se mi to.

,,Nenene. Já jim chci taky pogratulovat." Otočil jsem se na Hyunjina a Jeongina. Hyunjin koukal na Jisunga s výrazem typu wtf co to z něj zase vypadne a Jeongin držel Kkami, nekoukal nikam jinam než na ni a dělal, že nás neposlouchá.

,,Hyunjine. Chci ti poblahopřát k tomu, že nebudeš panicem ve třiceti, jak jsem ti typoval."

,,Co?!" zakřičel Hyunjin, ale koutky mu vyletěli vzhůru. Jeongin stále dělal, že nás nevnímá. A my ostatní jsme se začali smát jak totální magoři.

,,No neříkej, že to není pravda." řekl Jisung po svém výbuchu smíchu.

,,J-já si dojdu pro pití." oznámil nám Jeongin, položil Kkami na postel a vystřelil z pokoje. Hyunjin seděl na posteli, pozoroval dveře, kterými utekl jeho přítel a pak směřoval svůj pohled na Jisunga.

,,Mlčení znamená souhlas." ozval se Changbin a zvedl na Hyunjina palec nahoru.

,,Takže kdo byl n-"

,,Hele změňte téma. Jeongin se o tom zřejmě nechce bavit. Je to naše soukromí a nehodlám tady řešit náš vztah takhle do detailů. S Jeonginem se taky neptáme, jak to máš, Minho, s Jisungem." odpověděl Hyunjin a vyzývavě nadzvedl jedno obočí. Mezitím se do pokoje vrátil Jeongin a teď zvědavě pozoroval Minha.

Minho se usmál, obejmul Jisunga kolem pasu a řekl:

,,No to by znamenalo přespávačku u tebe a to by jsme nesměli spát, abych ti to všechno povyprávěl. A ani to by možná nestačilo. Viď, zlato." Minho se nahnul k Jisungovi a políbil ho na spánek. Jisung jen souhlasně přikývl.

,,Co by si čekal od veverky." Chtěl jsem to Jisungovi vrátit a na svoji přezdívku je tuze háklivý.

,,JEŠTĚ JEDNOU MI ŘEKNEŠ VEVERKA A JÁ TĚ UKAMENUJU ŠIŠKAMA!" zařval Jisung, vzal polštář a začal mě jím mlátit.

,,Polštářová bitva!" zakřičel Changbin, vzal další polštář a vrhnul se na Jisunga.

,,Nech mýho přítele!" bránil Minho Jisunga a vypukla polštářová bitva.

Zbytek dne jsme si povídali a smáli se všemožným kravinám. Moc jsem si to s klukama užil, ale přál bych si zase být nějaký čas jen s Changbinem. To jsem netušil, že se moje přání tak rychle splní.