Náhoda

16. kapitola

Felixův pohled

Nemohl jsem uvěřit tomu, co mi teďkon Hyunjin řekl. Moji kámoši spolu chodí. Najednou jsem začal pištět, tleskat a já nevím, co všechno. Hyunjin se na mě vystrašeně koukal. V tu chvíli jsem ho prostě musel obejmout. Chudák se se mnou svalil až na zem z postele, na které jsme seděli. Po chvíli jsem ho pustil, sedl si a potom pomohl i Hyunjinovi si sednout.

,,To je úžasný! Já mám takovou radost! Moji kámoši spolu chodí!" řval jsem nejspíš na celý barák a u toho se usmíval jak blázen. Domem se rozezvoněl zvonek.

,,Dojdu tam." řekl Hyunjin a zvedl se ze země. Zvedl jsem se a sedl si na postel. Po chvíli přišel Hyunjin ruku v ruce s Jeonginem. Oba vypadali šťastně.

,,Ahoj." pozdravil mě Jeongin a sedl si s Hyunjinem na postel.

,,Ahoj. Hyunjin mi už vysvětlil, proč jste mi nebrali mobil, ale ještě nevím, proč sis mě nevyzvedl a proč jsi nepřišel o velký přestávce." řekl jsem a čekal, co mi na to Jeongin řekne.

,,Protože znám sebe i tebe. Ty by ses hned vyptával a já bych ti to určitě vykecal. A to jsem nechtěl." zdůvodnil Jeongin. To je pravda. To jsem taky plánoval, že to z Jeongina dostanu. Jen jsem pokýval hlavou na souhlas.

,,Já vím, že to úplně nesedí k tématu, ale jak víš Hyunjinovu adresu?"

,,Hyunjin mi ji včera řekl. A taky řekl, ať dneska příjdu. Že ti řekne, že jsme spolu začali chodit. Nevadí ti to?" zeptal se lehce nervózní Jeongin.

,,Ne, samozřejmě, že mi to nevadí. Vždyť já jsem Hyunjina i popostrkával, aby ti to řekl. O velký přestávce jsem mu rozepnul jeden knoflík u košile, jestli to na tebe nějak zabere. Zabralo to?" zeptal jsem se.

,,Felixi, na koho by tohle nezabralo? Já myslel, že tam umřu. Nemohl jsem se vynadívat, jenže pak tam přišla ta holka a začala Hyunjina svklíkat očima. Já myslel, že ji umlátím. Ta kdyby mohla, tak tam slintá až na zem. A ještě ten tón jakým mluvila. Hrozný." Tentokrát se Jeongin neusmíval. Vypadal docela děsivě.

,,Já osobně ji nemám rád. Ať kvůli mým zkušenostem nebo někoho jiného. Ona se mě snaží vždycky balit, když má příležitost. Je to fakt nepříjemný. Ale teď ji mužu poslat do prdele s tím, že už někoho mám." řekl Hyunjin a spokojeně se usmál.

,,Jo to když jsme byli na tý párty s Changbinem, tak mu chtěla ukázat pokoj." řekl jsem.

,,Nojo to je celá ona." přitakal Hyunjin. Domem se po druhý rozezněl zvonek.

,,To bude Changbin. Chtěl jsem mu to taky dneska říct. Akorát mu to řeknu dole. Tak se nelekejte, že se tam trochu zdržíme." řekl Hyunjin a vydal se ke dveřím. U dveří se zastavil a vrátil se k nám. Přišel k Jeonginovi a políbil ho dlouze na rty. Polibek museli ukončit kvůli zvonícímu Changbinovi. Pak už Hyunjin odešel z pokoje.

,,Jeongine, ty se usmíváš, jak měsíček na hnoji." řekl jsem, když jsem se podíval na Jeongina. Ten se jen skácel do peřiny, kterou měl Hyunjin na posteli.

,,Sluší vám to spolu. A moc vám to přeju." řekl jsem upřímně.

,,Děkujem." řekl Jeongin a zarazil obličej do Hyunjinova polštáře. Po chvilce ticha se ozval Jeongin:

,,Víš o tom, že Hyunjin mluví ze spaní?" Tak tím mě dostal. Začal jsem se smát. Vsadím se, že mě museli slyšet i kluci dole.

,,Ne nevim. Říkal něco, když u tebe spal?"

,,Jo. Ze spaní mluvil o tom, že mluví ze spaní." řekl se smíchem Jeongin.

,,Když Hyunjin přespával u mě, tak mluvil o Kkami, o jeho psovi. Kde vůbec je?" řekl Changbin, když vcházel do pokoje.