Náhoda

23. kapitola

Pomalu jsem se začal probouzet. Nádherně jsem se vyspal. Ležet vedle Changbina je super. Nádherně hřeje a ze spaní si položil ruku na můj bok. Nádhera. V tu chvíli jsem vůbec nepřemýšlel a víc se přitulil ke zdroji tepla. K Changbinovi.

,,Dobré ráno. To seš po ránu vždycky takhle mazlivej?" zasmál se Changbin. Jen jsem se nad tím usmál.

,,Dobré. To nevím, protože jsem takhle u někoho ještě nespal." Pak mi to došlo. Pihy! Vytřeštil jsem oči. Kousek od sebe jsem měl Changbinův obličej. Usmíval se na mě. Vypadal tak nádherně s těmi rozcuchanými vlásky. Schoval jsem si obličej pod peřinu. Proč jsem takovej idiot?

,,Copak?" zeptal se mě Changbin.

,,Nesnáším je." řekl jsem do peřiny. Teď se mi určitě začne smát, vyhodí mě ven a pak mi z okna začne házet moje věci.

,,Co nesnášíš?" zeptal se mě a pohladil mě po ruce, kterou jsem držel peřinu.

,,Moje pihy. Proto si je každý den zakrývám make-upem. Jenže jsem si ho zapomněl vzít, tak jsem je nemohl zakrýt. Teď se mi určitě začneš smát." řekl jsem a čekal, co Changbin udělá. Changbin mi sundal peřinu z hlavy a podíval se na mě. Sklopil jsem zrak, abych se mu nemusel koukat do očí. Dvěma prsty mi zvedl hlavu tak, aby jsme si koukali do očí.

,,Proč sis něco takového myslel? Já bych se ti nikdy nevysmál. A proč je nesnášíš? Už si je prosím nezakrývej."

,,Proč je nemám zakrývat?" zeptal jsem se.

,,Protože jsou překrásné." odpověděl Changbin vážně. Co?! Sly-slyšel jsem dobře? Vážně mi právě Changbin řekl, že moje pihy jsou překrásné? Neřekl jsem žádné slovo. Jen jsem se mu koukal do očí. Changbin se ke mně lehce přiblížil a pohladil mě po tváři.

,,Ty jsi překrásný." řekl a začal se ke mně přibližovat ještě víc. Na nic jsem se nezmohl. Ani jsem se nenadál a ucítil jsem na svých rtech jeho rty. Byly tak jemné a sladké. Prostě dokonalé. Přivřel jsem oči a nechal se unášet polibkem. Po chvilce se Changbin odtáhl, olízl si rty a podíval se mi do očí.

,,Nevím, co to se mnou je. Takhle jsem se nikdy necítil. A-asi tě miluju, Felixi." řekl Changbin a podíval se na mě s otázkou v očích.

,,Taky tě miluju." řekl jsem a políbil ho. Už teď jsem věděl, že chci jeho rty líbat navždy. Changbin se do polibku usmál a zapojil. Když nám oboum už docházel dech, tak jsme se od sebe odtáhli.

,,Budeš se mnou chodit?" zeptal se mě Changbin. Usmál jsem se na něj a obmotal mu ruce kolem krku.

,,Samozřejmě že jo." Můj sen se splnil. Nemohl jsem tomu uvěřit. Já Lee Felix chodím se Seo Changbinem.

,,Budeš to chtít říct klukům?" zeptal jsem se, když jsem si vzpomněl, jak na mě poprvé zareagovali.

,,Jo, ale až dýl. Necháme je chvilku zvyknout si na to, že Hyunjin chodí s Jeonginem." řekl Changbin a víc si mě k sobě přitáhl. Samozřejmě jsem neodporoval a přitulil se.

,,Ale slib mi jednu věc." řekl najednou vážně Changbin.

,,Jakou?" zeptal jsem se a zvedl k němu hlavu. Changbin se na mě usmál a políbil mě na špičku nosu.

,,Že si už nebudeš maskovat svoje pihy." Nad tím jsem se pousmál.

,,Tak jo."

Ten den jsme se jenom váleli a mazlili. Changbin se mi přiznal, že si schválně do počítače stáhnul jenom horory, protože věděl, že se jich bojím. Takže byla vysoká pravděpodobnost, že se přitulím. Pak mi ale ukázal jinou složku a tam byly i normální filmy a komedie. Tak jsme si něco pustili. Abych řekl pravdu, teď by bylo úplně jedno, co by jsme pouštěli, protože jsme vůbec nevěnovali pozornost filmu, ale tomu druhýmu. Pořád jsme si věnovali polibky, říkali si sladká slova a kdy jsme se do sebe zamilovali. Prostě jsme dělali všechno možný, jen nekoukali na ten film.