Náhoda

20. kapitola

Nemohl jsem tomu uvěřit. Vážně právě teď Hyunjin řekl o Jeonginovi, že je jeho přítel? Všichni jsme na Hyunjina koukali, jako kdyby jsme spadli z Marsu. I Jeongin.

,,Tak to bych nečekal." řekl Seungmin, který se jako první vzpamatoval. Ostatní jen přikyvovali a pozorovali Hyunjina s Jeonginem.

,,Vy jste to někdo věděl?" zeptal se všech Chan. Nic jsem neřekl a zvedl ruku. Pak mě napodobil i Jisung a Changbin.

,,Proč jsi nám to neřekl?"Otočil se Seungmin na Changbina.

,,To bylo na Hyunjinovi, kdy vám to bude chtít říct."

,,A jak dlouho spolu chodíte?" zeptal se s úsměvem Woojin.

,,Něco přes měsíc." odpověděl Jeongin.

,,Tak takovýhle překvápko jsem opravdu nečekal. Ne, že bych nějaký čekal, ale tohle by mě nikdy nenapadlo." řekl se smíchem Chan.

,,Před dvěma měsíci by mě to taky nenapadlo." řekl Hyunjin a položil Jeonginovi ruku kolem pasu.

,,Tak si tu sedněte a já vám dojdu pro skleničky."

Začali jsme si povídat o všem možným. Nejdřív teda musel Jeongin s Jisungem něco o sobě říct. Pak samozřejmě nesmělo chybět, jak se Hyunjin s Jeonginem dali dohromady. Mluvili jsme o školních trapasech, které se nám stali. Jak Hyunjin s Changbinem serou učitele. Probírali jsme učitele. A najednou přišla ta otázka.

,,A co holky, Felixi?" zeptal se mě Seungmin. Co mám sakra říct?

,,Co tím myslíš?" zeptal jsem se.

,,Jestli máš holku? Nebo, kdo se ti líbí?" Sakra. To, že jsem zabouchlej do Changbina mu říkat nebudu.

,,Nooo, holku nemám a ani jsem ještě neměl. A žádná se mi u vás ze školy nelíbí. Mě ty holky přijdou, že ze sebe dělaj něco, co nejsou. Sice jsou hezký, ale chovají se hrozně. Většině z nich bych omlátil hlavu o zeď, vyhodil z okna a já nevím, co ještě." řekl jsem a na konci jsem se zasmál.

,,Jo ty holky jsou fakt hrozný." přitakal Jeongin.

,,Ze mě si dělají srandu kvůli mým rovnátkům."

,,Nechápu proč. Vždyť jsi s nimi tak rozkošný, úžasný, sladký a dokonalý. Ty holky jsou slepý a blbý. Asi jim to vysvětlim." Já vím, že se to vůbec nehodilo, ale já se tam musel usmívat. Byli strašně sladký.

,,Bože Hyunjine. Takovýho tě vůbec neznám. Jeongine, co jsi to s ním udělal?" zeptal se s úsměvem Minho. Od té chvíle, kdy přišel Jisung, je jako vyměněnej. Už nemá na tváři ten svůj úšklebek. Usmíval se. A každou chvíli se ,,nenápadně" podíval na Jisunga.

,,Nic." řekl Jeongin s úsměvem.

,,Zahrajeme si něco?" zeptal se Jisung.

,,Mohli bychom." přitakal jsem a čekal, co na to řeknou kluci.

,,Já nevím jak vy, ale já znám na takovýhle akce jenom jednu hru." řekl Changbin a šel pro něco do kuchyně.

,,Flaška?" zeptal se Minho.

,,Samozřejmě." řekl Changbin, když přišel s vypitou lahví od vína.

,,Doufám, že jsi mamce teď nevypil, aby jsme mohli hrát." řekl se smíchem Hyunjin.

,,Ne. Už byla prázdná." řekl Changbin a sedl si s lahví na zem. My ostatní jsme se k němu přidali.

,,Tak, kdo bude začínat?" zeptal se Changbin.