Náhoda

41. kapitola (konec)

Už to je půl roku, co jsme se s Changbinem dali dohromady. Vše nám klape. Rodiče mají Changbina rádi a myslím si, že i Changbinovi rodiče mají rádi mě.

Ve škole nás moc neřešili. Našli se někteří, kteří do mě trochu ryli, ale vždycky je někdo utnul. Když jsem je utnul já, Jeongin nebo Jisung, tak začali rejpat ještě víc, ale pak se do toho vždycky vložil někdo jiný z naší party. Pak už mi dali pokoj. Musím ale říct, že když o nás ví celá škola, tak je to svým způsobem i výhoda. Nemusíme se tolik s Changbinem hlídat, aby nás nikdo neviděl, jak si dáváme pusu. Hyunjin a Jisung si furt stěžujou, že nemůžou dát svým drahým polovičkám pusu ve škole. Nebo se aspoň držet za ruce.

Ptáte se, jak to vypadá u ostatních?

Všichni jsou šťastní.

Chan s Woojinem jsou teďkon strašně nervózní, protože mají před maturitama, ale určitě to zvládnou. Woojin se dokonce přestěhoval k Chanovi do bytu.

Jisung a Minho už zapomněli na to, jak jim dělal Jisungův otec peklo. Jisungova mamka byla šťastná, že konečně poznala Minha.

Hyunjin a Jeongin...tak ti byli dokonalej pár už předtím. Hyunjin mi vyprávěj o Jeonginově mamce, že je povahově stejná jako Jeongin, takže si velmi rozumí.

A Seungmin. Sice nám nic neřekl ani nenaznačil, ale podle mě se nám zamiloval. Ale nikomu nic neřekl.

Začali jsme docela často dělat srazy u nás, protože mamka vždycky přijde s nějakejma perličkama a všichni se zasmějeme. Taťka nás pozoruje a občas taky prohodí pár slov.

Občas jsem přemýšlel nad tím, jak jsem se stal tak šťastným člověkem.

Byla náhoda, že jsme se přestěhovali zrovna sem?

Byla náhoda, že mě bylo volné místo zrovna u Hyunjina?

Byla náhoda, že Jeongin zaspal a srazil mě k zemi?

Byla náhoda, že tenkrát pro Hyunjina došel zrovna Changbin?

Byla náhoda, že jsem musel do krámu a našel Minha?

Byla náhoda, že jsme přišli za Jisungem a zjistili, že ho jeho otec týrá?

Byla to všechno jen náhoda nebo něco víc?